APOLLO: Začalo to před padesáti lety...
... a (ne)skončilo o tři roky později
16. července 1969 začala cesta k nepřekonatelnému milníku v historii lidstva. Šest úspěšných přistání na Měsíci zanechalo nesmazatelnou stopu v myslích lidí – i těch, kteří to vůbec nezažili.
V 9:32 místního času (14:32 středoevropského) se odklopily mechanismy držící raketu Saturn V na startovní rampě a za ohlušujícího rachotu, šlehajících plamenů a padajících kusů ledu se Apollo 11 s tříčlennou posádkou vydalo k Měsíci. Přistávací modul Eagle pak 20. července 1969 dopravil na povrch Měsíce první pozemšťany a krátce na to, 21. července se Neil Armstrong zapsal do historie větou o malém kroku pro člověka a velkém skoku pro lidstvo.
Okamžikem odblokování startující rakety Saturn V začala mise Apollo 11. Záběr z videa dostupného na webu: https://moon.nasa.gov/resources/288/apollo-11-launch/ (NASA)
Pohádka pro dvě generace
Z dnešního pohledu to zní jako pohádka – lidé dvou generací si to buď nepamatují, nebo to vůbec nezažili. Neuvěřitelné je z dnešního pohledu také tempo, kterým se tehdy postupovalo:
Členové posádky Apolla 8 o Vánocích 1968 jako první z lidí uviděli odvrácenou stranu Měsíce na vlastní oči. Astronauti z Apolla 9 v březnu 1969 vyzkoušeli lunární modul na oběžné dráze okolo Země. Apollo 10 v květnu manévrovalo s přistávacím modulem přímo okolo Měsíce a Apollo 11 už v červenci šlo rovnou na přistání.
Apollo 11 - Buzz Aldrin na Měsíci. (NASA / Neil Armstrong)
Nedotčené vzorky
Výpravy na povrch Měsíce po třech letech skončily. Astronauti však dopravili na Zemi zhruba 400 kilogramů vzorků měsíčních kamenů a půdy – jejich zkoumání neskončilo dodnes. Ba co víc, existují i vzorky, na které 50 let nikdo nesáhl, a vzorky, které ještě nikdy nepřišly do styku se zemskou atmosférou. Některé kontejnery z Měsíce se otevírají až teď!!
Naprostá většina byla otevřena hned a jen některé kontejnery zůstaly netknuté. Část vzorků pak byla uložena. A to především proto, že bylo nepochybné, že v budoucnosti budou k dispozici nové metody, nové vědecké hypotézy, které bude třeba ověřit, a už na začátku 70. let bylo, bohužel, jasné také to, že kontinuální vědecký výzkum Měsíce prostřednictví pilotovaných misí, nebude pokračovat.
Tady bych si dovolil srovnání s Pompejemi, jejichž část byla ponechána neodkrytá pro budoucí generace archeologů.
Protože se opět reálně blíží doba, kdy se vrátíme k výpravám lidí na Měsíc, a program takových misí se připravuje řadu let dopředu, je vlastně nejvyšší čas využít odložené vzorky k získání nových poznatků a zkušeností. Výzkum zpravidla přinese také nové vědecké otázky. Dnes máme k dispozici přesnější přístroje, nové metody. Doufáme, že nám nové analýzy pomohou najít odpovědi na otázky spojené například se vznikem Měsíce a také Země. Nebo otázky ohledně původu organických látek či života.
A proto NASA zveřejnil už v květnu loňského roku (14. 5. 2018) program se zkratkou ANGSA (Apollo Next Generation Sample Analysis) = nová generace analýzy vzorků. A vyhlásil výběrové řízení na tuto analýzu. V Johnsonově středisku NASA vznikl tzv. kurátorský tým – skupina vědců kteří se starají o uložené vzorky a poskytují konzultace týmům výzkumníků.
