19.4.2024 | Svátek má Rostislav


Diskuse k článku

VĚDA: Bonbony zmátly psychology

Teď se ukazuje, že schopnost dětí odolávat pokušení ve skutečnosti nemá zásadní význam pro jejich úspěšnost v životě. Ta je spíše dána rodinným zázemím.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Novák 10.7.2018 9:59

Tedy, skoro mám dojem, že američtí psychologové

objevili Ameriku... To, že děti z chudých rodin mají horší startpvní podmínky a že se budou chovat jinak, než zabezpečené, snad mohlo uniknout pouze bigotním věřícím v "americký sen"...

K. Janyška 10.7.2018 9:08

Freudovo a Marxovo dílo jsou největšími omyly vědy

v její historii s těmi nejtěžšími dopady pro lidsvo. Psychologie je hloupá rádobyvěda, pokud netraktuje lidskou mysl, jako uzel spontánního řádu lidského světa a adapatační nástroj člověka. A to v první řadě...Dzp.

M. Pivoda 10.7.2018 9:19

Psycholog Hinton inicioval největší byznys všch dob

https://en.wikipedia.org/wiki/Geoffrey_Hinton

J. Krásenský 10.7.2018 17:22

Re: Freudovo a Marxovo dílo jsou největšími omyly vědy

Mám tentýž dojem.

R. Langer 10.7.2018 8:52

Hm,

takže "vědci objevili", že děti ze stadardních "slušných" rodin jsou na tom lépe než ty druhé. Ale, jaké překvapení! No ale pokud měl původní autor děti ze stejné skupiny a tyto měly v případě odloženého "maršmelounového testu“ výsledky lepší, tak to snad také o něčem vypovídá. Nebo ne? Je to totiž přesně tak, jak to píše pan Portwyn. Jistě že na děti má vliv zejména jejich prostředí, ale to nevyvrací nic z výsledků testu původního.

P. Grigar 10.7.2018 12:52

Re: Hm,

..to co vědci "objevili", naše vláda popřela. Jakýpak vliv rodinného protředí na vývoj dítěte, naším cílem je nový člověk

"Vláda nepodpořila ústavní ochranu manželství jako výhradní svazek muže a ženy. Oznámil to premiér Andrej Babiš (ANO). Změnu listiny práv a svobod navrhuje skupina více než 30 poslanců z šesti stran v čele s lidovcem Markem Výborným. Už minulá menšinová vláda hnutí ANO ale podpořila jiný poslanecký návrh, který by naopak rozšířil manželství taky pro páry stejného pohlaví. O obou zákonech budou rozhodovat poslanci."

R. Langer 10.7.2018 17:50

Re: Hm,

Bohužel...

V. Vérosta 10.7.2018 8:43

je to jasné, 😁

psychologie není nic víc než pouťová pavěda! 

R. Langer 10.7.2018 8:53

Re: je to jasné, 😁

No, řekl bych, že to z toho zrovna neplyne, ale jinak vcelku souhlasím.

M. Pivoda 10.7.2018 8:42

Je lepší vrabec v hrsti než holub na střeše? A další!

Rodinné zázemí je pro budoucí úspěch velmi významné. Toto děti Afroameričanů v USA většinou nemají. Rozvodovost u Afroameričanů je podstatně vyšší než u bělochů, z čehož plyne znevýhodnění černých studentů.

A pak je zde také sociální tlak spolužáků ve třídě.

Odsouzení typu: Acting white! Jestliže se černý student ve škole dobře učí, jedná fakticky jako běloch (acting white) - a to má v očích svých černých spolužáků jako silný "kádrový" nedostatek. Takže neměla by se psychlogy spíše měřit odolnost černých studentů vůči potřebě souznění se svým rasovým kolektivem?

P. Portwyn 10.7.2018 7:45

Chápu, ale...

Chápu, co autor chce říci, ale přestože nejsem renomovaný biolog, mám jisté zkušenosti se školní prací.

V českých podmínkách nejsou příjmové rozdíly tak velké, jako v USA, a vzdělávací systém je prostupnější pro děti z nemajetných rodin. Jinými slovy, i syn prodavačky z venkova může vystudovat nejlepší gymnázium v okrese a dokonce zde excelovat. Nazdar Petře L. :o)

Podmínkou ale je sebekázeň - jinými slovy právě to odložené potěšení. Prostě ochota teď si odepřít rozkoš z toho, že dloubu do kamaráda pravíkem, a za tu cenu dosáhnout lepších školních výsledků.

J. Hejna 10.7.2018 8:55

Re: Chápu, ale...

Věřím, pane Portwyne, že nejste renomovaný biolog.

Velmi pravděpodobně nejste ani psycholog.

Zmatlal jste nesmyslně všechno dohromady pod praporem sebekázně. Pěkný nesmysl.

P. Portwyn 10.7.2018 10:42

Re: Chápu, ale...

Zato Vy jste jako psycholog vynikající, pane Hejno.

R. Langer 10.7.2018 11:28

Re: Chápu, ale...

To, že tomu nerozumíte ještě neznamená, že to pan Portwyn zmatlal. ;-)

J. Jurax 10.7.2018 13:43

Mýlíte se, a to tak, že úplně ... :-)

V. Novák 10.7.2018 10:02

Re: Chápu, ale...

