2.4.2020 | Svátek má Erika


Řazeno podle času sestupně, seřadit podle času vzestupně
počet příspěvků: 15, poslední: 25.2. 2020 20:46, přehled diskusí

J. Minarčík 25.2.2020 20:46

Báál a bůh Otec se synem a duchem svatým se mezi sebou řezali jak koně ,pochopitelně prostřednictvím lídí,tedy aramejců-izraelitů,bůh Otec vyhrál-tedy píše historii prostřednictvím Bible,Baal pochází ze souhvězdí Orionu-buh Otec z Plejád,jeho návrat se očekává každou chvíli./do 10000 let/

J. Kanioková 24.2.2020 15:53

Úžasné, díky za info..

Lakíšké dopisy a poselství Starého Zákona - https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/32469/BPTX_2009_1_11280_LDEF01_203897_0_78435.pdf?sequence=1&isAllowed=y

M. Valenta 24.2.2020 13:47

Ano je třeba vidět posuzovat i toto dění v kontextu doby, což např. Zeman ve sporu o Peroutkovo předválečné psaní zásadně a vědomě pomíjí.

I. Štípek 24.2.2020 0:53

Pane Stejskale, jaký Jozue? Ukažte mi ho, dokažte mi ho. Vy byste fakt byl schopný hlásat, že izraelští archeologové objevili mobil krále Davida (který nikdy neexistoval, takže ten mobil evidentně patřil nějakému Jásirovi co pokojně obdělával políčko a netušil, co všechno "dokáže" moderní historiografie!)

J. Vintr 24.2.2020 3:48

Budete se divit, ale pravdivost biblických příběhů může potvrzovat víc archeologických nálezů. Třeba pozůstatky něčeho, co by mohlo být Noemovu archou na svazích hory Ararat, nebo něco, co by mohlo být pozůstatky egyptské armády na dně mělčiny v Akabském zálivu v místě, kde podle bible Izraelité přešli suchou nohou po dně moře. Možná by se toho našlo mnohem víc, ale většina míst, kde se odehrály biblické příběhy, se nachází v muslimských zemích, které příliš nepřejí archeologickým výzkumům.

E. Valej 24.2.2020 8:28

Budete sa cudovat, ale je to prave naopak. Archeologicke nalezy (vid Filkenstein: svate pisma vo svetle modernej archeologie) vystavuju biblickym zdrojom skor zlu znamku a to najcastejsie v podobe silneho prehanania. Typickym prikladom je kral Salamon - ziadne vykopavky nevypodaju o nejakej bohatej ere, ktora by sa mohla priradit jeho panovaniu. Co sa tyka Noemovej archy ci prechodu Zidov cez Cervene more, tak to je predmet amaterskej archeologie nabozenskych fanatikov a s vedou to nema nic spolocneho.

P. Lenc 24.2.2020 10:41

O Šalamounovi a jeho bohatství vypovídá pane Valeji naleziště měděné rudy a pece pro její zpracování objevené a archeology velice dobře zdokumentované za posledních deset let.Není problém si tuto skutečnost ověřit.

O. Mayer 24.2.2020 11:11

.. a přidal bych ještě Šalamounovi stáje v Megiddu.

Jinak co se týče přehánění, ona velikost a moc je relativní Holt co autorům starého zákona s jejich rozhledem omezeným na jeden poměrně malý kus uzemí přišlo bezbřehé, v kontextu jiných starověkých říší může nám připadat jako zanedbatelné.

P. Lenc 24.2.2020 11:27

Tak tak.

V. Novák 24.2.2020 9:11

Budete se divit, ale Noemova archa na svazích hory Ararat je dávno prokázaný výchoz horniny, který za určitého osvětlení může připomínat tvar boku lodi a místo přechodu Izraelitů opět už dávno bibličtí vědci nehledají v Rudém moři, nýbrž v Rákosovém - úplně jinde.

E. Valej 24.2.2020 9:55

Noemova archa je davno prokazany vychoz horniny? Pardon, ale co je to za nezmysel?

Za miesto udajneho prechodu sa poklada mnoho potencialnych lokacii, mozno desiatky. Kedze stale ide o mytus, tak je uplne jedno, ako ich v diskusii pomenujeme. Cervene more je vzity standard.

J. Vintr 24.2.2020 13:35

To místo je celkem velmi pravděpodobně určené. Jde o Akabský záliv, napříč kterým vede "lavice", kde hloubka vody dosahuje jen několika metrů. A na dně se nacházejí útvary z korálů, které naznačují tvary předmětů, na kterých vyrostly. Třeba kola.

J. Pokoutný 24.2.2020 8:32

Ale klidně. Den poté, co mi ukážete místo, kde proběhla bitva u Sudoměře a archeologické potvrzení plen, které husitské ženy rozprostřely po ploše vyschlého rybníka.

V. Petr 24.2.2020 12:31

Jakého Jásira máte na mysli? Arabové dobyli Jeruzalém roku 638 po Kristu.

O době krále David a Šalamouna opravdu neexistují nebiblické písemné záznamy, i když o Hebrejcích se poprvé zmiňuje stéla faraona Merenptaha (1213 BC - 1203 BC). Zato o židovských králích se můžeme dočíst např. v asyrských záznamech ze 7 století před Kr. a asyrské stély zobrazují i židovské panovníky!

J. Kanioková 24.2.2020 15:51

Bože, bože, kams to duši dal