A. Pakosta 6.6.2018 9:10

Mám jedinou výhradu k autorově zmínce o vzkříšení

Nevím jak pan Korejs myslel tu poznámku o víře v tělesné vzkříšení jako o projevu "západního materialismu". Pokud se nemýlím, tak nejbarvitější líčení a zdůvodnění tělesného vzkříšení lze nalézt v knize Korán od jistého pana Mohameda. Ve svém díle Mohamed vysvětluje nutnost tělesného vzkříšení jednoduše - ti dobří potřebují tělo, aby si mohli v ráji užívat nekonečného sexu se sedmdesáti souložnicemi - recyklujícími pannami, a ti špatní, nebo Alláhem z rozmaru zatracení, by zase bez těla nemohli prožívat pekelná muka, zahrnující zejména způsobování těžkých popálenin.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 5.6.2018 22:32

No jo

ono jak jeden dosáhne vyššího středního věku a zjistí, že se patrně nedožije ani dokončení pražského okruhu ani nového nádraží v Brně, ba možná ani prvních lidí na Marsu, neboť fýzis nezadržitelně chátrá, začne přemýšlet co bude až definitivně dochátrá.

Takže - do nebe se nedostanu a i kdyby, tak je tam nuda, všichni jsou ušlechtilí a furt se pěje hosana. Do pekla či očistce - taky nic moc, hicna a nucené práce.

Navíc jsa neznaboh, bezvěrec a ateista na nebe ani peklo nevěřím.

Ale reinkarnace - přenos dat a softwaru - souhrnně duše - ze zmírajícího hardware mozku do nového, čerstvého hardware, to by šlo. Technické detaily neznám, ale o kopii mozku v počítači jsem četl scifi několik. Je sice nejasné, kdo a jak to technicky celé zabezpečuje a jestli bych si mohl vybrat hardware (rád bych lidské a preferuji zdravého bílého heterosexuálního chlapečka - já vím, není to dnes in, ale jeden je už zvyklý), ale to lze chápat jako pomíjitelný detail. A scifi či fantasy se o tom píšou taky.

Průšvih ale je, že ani v tu reinkarnaci nevěřím ... :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pražák 5.6.2018 22:28

Tak nevím

Budhisté věří, že ti nejlepší se přestanou převtělovat a vyvanou do nirvány. Převtělení je tedy pro zlobivé za trest.

Křesťané se těší na ráj nebo se bojí pekla,

muslimové berou jako ideál ráj a 72 panen, tedy bez reinkarnací, hinduisté se budou pořád reinkarnovat. Tak co je lepší?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Jandáková 5.6.2018 21:53

.

Nevěřím v "inkarnaci člověka".

Ale je pro mne, zcela mimo pochybnost, existence (kolektivního) nevědomí (viz práce C.G.Junga). Nevědomí, "zvědomňovaného" v každém člověku. Kam asi, po smrti člověka, toto vědomí odchází, můžeme spekulovat?... Hezký článek na toto téma:

"Paměťová stopa uchovávaná v jádrech neuronů"

http://www.osel.cz/9912-biologove-prenesli-pamet-injekci.html

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Juránek 5.6.2018 18:13

Ach jo

Opravdu zase jeden zcela zbytečný článek. Podává však představu o schopnosti/ochotě páně autorově uvažovat racionalně.

Neznám ho osobně, ale nedivil bych se, kdyby šlo náboženského pomatence.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alda 5.6.2018 14:58

Víra v reinkarnaci je zoufalé přání smrtelného člověka.

Všichni jsme se narodili a všichni zemřeme. Tělo jsme si vybudovali z materiálů přírody podle stavebního vzorce předaného nám matkou a otcem.

Někteří věříme, že nejsme jen tělo, vyrobené dle prolnutých stavebních plánů otce a matky, ale též duše, kterou jsme dostali od Boha. I my, kteří věříme v duši člověka, však víme, že jako lidé jsme tvořeni právě tím tělem a duší. Svým tělem jsme ohraničeni. Naše tělo není pouhé auto, kterým duše cestuje a přestupuje z jednoho do druhého. Duše bez těla je nic. Jako algoritmus, který není v počítači. Tělo bez duše je pak jen oživená materie řídící se pudy, jako třeba ještěrka nebo slimák.

Náš Pán a Spasitel Ježíš Kristus nám slíbil, že vstaneme z mrtvých právě v tom těle, které máme. Proč by nám sliboval vzkříšení, kdyby duše cestovala z těla do těla? Proč by nám sliboval stejné tělo, kdybychom jich měli již tisíce?

Člověk není jen duše a není jen tělo. Člověk je duše a tělo, duše v těle. Tím je dána naše identita.