Popsal jste výtečně rozdíly oproti USA - menší příjmové rozdíly a větší prostupnost škol (i když to už zdaleka není takové jako za socialismu) - tudíž se mohou snáz projevit rozdíly v motivaci, v podnětnosti domácího prostředí a pod.

Čili jste v podstatě podpořil závěry v článku.

Mimochodem - mně připadá tento "objev" jako naprostá samozřejmost...

P. Portwyn 10.7.2018 10:49

Re: Chápu, ale...

No, já se vyjadřoval o české společnosti. Článek vyvracet jistě nemíním, jen si nemyslím, že schopnost odolávat pokušení je v nějakém rozporu s domácím prostředím. Prostě někteří rodiče vedou dítě k sebeovládání, jiní ne.

Jinými slovy si nejsem jist, zda nové studie skutečně vyvrátily ty staré.

Jsem si ale jist, že dobrá materiální/vzdělanostní úroveň rodiny nezaručuje dobré studijní výsledky. Viděl jsem dost dětí z dobře situovaných rodin, které svoje možnosti doslova promrhaly.

Dokonce se vyskytnou děti, jejichž rodiče jim dávají správný příklad, ale "ono se to nějak zvrtne". Proč, to netuším... roli zřejmě hraje i náhoda.

Z. Lapil 10.7.2018 12:12

Re: Chápu, ale...

Souhlas.

Mě připadá, že právě ta první studie tím, že se týkala jen dětí "rodičů z jedné univerzity", aspoň náznakem eliminovala právě vliv skutečnosti, že "vzdělaný běloch si v životě obvykle vede líp, než nevzdělaný černoch".

Mám ale otázku, snad mi budete umět odpovědět. Ještě za socialismu, snad ještě v Rudém Právu, jsem četl o jakémsi zjištění, že v Československu je relativně ŠPATNÁ "vzdělanostní prostupnost": potomek vysokoškoláků nejspíš vystuduje, potomek rodičů se základním vzděláním nejspíš skončí v 9. třídě. Dost mě to tehdy překvapilo, rovnost a radostná spolupráce všech se všemi byla přece jedním z definičních atributů socialistického lidu. Nepotkal jste nějaké aktuálnější údaje?

Pro pobavení jeden motivační proslov někdy z dob válečných, možná lehce pozdějších. Mírně pobledlý synek předvedl vysvědčení a otec beze všeho rozčilování pokrčil rameny a pravil: "Nevadí, budeš jezdit s volama".

P. Portwyn 10.7.2018 13:25

Re: Chápu, ale...

To, že první studie měla nereprezentativní vzorek, se mi zdá taky. Tím dala příležitost, aby se po tom "svezli" kritici. Na druhou stranu pokud vezmete relativně homogenní vzorek, tak Vám lépe vyjede ta jedna vlastnost, která se liší... Jen je třeba pozorně hlídat, aby se tam neschovávala nějaká další nehomogenita :-)

Studii ze socíku jsem nečetl. V současnosti je to standardní a ne zrovna pravdivá agenda různých EDUinů - nepravdivá proto, že při expanzi z 10 % na 60 % populace studenti prostě nemohou být jen z "tradičních" rodin.

Na druhou stranu za komančů určité dynastické prvky byly. Netýkaly se technik, tam mohl v 80. letech už každý (např. mladý Dienstbier studoval za komančů ČVUT), ale na exponovaných školách (FF, umělecké, medicína...) to nepochybně platilo. Celkově zřejmě ani tak nešlo o vzdělanost rodičů, jako o sociální kapitál - sítě známých, typický rys socíku.

P. Portwyn 10.7.2018 13:47

Re: Chápu, ale...

P. S. Historka je půvabná :oD

J. Jurax 10.7.2018 13:55

No jo, jenže za socíku jsem zažil i zdůvodnění typu budeš léta študovat, my tě budem živit a pak si přijdeš na polovinu toho, co já automechanik (řezník, zelinář, kadeřnice, ba i kvalifikovaný dělník).

Za socíku dohnal ve výši celoživotního výdělku průměrný vysokoškolák průměrného dělníka někdy v padesáti letech; průměrný středoškolák ho nedohnal nikdy. Zdůrazňuji průměrný včetně ředitelů a pomocných dělníků.

P. Portwyn 10.7.2018 17:57

Re:

To taky hrálo roli, to je pravda.

R. Langer 10.7.2018 11:31

Re: Chápu, ale...

No, závěr článku je, že kdo má lepší podmínky má většinou lepší výsledky. Jak obdivuhodné. Ale to ovšem původnímu testu nijak neodporuje.

F. Houžňák 10.7.2018 6:30

Psychologie, už ze své podstaty, není věda, protože

nemůže provádět kontrolované experimenty za definovaných a známých podmínek. A to je podstatou oné "replikační nouze", takzvané "psychologické experimenty" jsou z kontextu vytržené příběhy (case studies), které se zopakovat prostě nedají, protože nejsou známy (všechny) podmínky originálu, resp. podmínky známé jsou, ale nedají se znovu nastavit.