29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

VÁLKA: Mrtví v Dnipru, to je také vaše vina „mírotvorci“

Brutální surový zločin v režii Kremlu. Ruská agresivita, která má na svědomí na 40 zavražděných lidí včetně malých dětí, je také dílem těch, kteří chtějí putinovským bestiím za každou cenu ustupovat.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Brecík 19.1.2023 22:28

Když dva dělají totéž ( jezdí na návštěvu do Saudské Arábie ) není to totéž. Takhle je vítán Putin u nejvyššího Sauda. Na rozdíl od všech prosebníčků z USA / EU !! https://www.youtube.com/watch?v=xepsiRxHVDY

P. Brecík 19.1.2023 22:15

Tanky, rakety, transportéry, 5 miliard USD/měsíčně .... dávejte, dávejte, dávejte. I ČR by mohla dodat cosi. Má to jeden háček. Vše se musí zaplatit DOPŘEDU. A je to dnes 3x dražší, protože molekoule svobody jsou drahé, předrahé. Otázka: Jmenujte stát EU, který je na tom finančně dobře a s radostí uvolní nějaké miliardy. Na 18 miliard/rok pro [UA] si CELÁ EU musela vzít půjčku. Úroky budeme splácet každoročně. Základ [UA] nesplatí nikdy. PS: USA státní dluh je dnes 125% Jdou proto tisknout kontejnery USD. JEN - i z nich musí platit splátky státního dluhu.

J. Majzlík 19.1.2023 22:07

Pane autore, bacha na ten nadpis vašeho příspěvku. Ještě si toho někdo všimne a budete mít p .-. ..- ... er. Ale nemějte obavy, já to na Vás neřeknu. Šeptem připomínám, že peacemaker byl před cca 160 lety vynalezen v USA.

P. Han 19.1.2023 22:17

Peacemaker asi nebyl to, čím Rusáci trefili ten dům.

P. Brecík 19.1.2023 22:06

Ano, mírotvorci mají nedostižný vzor = USA. A NE u svých hranic !! „Máme prst na vypínači. Můžeme vypnout proud, kdykoli potřebujeme a kdykoli chceme. Stačí, když přijmete naše podmínky, a my to tažení zastavíme.“ Slova generála Surovikina? Nikoliv. Toto prohlašoval někdejší mluvčí Severoatlantické aliance Jamie Shea během vojenské kampaně NATO proti Jugoslávii, kdy alianční vojska bombardovala srbské elektrárny. Tento způsob vedení války NATO obhajovalo jako legitimní a z civilních obětí vinilo vedení napadené země. Citace činitelů NATO z roku 1999 se šířily v posledních dnech po sociálních sítích a ParlamentníListy.cz se je rozhodly ověřit. Dobové záznamy jsou na webu Severoatlantické aliance.

J. Karza 19.1.2023 22:04

Podle UNHCR má konflikt na Ukrajině doposud 7 tisíc civilních obětí. Ukrajinci sami uvádějí číslo 9 tisíc. Doporučuji dohledat si čísla vztahující se k jiným válečným konfliktům z posledních desetiletí. Je to zajímavé, poučné a naprosto to popírá propagandistickou tezi o záměrném útočení na civilní obyvatelstvo v ukrajinském konfliktu.

P. Brecík 19.1.2023 22:03

Zieglere, rakety byla ruská, o tom nic. Do paneláku ji ale poslala [UA] protiraketa. To ví každý - kromě tebe !! UA Raketa !! https://cz24.news/poradce-vedouciho-kancelare-volodymyra-zelenskeho-oleksij-arestovyc-uznal-svou-chybu-a-oznamil-ze-podal-demisi-potkani-prchaji-z-potapejici-se-lodi/

H. Lukešová 19.1.2023 16:53

EP chce zřídit tribunál, kde by měli být souzeni Rusové zodpovědní za válečné zločiny na Ukrajině. Jenže to nebude tak jednoduché porazit Rusko, přinutit ho k bezpodmínečné kapitulaci a postavit před soud ruské pohlaváry, protože Medveděv říká, že jestliže Rusko prohraje, může dojít k jaderné válce. Rusko má jaderné zbraně, které nacistické Německo nemělo. Jsou věci, které se lehce řeknou, ale těžko udělají.

V. Petr 19.1.2023 21:21

Rusko může být vyhnáno z Ukrajiny ale chtít jeho kapittulaci je skoro šílenství. Je možnýi "zamrzlý konflikt..."

J. Černý 19.1.2023 15:20

A koho zasahovaly rakety NSTO v Jugoslávii, Iráku Afghánistánu,Libyi... Pavel byl ve službách NATO.