Reinkarnace jistě je možná, neboť pro Boha Stvořitele je možné všechno. Ale proč by to dělal? Copak je možné, abychom děti po první třídě poslali do třídy druhé s tím, že jim vzpomínky na první třídu vymažeme? K čemu by to bylo? Ano, jistě je možné, že Bůh pošle nějakého člověka znovu k životu na této zemi - ale z dosavadního pozorování lze usoudit, že je to mimořádně vyjímečný případ.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Meišner 5.6.2018 12:09

autorovy názory

jsou k pousmání, ale naštěstí naprosto neškodné, takže ať si klidně věří čemu chce. doporučuji přečíst více vědeckých knih, třeba něco z biologie, z dávnověku Země, kdy zde několik miliard let vládli pouze jednobuněčné organismy, jejichž jsme my všichni potomky. ano, v tomto smyslu jsme tady "byli" už mnohokrát.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Zuckerová 5.6.2018 11:17

K.H. Mácha:

Člověkem jsem, než člověk pohyne,/ ve své mě lůno zas země uvine,/ zajme, promění a v postavě jiné/ matka má, země, zas mě vydá.

Ráda se vracím ve vzpomínkách na svou první návštěvu Prahy. Šla jsem po Karlově mostě s kufříkem, za sebou najednou slyším drncání, tak s otočím - a ona jede tramvaj. I když byla v bezpečné vzdálenosti, radši jsem přistoupila až k zábradlí (bylo to blízko sv. Jana) a počkala, než přejede. Teprve po dlouhých desetiletích jsem zjistila, že poslední tramvaj tudy jela roku 1908. Ono je snadné pro někoho to onálepkovat jako "hustej blábol". Nemyslím, že to ještě musí být důkaz, že jsem tam opravdu byla. Je to ale důkaz, že v sobě mám vzpomínky na věci, které jsem nemohla prožít; můj mozek je mohl odněkud pochytit a přepracoval je jako by byly "z první ruky".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Č. Berka 5.6.2018 11:06

reinkarnovali se

i neandertálci? Japonec se reinkarnuje do jaaponce? Muž jen do muže, nebo i do ženy- tedy dospělý muž do ženského novorozence? A obráceně? A co duše plodu, potraceného v osmém týdnu?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rameš 5.6.2018 10:38

Obávám se,

že jediný způsob jak přežít v čase je v našich dětech. Tudíž si mohu jen povzdechnout nad citátem arménského astrofyzika Viktora Amazaspoviče Ambarcumjana: "Já bych rád věděl (čert mě vem), co bude, až tu nebudem? Co bude pak?"

Nu a pokud se mýlím, budu alespoň pro jednou příjemně překvapen.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 5.6.2018 9:58

Reinkarnace je přijímána i ateisty

"Z výše uvedeného lze vyvodit, že je dosti pravděpodobné, že reinkarnace bývala kdysi součástí křesťanské doktríny ..." Čo bolo, to bolo.

Zajímavější je fakt, že i z někdejšího přesvědčeného českého komunisty, a tedy nominálního ateisty, se může stát aktivní praktikant reinkarnace.

Tzn. nejen pasivně očekávat nějakou budoucí reinkarnaci, ale cíleně jednat tak, aby plánovanou reinkarnací napravil svůj "hřích" ještě v toto životě. Dosud ale nevíme, zda se jím plánovaná reinkarnace skutečně podařila. Místo zemřelého syna (jehož smrt snad zavinil) totiž zplodil dceru. Ha.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Remeš 5.6.2018 9:42

Židovství a metempsychoza

Odkaz na Janovo evangelium je poněkud zavádějící. Ježíšovi učedníci se Ježíše skutečně ptají, kdo se prohřešil, že se daný člověk narodil slepý - zda to byli jeho rodiče nebo to byl on sám. Narážka na představu o stěhování duší (metempsychozu) je zjevná, i když vůbec z toho neplyne, že učení o stěhování duší bylo někdy součástí křesťanství.

Celé Středomoří bylo v době Ježíšově ponořeno do řecké duchovní kultury helenismu a také židovstvo jí bylo mocně zasaženo a dlouhodobě se s ní vyrovnávalo. V řeckém prostředí zejména v prostředí platonských a pythagorejských filozoficko náboženských skupin přežívaly už půl tisícíletí představy o posmrtném stěhování lidských duší z těla do těla a samozřejmě i vzdělaní židé Ježíšovy doby tyto myšlenky znali. Josef Flavius ve svých Starožitnostech přímo uvádí, že mezi farizeji byly významné skupiny, které na stěhování duší věřily. Takže možnost, že Ježíšovi učedníci tyto helénismem inspirované představy také znali a ve svém dotazu na příčinu slepoty ono slepého od narození na tyto představy naráželi, je více než pravděpodobná. Nicméně to nám říká něco o židovství Ježíšovy doby, ale o Ježíšově učení nám to neříká vůbec nic. Ježíš tyto představy nikde ani náznakem nepotvrzuje.

Představa stěhování duší je pro dnešního člověka samozřejmě představou velmi útěšnou, leč (jak říká profesor Stanfordské univerzity I. D. Yalom) ... Jestli máme nové životy a nepamatujeme si staré, potom to stejně znamená, že tenhle život, tohle existující Já, vědomí, které je právě te ́d a tady - zahyne ... :o((

• reagovat
• nahlásit příspěvek