Vzorky z misí Apollo 15, 16 a 17
Každá z těchto expedic pracovala na jiném místě na Měsíci, v terénech s odlišnou geologickou minulostí. Kritéria, podle nichž se rozhodovalo, které vzorky zůstanou netknuté, byla stanovena podle soudobých znalostí. Především šlo o to, aby se jednalo o co nejširší spektrum kamenů a vzorků. Jsou mezi nimi kameny a půda sebrané z povrchu Měsíce i vzorky odebrané z vrtů, vzorky hornin z míst, která jsou permanentně ve stínu a nebyla tedy po stovky milionů, možná miliardy roků vystavena slunečnímu záření.
- Apollo 15 přistálo do jednoho z měsíčních moří – oblasti zalité „lávou“, v geologicky mladém terénu, ale na úpatí vysokého pohoří – měsíčních Apenin a především u tzv. Hadleyho brázdy.
- Apollo 16 přistálo v geologicky staré oblasti poseté krátery.
- Apollo 17 přistálo v údolí Taurus Littrow – v oblasti na pomezí mezi kráterovanou vysočinou a měsíčním mořem.
Geolog (jediný profesionál na Měsíci) Harrison Schmitt z Apolla 17 velmi litoval, že si tento vzorek nemůže odvézt na Zemi celý. (NASA)
Program ANGSA se týká tří typů vzorků, které se liší způsobem uchování. Trojice vzorků (z každého jmenovaného Apolla jeden) je v uzavřených kovových schránkách v „měsíčním vakuu“. Tyto kontejnery nebyly nikdy otevřeny. Dva typy vzorků uložené v ochranných atmosférách byly po přivezení z Měsíce otevřeny v laboratořích v ochranné atmosféře a krátce na to (do jednoho měsíce) opět uloženy: některé vzorky z Apolla 17 jsou uchovávány zmrazené při teplotě mínus 20 °C v atmosféře z čistého dusíku; a některé vzorky z Apolla 15 byly uchovány v atmosféře z čistého helia – v „organicky“ čisté laboratoři.
Jakými metodami se budou vzorky zkoumat?
Metody jsou z fyzikálního hlediska většinou spektroskopie, různé typy mineralogické a chemické analýzy. A hlavně se budou před otevřením vzorků ještě konkretizovat. Kontejnery totiž nebudou otevřeny hned. Tým nejprve navrhne metodu a detailní postup, a teprve po konzultaci s kurátorským týmem (NASA Johnson) dojde otevření vzorků.
Zajímají nás například těkavé látky, které se mohly uchovat v dutinách kamenů a ze kterých by mohly vznikat aminokyseliny, jež byly v minulosti nalezeny v měsíčních vzorcích. A také organické látky – třeba to, zda se jich více uchovalo v oněch vzorcích odebraných z míst, jež byla trvale ve stínu. Tím se budou zabývat dva týmy z Goddardova vesmírného výzkumného střediska NASA ve spolupráci s dalšími instituty. Tým z Arizonské univerzity se zase bude zabývat vodou vázanou v měsíčních horninách. Další výzkum bude zaměřen na vliv meteoritů a mikrometeoritů, či hledání stop sopečné činnosti na Měsíci.
Společně zpátky na Měsíc a dále...
Naposledy byli lidé na Měsíci 14. prosince 1972. Teprve 50 let po krátkém, ale nabitém, programu Apollo se chystáme na Měsíc vrátit. Závratné tempo, které tehdy lety k Měsíci nabraly bylo způsobeno politicky motivovanými kosmickými závody mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Tentokrát se vracíme opatrně, zato v mezinárodní spolupráci – Spojené státy vytvořily lodi Orion, jejich servisní moduly, což je část, která obsahuje motory a různá technická zařízení potřebná k tomu, aby loď vůbec fungovala, dodává Evropská kosmická agentura. A ve hře jsou dnes také soukromé firmy – především Space-X Elona Muska.
Příští mezinárodní stanice bude obíhat okolo Měsíce. Na povrchu Měsíce by se pak měla vybudovat stálá základna. Při všech těchto aktivitách ale půjde nejen o vědecký výzkum Měsíce – zkušenosti se hodí při případných výpravách na Mars.
***************************************Převzato z blogu se souhlasem autora.
Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária hl.m. Prahy