R. Tichý 19.1.2023 16:15

Lzete, kdyz tvrdite, ze tam byly rakety ZAMERNE mireny na civilni cile!

J. Mühlhofer 19.1.2023 14:18

Američané dělají totéž od druhé světové války a to ještě ve větším měřítku, sankce žádné, kritika nulová. Mrtví v těchto státech vás nezajímali a nezajímají. Jediný rozdíl, že se nyní válka odehrává v Evropě.

A. Teply 19.1.2023 15:55

Když letouny USA bombardovaly Srbsko - bylo to taky v Evropě.

Rozdíl není v tom kde se bombarduje, ale kdo bombarduje.

Když bombardují USA - je to humanitární bombardování a kolaterální ztráty.

Když bombarduje Rusko - je to válečný zločin a úmyslné útoky na civilní cíle.

R. Tichý 19.1.2023 16:16

Lzes, rusky svabe. Rusaci zamerne utoci na civilni cile, americane to nedelaji.

A. Teply 19.1.2023 17:03

Přesně tak.

Ty speciální grafitové bomby dopadaly na srbskou energetickou infrastrukturu záhadným omylem.

R. Tichý 19.1.2023 18:48

Hmmm, tam byly nekde panelaky? Muselo 20% Srbu, tj. agresoru, utect do sousedni zeme?

A. Teply 19.1.2023 21:00

Byla řeč o útocích na civilní cíle - což je energetická infrastruktura (říká dnes NATO).

V Srbsku USA útočily na energetickou infrastrukturu = vědomě útočily na civilní cíle = válečný zločin.

Srbové byly vražděni v autobusech, vlacích, budovách televize atd.

J. Jurax 19.1.2023 12:24

Germáni zasekli dodávku Leopardů Ukrajině i ze zemí mimo Německo. Prý až USA poskytnou Abramsy.

Ale jinak prý Ukrajině pomáhají ...

https://www.forum24.cz/ukrajina-potrebuje-schopnost-odvetnych-uderu-proti-rusku-jake-jsou-moznosti/

L. Caslavka 19.1.2023 10:08

Pisete: Nejsem v tomhle oboru znalec.... Ja taky ne, ale proto o tom nepindam... To bych si mohl i myslet, ze jak je znamo - protivzdusna obrana UA sestreluje R rakety primo nad mesty a toto jsou pak dusledky valky a porusovani Zenevske konvence, ze? 8-o

R. Tichý 19.1.2023 16:17

A kde ty rakety ma sestrelivat, rusky svabe?

R. Tichý 19.1.2023 16:19

Rusaci jsou otroci, ruska armada zlocinci a jejich omlouvači na ceskem netu jsou bud primo rusaci anebo mentalni retardi.

F. De Winter 19.1.2023 10:05

Jak napsal Ján Čarnogurský: Válka na Ukrajině stále trvá a Západ se noří do protiruské hysterie. Opakovaně uvádí argumenty, které popírají historickou přednost Západu, logickou koherenci. Uvedu proto stručný přehled argumentů, které Západ nechce slyšet a neumí na ně odpovídat:

F. De Winter 19.1.2023 10:06

Majdan. V únoru 2014 vyvrcholily protesty obyvatel Kyjeva proti vládě a prezidentu Viktoru Janukovičovi. Jejich příčinu zde nebudu uvádět, bylo by to na déle. Zprostředkovat přišli ministři zahraničních věcí Polska, Německa a Francie, Radoslaw Sikorski, Frank-Walter Steinmeier, Eric Fournier. Demonstranti, z nichž pochází nynější moc v Kyjevě a kyjevská vláda a prezident Janukovič podepsali dohodu 21. února. Podle dohody vláda stáhne policii Berkut před parlamentu a vládních budov, na podzim 2014 budou na Ukrajině nové prezidentské volby, do té doby přestanou protivládní demonstrace. Ministři tří zemí EU podepsali dohodu jako garanti. Vláda stáhla Berkut před parlamentu, ale demonstranti okamžitě vtrhli do parlamentu. Televize vysílala záběry, jak demonstranti chodili po parlamentu s kalašnikovy. Na poslance prováděli otevřený nátlak. Parlament schválil jako jeden z prvních zákonů, zákon prakticky o zákazu používání ruštiny v úředním styku, omezil vyučování ruštiny ve školách. Prezident Janukovič musel ujet z Kyjeva nejprve na východ Ukrajiny, jinak by ho byli povstalci zabili. Ruští výsadkáři mu nakonec pomohli ujet do Ruska. Západní garanti nenašli v sobě politickou a morální sílu, aby přiznali, že kyjevští demonstranti, z nichž pochází současná moc v Kyjevě, porušili dohodu, kterou oni garantovali. Majdan byl porušením ukrajinské ústavy - svržení platně zvoleného prezidenta, ozbrojený nátlak na parlament. Americká diplomatka Victoria Nuland později přiznala v americkém Kongresu, že USA vynaložily 5 miliard dolarů, „aby si ukrajinský lid svobodně mohl zvolit své vedení“. Mezi demonstranty se nejviditelněji předváděl před kamerami s kalašnikovem v parlamentu Andrij Bilyj. Ani později se nevešel do kůže, až ho jeho vlastní dali zastřelit. Protiústavní převrat pod názvem Majdan spustil řetěz událostí, vedoucích až k současné krizi.

