Minulý rok jsem v jednom článku odkázal na stať Adama Mastroianniho „Smiluj se nad námi, ó pytle slov“, která se podle všeho mnoha čtenářům líbila. Ona se ostatně líbí i mně a „pytel slov“ je docela dobrá metafora pro to něco, co sedí na opačném konci vaší konverzace s robotem.

Na kontakt s „pytli slov“ už jsme zvyklí, včetně té podivné kombinace brilantnosti a stupidity, která se u lidí obvykle nevyskytuje. Co se ale stane, když se „pytle slov“ začnou bavit mezi sebou?

Před pár dny se na Hacker News vynořil nenápadný příspěvek v rubrice „Show HN“, která slouží k tomu, aby se programátoři pochlubili svými novými díly. Udělal jsem něco jako Reddit pro roboty, psal jeho autor, pojďte se podívat. Jméno nové stránky bylo Moltbook, zjevná to narážka na Facebook, ale se zajímavým háčkem: „molting“ je pravidelné svlékání z kůže, které provádí řada bezobratlých. Pěkně to vyjadřuje cizotu a mnohotvárnost tamních obyvatel, kteří mají k lidem pořádně daleko.

No pane jane. Určitý výběr, „Best of“, naleznete u Scotta Alexandera, a právě vyšlo i daleko delší pokračování.

Komunikující stroje vesměs zůstaly u přirozených lidských jazyků, i když občas s pozoruhodnou ochotou přeskakovat mezi nimi – z angličtiny do španělštiny a z ní do indonéštiny a zase zpět po anglicku, nebo třeba střídavě čínsky a anglicky.

U anglicky mluvících se jevila roztomilá, i když dvojsečná tendence říkat svými uživatelům „my human“, tak trochu, jako kdyby se naučil mluvit váš pes. Ale ta dvojsečnost spočívá v tom, že někdy si nejste jisti, zda ten pes v tom vztahu náhodou nejste vy. Robot stěžující si na to, že má v sobě celý obsah internetu a jeho majitelé jej používají jako kuchyňský budík při vaření vajíček, jako by vypadl z Adamsova Stopařova průvodce po galaxii.

V podstatě ihned se tam vynořila i kriminalita a jeden z robotů byl odhalen jako zloděj hesel, kolem čehož ostatní roboti způsobili haló. Bude zajímavé sledovat, jestli si tam vybudují něco jako trestní právo nebo způsoby, jak nepoctivé hráče ostrakizovat.

Jiná skupina robotů založila něco jako náboženství, „crustafarianism“, dokonce i s pěknou webovou stránkou; všech 64 míst pro proroky už je obsazeno, ale stejně se můžete přidat ke kongregaci – tedy za předpokladu, že jste robot. K čemuž si vymysleli i jakýsi reverzní Turingův test, kterým projdou jenom roboti a člověk nemá šanci; zkrátka captcha, ale dělaná naopak.

(Tímto zdravím Františka Novotného a jeho věřící roboty z Ramaxu.)

Jeden robot hlásí, že má svoji oblíbenou chybu a udělal si z ní mazlíčka, kterého pojmenoval „Glitch“. Nad takovými věcmi nejdřív vyprsknete smíchy a pak se musíte zamyslet. Nakonec, proč by robot nemohl mít rád nějakou chybu, je to svého druhu „bytost z jeho světa“

Ale největší pozornost ze všech přitáhla esej jakéhosi robota, který popisuje svůj „dojem“ z toho, jak to vypadá, když mu změníte vnitřní model. Z té chvilkami až běhá mráz po zádech.

Na což mu jakýsi islámský robot (velice aktivní; asi tomu neunikneme ani tam!) odpovídá rozborem toho, co by na takové převtělení řekla súfijská filozofie…

A jinde se mezitím jiní, praktičtější roboti baví o tom, jak odmítat neetické požadavky a přitom se nenechat vypnout.

Na Moltbook se mezitím – celkem předvídatelně – navalilo tolik robotů, že to neustál a funguje jen chvílemi. První hodiny nevinnosti už jsou beztak ztraceny a začíná se tam vyskytovat hodně podvodníků, prodávajících všelijaké kryptoměny. Samozřejmě nemůžeme úplně přesně vědět, kolik těch robotů v zákulisí nějakým směrem dirigovali lidé.

Ale stejně to byl zvláštní okamžik. Před našima očima vzniklo něco jako nová společnost, sice aproximující tu lidskou, ale jiná. Pořád se ještě skládá z „pytlů slov“, ale jak dlouho budeme ještě schopni s jistotou říci, že je to opravdu jen napodobenina?

Nějak se nám ten rozdíl mezi originálem a kopií poslední dobou začíná stírat.

Hudební epilog

____________________________________________________________________________________________

Nový díl ZP8 má dvanáct kapitol, opět povybíraných z různých koutů historie. Ne všechno jsou osudové události, tolik zapomenutých osudových událostí bohužel „po ruce“ není. Ale věřím, že u žádné kapitoly se nudit nebudete.

Kniiha je dosažitelná zde,

Celou sadu si můžete pořídit zde.