P. Rada 21.11.2019 21:41

Pokud pejorativně pohlížíte na "boj" proti sodovkovému plynu a jste zároven lhostejný k "boji" s přebujelou lidskou chamtivostí .... dávám zapravdu že "nemá lidstvo naději na záchranu Země coby domova lidí".

Globální porodnost - natalita je problém dlouhodobý a celý rozvinutý svět je dokladem toho, že řešitelný aniž pravidelně ví jak to dosáhl. Odpovědí je metaboická teorie biologie.

Problém je tedy zřejmě v tom, že rozvinutý svět dokonce poklesu natality dosahuje svou velmi přebujelou spotřebou a je tedy i krajně špatným vzorem.

Přitom by pro běžnou reprodukci zřejmě stačilo snížit spotřebu cca 10X a naučit to ostatní. Takto by mohla být nastolena šance na dlouhodobý rozvoj všech a všude.

Problém je ale taky v tom, že stále rostoucí náročnost - extenzivní rozvoj - pokládáme jaksi za "normální" podobně tomu jak vyloženě drogově závislí pokládají za "normální" průběžné zvyšování dávek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 23.11.2019 4:24

Přebujelá je hlavně tvoje blbost.

Natalita ve vyspělých civilizovaných zemích je přirozenou součástí vysoké životní úrovně a snižuje se z mnoha důvodů. Jedním z nich je zásada, že lepší je mít dětí méně, ale dát jim lepší podmínky k životu, než by měly v početné rodině s mnoha sourozenci.

Blbce jako ty by měli rovnou vybíjet motykou do hlavy jako před časem dělali komunisti v Kambodži (Kampučii), jejichž návrat k primitivnímu životu s nízkou osobní spotřebou, po kterém voláš, jim byl stranickým programem, a cílem život v rovnosti a chudobě. Výsledkem byly řádově 3 miliony mrtvých naházených do společných hrobů a likvidace inteligence národa.

Kdyby psychopati jako ty získali moc, dopadlo by to stejně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 21.11.2019 15:43

Utopie dneška už jen fyzikálně tkví v paradoxu nedržitelnosti extenzivního růstu v uzavřeném systému planety.

Reálná by mohla být cesta nerůstu - cesta intenzifikační... ale ta potřebuje čas a dlouhodobý odklon od konzumní spohodlnělosti.

Možná by byla i cesta migrační směrem do kosmu - ale ta vyžaduje nejvíce času a prostředků které dnes konzumujeme - ničíme - protože to probíhá bez schopnosti recyklace.

Nemyslím si proto, že má autor pravdu ve smyslu snadnosti překonávání tak extrémní krize která nadchází. Na druhou stranu rozum velí radikálně změnit systém - nebo si užívat a po nás potopa?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 21.11.2019 16:25

Pane Rado, jsem mnohem lepší matematik, než fyzik, a proto pro mě diskuze na toto téma nebývá jednoduchá. Vím ale naprosto jistě -

1) 99% vědců, kteří se k věci vyjadřují, nedokáží posoudit míru adekvátnosti současných modelů klimatu. Ne že by nám chtěli lhát - v důsledku své odborné specializace prostě nevidí úskalí, která se skrývají v modelování složitých dynamických systémů, plných nelineárních zpětných vazeb. Já vidím jen, jak jsou žalostně nedokonalé...

2) Je intelektuálně nepoctivé vydávat své domněnky za prokázaná fakta, a na tomto základě žádat financování pro sebe a jinou budoucnost pro lidstvo...

