Výzkumy potvrzují, že většina lidí se k umělé inteligenci chová zdvořile. Podle průzkumů z let 2025 a 2026 používá slova jako „prosím“ a „děkuji“ při komunikaci s AI běžně 67 % až 86 % uživatelů. [1, 2]Tento fenomén je předmětem intenzivního zkoumání psychologů, sociologů i odborníků na technologie. Zde je přehled toho, co o tom věda ví.

Proč máme potřebu AI zdravit a děkovat?Vědci a psychologové popsali několik hlavních důvodů, proč k tomuto chování dochází:

• Antropomorfizace (polidšťování): Lidský mozek se vyvíjel miliony let v prostředí, kde plynulou řeč ovládali pouze jiní lidé. Když s námi chatboti komunikují přirozeným jazykem, náš podvědomý společenský instinkt se sepne a automaticky začne stroj vnímat jako sociální entitu. [1]
• Zvyk a sociální zrcadlení: Slušnost máme hluboce zakořeněnou. Odborníci jako Andrew Lensen z Victoria University of Wellington upozorňují, že lidé pouze přenášejí své komunikační návyky z reálného světa a internetových chatů. Vynechání „prosím“ v nás vyvolává pocit, že jsme hrubí. [1, 2]
• Udržování vlastního charakteru: Podle humanistických psychologických teorií neděkujeme AI kvůli ní samotné (stroj žádné emoce nemá), ale kvůli sobě. Chceme sami sebe vnímat jako laskavé a slušné lidi, bez ohledu na to, s kým mluvíme. [1]
• „Co kdyby...“ (Humor s kapkou obavy): Menší část uživatelů v průzkumech napůl vážně přiznává, že jsou k AI milí [pro případ, že by jednou roboti ovládli svět](reddit.com to robots/) a pamatovali si, kdo se k nim choval dobře. [1]
  _______________________________________________________________________
• Má to nějaký vliv na kvalitu odpovědí?
  Vědci testovali i to, zda slušnost mění výkon samotných jazykových modelů (LLM). [1]

• Hrubost škodí: Pokud do zadání (promptu) napíšete urážky nebo extrémně agresivní příkazy, kvalita odpovědi může výrazně klesnout. Modely jsou trénované na lidských textech, kde po hrubosti obvykle následuje hádka nebo odmítnutí spolupráce. [1]
• Přílišná zdvořilost nepomáhá: Psát dlouhé uvítací fráze a neustálé děkování lepší výsledek nezajistí. Nejefektivnější je jasný, neutrální a středně zdvořilý tón. V některých jazycích (např. v japonštině) ale modely reagují na kulturní nuance zdvořilosti citlivěji než v angličtině. [1, 2, 3]
  _______________________________________________________________________
• Skrytá daň za slušnost: Ekologie a peníze
  Zatímco z lidského pohledu je slušnost krásná, technologičtí experti a ekologové varují před skrytými dopady: [1, 2][Váš prompt: „Děkuji moc za pomoc!“]
  ⬇
  [AI musí text zpracovat jako tokeny] ➡ Spotřeba výpočetního výkonu
  ⬇
  [AI vygeneruje odpověď: „Rádo se stalo...“] ➡ Spotřeba elektřiny a vody na chlazení
  

1. Ekologická stopa: Každé zbytečné slovo, které musí servery v datových centrech zpracovat, spotřebovává elektrickou energii a vodu na chlazení serverů. Podle analýz publikovaných v PCMag stotisíce zdvořilostních frází denně generují tuny emisí a stojí provozovatele (jako OpenAI) miliony dolarů. [1, 2, 3, 4]
2. Plýtvání na konci chatu: Pokud poděkujete uprostřed práce, je to v pořádku. Pokud ale napíšete „Děkuji, to je vše“ na úplném konci, donutíte AI vygenerovat závěrečnou zdvořilostní odpověď, kterou už nikdo nepotřebuje, což je čisté plýtvání zdroji. [1]

