Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ASTRO: Chladla Země a Mars pomaleji?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Markéta 6.2.2008 16:01Hnus Nic proti ale je to hnusný tahle stránka není tady nic ke čtení a už fakt k tomu nemám co dodat jenom že je to prostě a jednoduše hnusssssssssssssssssssssssssssss |
|
|
Luinar 24.12.2007 23:58Re: Re: Fakt zajímavý článek a mi doma vychladne oběd Absolutni nula neni vypoctena, ale postulovana z principu statisticke fyziky. Druhym bodem je pak trojny bod vody. A je volen tak, aby 1K priblizne odpovidal 1 ˚C. Ke zbytku prispevku. Prijde mi trochu zmaten - pokud jde o kompresibilitu, je jasne ze se u ruznych latek musi lisit. Na druhou stranu da se spocist ze pro idealni plyn ma tato kompresibilita danou nejakou pevnou univerzalni hodnotu. Protoze rada plynu je blizka svym chovanim idealnimu plynu je mozne odhadnout absolutni nulu i na jine stupnici (napr. Celsiove). Pokud se clovek navic pusti za model idealniho plynu je schopen tuto teplotu urcit presneji. |
|
|
Archimédes 21.12.2007 14:05Re: To je ale blábol Souhlasím, to je opravdu kravina.Člověk by zaplakal |
. Odkud bere čmáral takového článku inspiraci? Já bych po pěti pivech 
napsal lepší článek.|
|
Avalon 21.12.2007 13:50Re: Fakt zajímavý článek a mi doma vychladne oběd Když o těch vysoce odborných věcech o chladnutí mluvíme, zajímalo by mne jestli konstanta rozpínání plynu, z které je vypočtena teplota absolutní nuly, tedy 0 Kelvina, tedy jestli tato konstanta platí stejně tak pro částice jako pro plyn? Domnívám se, že stlačování plynu a částic neprobíhá stejným způsobem se stejnou konstantou.Navíc částic je velké množství, taktéž tepelná roztažnost, rozpínavost prostoru v kterém se nacházejí závisí na mnoha faktorech, takže konstanta jejich rozpínání není vůbec známá. Takže pak všechny tyto úvahy jsou jen spekulace, co by, kdyby. Tím se autor článku dostal na velmi tenký led a jeho úvahy se vždy dají zpochybnit. Navrhuji si nenechat vychladnout oběd. |
|
|
Archimédes 21.12.2007 13:35Fakt zajímavý článek a mi doma vychladne oběd Země chladla a Mars chladnul, oběd chladne taky. A jiné zajímavosti by nebyly? |
|
|
ZEPHIR 8.12.2007 14:58Pár důvodů... Podle geologů za vytápění země muže obsah středně těžkejch prvků, jako draslíku, který se rozpadaj a planetu ohřívaj. Lehký i těžký planety maj takovejch prvků málo, čili relativně chladnou rychlejc. Podle dalších planetologů se planety udržovaly horký padáním těles z vesmíru, Zase je možný, že planety ve střední vzdálenosti od Slunce takovejch srážek prodělaly nejvíc. Zemi hodně ohrála srážka s tělesem velikosti Marsu, ze který později vznikl Měsíc. |
|
|
Ernesto 8.12.2007 9:05Oprava překladu Překlad redaktorky Hromadové: „Nejdříve dopadly na Mars, který je exhumoval a pak vypustil do vesmíru. Na Zem byly doručeny jako meteority.“ Správný překlad: „Na Zemi se dostaly jako meteority poté, co je dopady jiných těles na Mars vyzdvihly a vymrštily do vesmíru.“ |
|
|
Talián 7.12.2007 10:58Re: stáří? Na základních axiomech fyziky je nejkrásnější, že vše může být jinak a přesto to fyzice neubere na kráse. Před časem bylo publikováno, že jakýkoliv předmět na oběžné dráze země je postupně zpomalován vnějšími vlivy ( mezihvězdný prach, silová pole atd. ) takže stále klesá na nižší dráhu a dříve, nebo později na zemi spadne. To, co platí, podle Keplerovských zákonů, pro satelity Země, platí také pro Zemi, jako satelit Slunce. Bylo by tedy logické, že se doba oběhu mění a tedy i vzdálenost od Slunce. Pomalu, ale jistě. Potom by bylo logické, že na bližší dráze bude dopadající množství energie ze Slunce kvadraticky vzrůstat. Tím by bylo možno vysvětlit postup "příznivých" teplotních pásů po Zemi od rovníku k pólům. Také je možné, že důvod oteplování je naprosto jiný a příčiny jsou jinde. A jen na okraj: Odkud pochází ta nesmírná kvanta uhlíku, která těžíme z ropy a uhelných slojí. Jestliže to jsou pozůstatky pralesů a praživočichů, byl tedy tento uhlík součástí praatmosféry, kam se zase logicky vraci. |
|
|
budka 7.12.2007 10:23Re: Re: a pak je vypustil do vesmíru Jo tak to bylo, pokud si pamatuji byl v te dobe Mars na obezne draze primo nad Zemi a tech par sutru nebylo dobre prilepenych a proto upadly.
|
To co "vedci zjistili" jako neodym se pozdeji ukazalo jako zbytky Kanagomu - a ten jak znamo byl pouze vterinove lepidlo|
|
MLOK1 7.12.2007 9:43MY MLOCI TOMU NEROZUMÍME, ale klidně to tak i mohlo být. Nebo také ne. Těch časových údajů o stáří Země už tu bylo v průběhu věků řečeno...... od několika dní, do milionů/miliard let. |
|
|
Jenik 7.12.2007 9:34Re: Re: a pak je vypustil do vesmíru Mars se otočil zády, a v nestřeženém okamžiku mu utekly na Zem. Nebo naopak: "Vzpusťte meteority" |
|
|
Mikuláš 7.12.2007 8:19stáří? Nejspíše bylo vše jinak. Naše odhady, říkejme tomu výpočty, jsou velmi přibližné, s obrovským rozptylem. Typuji, že geneze Sluneční soustavy proběhla v mnohem kratší době, než je v současnosti bráno za standard. Leč je to jen můj výstřel od pasu a bez Starého zákona v kapse. |
|
|
S/kepticus M/aximus 7.12.2007 8:00To je ale blábol
|
|
|
Wlasta 7.12.2007 7:18stáří milá autorko, je to sice hezké, ale Země je stará až 4,5 miliardy let. My pouze odhadujeme co se zde dělo v období od vzniku Země přibližně 3 miliardy let a Vy nás zde zahrnujete údaji o stáří vzorků řekněme 4,4 miliardy let. To co zde ukazujete ve svých velmi okleštěných překladech se nedá nazvat popularizací (což si myslím, že asi byste ráda), neboť tomu mnoho, velmi mnoho chybí. Málokkterý ze čtenářů ví o meteoritech z Indie, nebo má čas pátrat po relevantních informacích, nehledě k tomu, že si z celého překládaného článku vyberete pouze něco a zbytek ponecháte na čtenářích ať si to najdou v původním článku. A fráze "vědci zjistili" tou připomínáte oteplovače. |
|
|
Honza 7.12.2007 6:10Re: a pak je vypustil do vesmíru No vypustil je, vždyť je to tak napsáno. Třeba tak, že se Mars otočil, Země byla blízko a ty šutry sem spadly. |
|
|
bruner 7.12.2007 1:48a pak je vypustil do vesmíru jakpak to ten Mars zařídil? |