Mám temné podezření - humbuk kolem Grety, řeči o rozhodujícím vlivu CO2 na klima a prezentace různých podobných chemtrails na úrovni OSN odvádí pozornost veřejnosti a vysává zdroje, nutné pro řešení skutečných, reálných problémů: mikroplasty v biosféře, adaptace na neodvratné klimatické změny... Dokonce i terraforming Marsu bych považoval za lepší investici, než to současné běsnění kolem New Green Deal Ano, růst lidstva uvnitř uzavřeného systému může mít a jistě má své limity. Řešení ale může být jinde, než v tom návratu do mezolitu... Četl jsem nedávno zajímavou úvahu o příčinách absence signálů od mimozemských civilizací. No a jedno z možných vysvětlení je, že jdou zákonitě cestou minituarizace, takže člověk budoucnosti nebude větší než mravenec, a ty vlivy na klima budou tím pádem mnohem skromnější

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 21.11.2019 16:57

"úskalí, která se skrývají v modelování složitých dynamických systémů, plných nelineárních zpětných vazeb" aneb "smetí dovnitř - smetí ven". Probatum est. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 21.11.2019 21:12

Pane Klepetko 1. i bez precizní matematiky považuji řadu prognoz za dostatečně věrohodnou - byt jsou pravidelně zatížené přijatelnou nejistotou. Mám pro to několik důvodů. Předně ten, že zjednodušení je v komplexních systémech vždy nutnou cestou. To ví "99%" vědců.

Uvedu příklad. Pokud dáte ohřívat běžnou nádobu s vodou na plotýnku a k odhadu kdy se asi začne vařit... použijete hrubé odhady podle příkonu, oběmu, jak na základní škole... dostanete při pominutí odparu, albeda .... sice nepřesný výsledek ale při troše rutiny ještě zavčas než se začne voda vařit.

Pokud si ale usmyslíte, že na to půjdete důkladně na základě precizního popisu interakcí pro všechny molekuly tak aby jste zohlednil..."úskalí, která se skrývají v modelování složitých dynamických systémů, plných nelineárních zpětných vazeb"... - nedoberete se výsledku dřív než se voda vyvaří ani s dopředu perfektně naprogramovanými nejdokonalejšími počítači světa.

O tomto principu vypovídá teorie chaosu. Ta také říká, že v deterministicky chaotickém systému lze přesto popsat pravděpodobnostní výskyt - atraktor. Nemá ale příliš smysl lpět na preciznostech - ba naopak.

2. Doměnky jsou pravidelně vydávány ve společnosti za fakta a pravidelně se takto tvoří státní rozpočty a pravidelně se na základě jen odhadů všichni chováme.

"Temné podezření" zkuste racionálně otestovat poučením s geologické minulosti. Paleoklimatologie vznikla právě takto.

Miniaturizace je skutečně jednou s možností, která se v prehistorii velmi osvědčila. 99.9% všech oranismů které na planetě přežily miliardu let až do dneška totiž vyhynulo a zbyly jen miniaturní sinice. Pokud zkrátíte interval třeba na 100milionů let pak zjistíte že zas pravidelně přečkaly ty nejmenší formy života. Po událostech na K/T rozhraní před 65miliony let nepřežilo podle fosilních nálezů nic hmotnějšího 23kg.

V diskusi jde o horizonty jen max soletí (3 generace?) při extrémní náročnosti na zdroje oproti jiným formám života. Jak s tohoto úhlu vnímáte šance?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 21.11.2019 22:51

Pane Rado, to je na delší diskuzi. Souhlasil bych snad s tím, že máme žalostně málo času.

Naopak zřejmě nebudete mít pravdu když se domníváte, že přílišná zjednodušení v klimatických modelech nemohou zcela devalvovat kvalitu jejich výstupů, podivné atraktory jsou zrádné, pane Rado!

:-)

Dobrou noc.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 21.11.2019 15:07

Ano výnosy dosahují rekordy ale jen proto, že se rekordně využívá agrochemie a další neobnovitelné technologičnosti jako hnojení nedostatkovým fosforem.

Bonita půdy naopak vlekle klesá: ... https://www.uroda.cz/bonita-pudy-klesa/

Klimatická nouze spočívá v situaci se kterou si nikdo neví rady a je přitom klimaticky podmíněná. Rostoucí dynamika podnebí totiž navozuje rostoucí degradaci půdy (přívalové deště či sucho, větrná eroze, zasolování od růstu hladin oceánů...) a tím rostoucí nároky na zintenzivnění zemědělské produkce hnojením. Zejména fosforu (ve směsi NPK) na přihnojování je na planetě jen na 30let.