F. De Winter 19.1.2023 10:06

Snajpeři na Majdanu. 20. a 21. února 2014 ze tří okolních budov na Majdanu snipeři stříleli do lidí na Majdanu, do demonstrantů i policistů. Zastřelili 102 osob. Stříleli z budov, které měli pod kontrolou demonstranti. Později západní novináři odhalili snipery. Pocházeli z Gruzie. V západních televizích běžel dokumentární film o střelbě na Majdanu i s výpověďmi některých sniperů do kamery. Z výpovědí sniperů vyplývá, že je objednal člověk z vedoucích kruhů Majdanu, směřuje to na Turčinova, později předsedu ukrajinského parlamentu. Kyjevská moc nepříliš přesvědčivě tvrdí, že snipery objednal Janukovič. Vyšetřování střelby na Majdanu neproběhlo.

Korsuňský pogrom. V noci z 20. na 21. února 2014 se autobusy vraceli z Kyjeva na Krym demonstranti ve prospěch Janukoviče. U města Korsuň autobusy zastavili aktivisté Majdanu. Přinutili cestující vystoupit výstřely do vzduchu. Několik zmlátili, poranili. Tři autobusy polily benzínem a zapálily. Benzínem polili i některé cestující a vyhrožovali jim, že je zapálí. V autobusech původně cestovalo asi 300 cestujících. 30 zůstalo pohřešovaných, 7 osob mělo být zabito. Nikdo nebyl za incident souzen. O události natočili dokumentární film „Korsuňský pogrom“. Událost velmi přispěla k rozhodnutí Krymu odtrhnout se od Ukrajiny.

Teror v Odesse. 2. května 2014 v Odesse demonstrovali lidé proti bezpráví, které zavládlo na Ukrajině. Přívrženci kyjevské moci na ně zaútočili a zahnali je do budovy Dům odborů. Policie jen přihlížela. Demonstranti se v Domě odborů zabarikádovali. Přívrženci moci Dům odborů zapálili a demonstranty, kteří z budovy vyběhli nebo vyskočili z oken, holemi dobili k smrti. Zavraždili 48 lidí. Všechno snímala televize. Pachatelé jsou identifikovatelní na video záběrech. Nikdo nebyl stíhán.

F. De Winter 19.1.2023 10:07

Krym. Generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu Nikita Sergejevič Chruščov daroval v roce 1954 Krym Ukrajině. Do té doby byl součástí Ruské federativní socialistické republiky, dříve Ruské říše. Během trvání Sovětského svazu to bylo jen jakoby administrativní rozhodnutí. Při rozkladu Sovětského svazu uspořádali na Krymu referendum 20. ledna 1991 o vyhlášení svrchovanosti Krymu, na jehož základě krymský parlament přijal 12. února 1991 zákon „O obnovení Krymské autonomní sovětské socialistické republiky“. Krymský parlament vyhlásil na 16. března 2014 referendum o svrchovanosti Krymu a vystoupení ze svazku Ukrajiny. Více než 90 % voličů hlasovalo pro a Krym vystoupil z Ukrajiny a požádal o přijetí do svazku Ruské federace. Ruská Státní Duma přijala Krym a tak se Krym stal součástí Ruské federace. Podle sčítání obyvatel v roce 2007 Rusové tvořili 58% obyvatel, Ukrajinci 24%, Krymští Tataři 12%, zbytek jiní. Na poloostrově vládne spokojenost s nynějším začleněním.