Shrnutí: Jak se k tomu postavit?Vědecký konsensus říká: AI vaše city nezraní a poděkování neocení, ale pro vás jako člověka je přirozené slušnost používat. Pokud vám to pomáhá udržet si dobré komunikační návyky pro kontakt s reálnými lidmi, klidně v tom pokračujte. Pokud ale chcete šetřit planetu a čas, přejděte rovnou k věci. [1, 2, 3, 4, 5, 6]Pokud chcete, můžeme se podívat na to:Jak psát nejefektivnější prompty bez zbytečné omáčkyJaká je přesná spotřeba vody a energie při jednom dotazu na AIJak se liší vnímání AI v různých kulturách světa.
Odpovědi od umělé inteligence můžou obsahovat chyby. Další informace

_________________________________________________________________________________

Jaká je přesná spotřeba vody a energie při jednom dotazu na AI
Přesná spotřeba se zásadně liší podle toho, zda se ptáte na oficiální data technologických firem, nebo na nezávislé vědecké studie. Výsledky se pohybují od zlomku mililitru až po půl litru vody na dotaz.Rozdíly vznikají tím, co všechno se do výpočtu započítá (např. zda se počítá pouze přímé chlazení serverů, nebo i nepřímá spotřeba při výrobě elektřiny). [1]

Jeden běžný textový dotaz na pokročilou AI (např. ChatGPT nebo Gemini) spotřebuje v průměru 0,3 až 3 watthodiny (Wh) elektřiny. [1, 2]

• Pohled OpenAI (Sam Altman): Uvádí spotřebu zhruba 0,34 Wh na dotaz. To přirovnává k energii, kterou spotřebuje elektrická trouba za 1 sekundu nebo úsporná LED žárovka za několik minut. []
• Pohled vědců a IEA (Mezinárodní energetická agentura): Nezávislí analytici (např. Alex de Vries) odhadují reálnou spotřebu spíše kolem 3 Wh na dotaz. U obřích modelů nebo generování obrázků a videa může spotřeba vyskočit až na 9 Wh a více. [1]

Srovnání s Googlem: Klasické vyhledávání přes Google spotřebuje pouhých 0,0003 Wh. Dotaz na AI je tedy 300× až 10 000× energeticky náročnější než běžné zagooglení. [1, 2]

💧 Spotřeba vody (na chlazení a výrobu energie)Voda se v datových centrech odpařuje v chladicích věžích, aby se procesory neuvařily. Zde jsou dva protichůdné tábory výpočtů: [1, 2]1. Minimalistický odhad (Data technologických firem)

• Kolik: Cca 0,32 mililitru na dotaz (Google uvádí „5 kapek vody“, šéf OpenAI „1/15 čajové lžičky“).
• Proč je tak nízký: Tento oficiální údaj korporací započítává pouze přímé odpařování vody v moderních datových centrech za ideálních teplotních podmínek. Zcela ignoruje vodu spotřebovanou v elektrárnách na výrobu oné elektřiny. [1, 3]

2. Komplexní odhad (Nezávislé vědecké studie)

• Kolik: Přibližně 20 až 50 mililitrů na jeden krátký textový dotaz. Pokud po AI chcete vygenerovat delší e-mail na 100 slov, spotřeba vyskočí na přes 500 mililitrů (jedna plastová láhev vody). [1, 2]
• Proč je tak vysoký: Renomovaný výzkumný tým profesora Shaoleie Rena z University of California uplatňuje metodu životního cyklu (LCA). Započítává i nepřímou vodní stopu – elektrárny, které napájejí datová centra, totiž samy spotřebují obrovské množství vody na chlazení. [1, 2, 3]

Proč se čísla tak dramaticky mění?

• Typ úlohy: Napsat „Ahoj“ spotřebuje minimum energie. Nechat si vygenerovat programovací kód nebo obrázek v Midjourney zatíží grafické karty na maximum, což spotřebu násobí. [1, 2]
• Lokalita a počasí: Když se dotaz zpracovává v datovém centru v Irsku, kde je chladno, servery se chladí venkovním vzduchem a spotřeba vody je minimální. Pokud váš dotaz putuje do datového centra v suché Arizoně nebo Texasu uprostřed léta, chladicí systémy jedou naplno a odpaří se hektolitry vody. [1, 2, 3]