Doněck a Lugansk. Po událostech v Kyjevě po Majdanu iv Doněcké a Luganské oblasti vyhlásili referendum o vystoupení z Ukrajiny. Prezident RF Vladimir Putin obě oblasti vyzval, aby referendum nevyhlašovaly. Vedení Ruské federace zřejmě už tehdy bylo rozhodnuto, že obě oblasti nepřijme do RF, na rozdíl od Krymu. Referenda v obou oblastech se však navzdory Putinově výzvě konaly a více než 90% voličů hlasovalo pro vystoupení z ukrajinského státu. Obě oblasti patřily před Říjnovou revolucí do Ruské říše pod názvem Novorossija. Vstup do RF se však nekonal a obě oblasti začaly čelit útoku ukrajinské armády. Za pomoci ruských vojáků mimo oficiální svazek ruské armády a mezinárodních dobrovolníků, včetně Slováků, se ubránili, ale ne v celém územním rozsahu. Navzdory závazkům obsaženým v Minských dohodách, oblasti čelí až dosud dělostřeleckým a jiným útokům ukrajinské armády. Od roku 2014 až dosud, v oblastech zahynulo asi 13 000 lidí.

F. De Winter 19.1.2023 10:08

Minské dohody. Ukrajinská armáda se pokoušela vojensky zabránit odtržení Doněcké a Luganské oblasti od Ukrajiny. Během bojů na podzim 2014 a začátkem 2015 se ukrajinská armáda dostala do obklíčení u města Debalcevo (mezi Doněckem a Luganskem). Nejprve byl pokus o řešení situace diplomaticky. 5. září 2014 byla uzavřena v Minsku tzv. . 1. minskou dohodu Ukrajina, Rusko a obě oblasti, které se prohlásily za samostatné lidové republiky. Dohoda nevedla k utišení zbraní. Dne 15. února 2015 uzavřeli její účastníci Druhou Minskou dohodu s přesnějším uvedením povinností stran dohody. Následně 18. února 2015 obklíčená ukrajinská armáda ustoupila z debalcevského kotle, ze kterého by se jinak nedostala. Obě strany se obviňovaly z porušování dohody. Ukrajina zjevně nedodržela např. ustanovení, podle kterého měla přijmout ústavní zákon o rozsáhlé autonomii minimálně obou oblastí, později přisunula zpět těžké zbraně k linii dotyku.

Základna Očakovo. Za vlády prezidenta Juščenka a pak opětovně po Majdanu Ukrajina a na druhé straně Spojené státy chtěly dosáhnout vstupu Ukrajiny do NATO. V roce 2008 tomu Německo a Francie zabránily jen za cenu kompromisní věty v závěrečném komuniké ze summitu NATO v Bukurešti, že Ukrajina (a Gruzie) se v budoucnu stanou členy NATO. I bez členství v NATO Spojené státy začaly v roce 2021 stavět svou vojenskou základnu Očakovo v blízkosti Odessy, bez omezení druhu zbraní, které by na ní mohly být umístěny. Po dokončení by americká armáda mohla odpalovat na Moskvu (a jiné ruské cíle) jaderné rakety s dobou letu 6-7 minut až do cíle. Rusko by se stalo vydíratelným v každé otázce. V začátku vojenské operace v únoru 2022 ruské letectvo staveniště Očakovo zbombardovalo.

Nabídka neutrality. Před začátkem vojenské operace prezident Putin nabídl Ukrajině, aby se stala neutrální. Ukrajina to odmítla. Pak už Rusko mohlo dosáhnout své bezpečnosti jen vojenskou operací.

F. De Winter 19.1.2023 10:08

Raketový teror Ukrajiny. Čtrnáctého března 2022 Ukrajina vypálila na město Doněck v poledne raketu Točka-U. Protiraketová obrana sice raketu sestřelila, ale poměrně pozdě. Zbytky rakety dopadly na střed města. Zahynulo 21 obětí, další byli zraněni. 8. dubna Ukrajina vystřelila také Točku-U na město Kramatorsk. Zahynulo asi 50 obětí, další zranění. Ukrajina popírala, že raketu vystřelila její armáda také, že to byla Točka-U. Ze zbytků rakety na místě výbuchu je zřejmé, že to byla Točka-U. Zachovalo se registrační číslo rakety Š (v azbuce) 91579, které patřilo ukrajinské armádě. Čili ukrajinská armáda střílela rakety určené k zabíjení lidí proti městům, na které si Ukrajina dělá nárok. Tyto argumenty se ve slovenském liberálním tisku nevyskytují.

I. Hermanek 19.1.2023 11:10

Prosím neředit argumentaci gramatickými chybami

F. De Winter 19.1.2023 11:28

Je to strojový překlad se slovenštiny, nechtělo se mi to přepisovat. Měl jsem si to potom líp přečíst. ;-(

M. Boháček 19.1.2023 12:54

A zdroj?