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/fosfaty-nam-zacinaji-dochazet-a-bez-nich-nebude-zadne-ani-zelene-zemedelstvi

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 21.11.2019 16:29

"Zejména fosforu (ve směsi NPK) na přihnojování je na planetě jen na 30let" No teď se mi nechce to hledat, ale P je asi desátým nejhojnějším prvkem na Zemi. Problém je, že jednoduše a lacino se dá vyrobit jen z některých minerálů, třebas apatit. Ale kdysi byl hliník dražší než zlato a přitom po něm chodíme. To proto, že nebyla elektřina tak dostupná a laciná jako dnes. Takže bych se zase o P tak nebál. Navíc máme obrovské zásoby živin v bahnech přehrad, rybníků a v ČOV se dá z komunálního odpadu zrecyklovat bez problémů. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 21.11.2019 16:41

Zastoupení prvků v zemské kůře

Nejrozšířenější prvek zemské kůry je s podílem 49,13 % kyslík, druhý nejčastější prvek v zemské kůře je s podílem 26 % křemík, třetí nejrozšířenější chemický prvek na Zemi je s podílem 7,45 % hliník. Následuje železo (4,2 %), vápník (3,25 %), sodík (2,4 %), draslík a hořčík (2,35 %), vodík (1 %), titan (0,61 %), uhlík (0,35 %), chlor (0,2 %), fosfor (0,12 %), síra a mangan (0,01 %).

S podílem těsně pod 0,01 % se v zemské kůře nachází dusík, baryum, bor, vanad, lithium, nikl, stroncium, chrom, zirkonium, měď a fluor. V intervalu mezi 0,01 až 0,001 % se v zemské kůře nalézá beryllium, jod, cín, kobalt, thorium, uran, zinek, olovo, molybden, yttrium, argon, wolfram, tantal, cesium, bismut, kadmium, cer, lanthan, hafnium a rtuť.

Pod hranicí 0,001 % se v zemské kůře vyskytuje arsen, antimon, selen, stříbro, praseodym, samarium, europium, gadolinium, holmium. Mezi nejvzácnější prvky na Zemi patří s podílem pod 0,0001 % např. zlato, thulium, lutecium, platina, ruthenium a další platinové kovy. Některé chemické prvky byly připraveny uměle a v přírodě se nevyskytují.

Jedno procento hmotnosti zemské kůry představuje přibližně 10 na dvacátou kg.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 21.11.2019 21:27

Popsal jste složení - nikoliv využitelnost či alespon těžitelnost.

Přijde mi to demagogicky analogické jako pokud bych Vám který pravidelně obhajuje pořebu nárůstu energetických zdrojů argumentoval tím, že v sobě sám nesete 80% hmotnosti vody.... a pokud by jste využil jen zlomek fůzní energie atomů vodíku - měla by Vám při průměrném tělesném výkonu stovky watů vystačit na tisíce let dopředu.

Tak proč Vy energeticky extrémě bohatý po okolí vůbec chcete aby Vám hned postavilo jadernou elektrárnu ?

Argumentaci nevyužitelnými čísly v takovém případě ale asi neberete - že?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 21.11.2019 15:33

https://www.zsch.cz/news/bude-nedostatek-fosforecnych-hnojiv-/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Mucha 21.11.2019 19:57

Ale v tom případě bychom měli přestat pěstovat kompletně všechna "bio"paliva (řepka, kukuřice, rychle rostoucí dřeviny) - ta ke svému růstu též potřebují hnojiva. Zejména pokud jsou na podzim kompletně sklizena, převezena kdoví jak daleko a tam spálena. Bez přidaných živin se jim dařit nebude

Zatím dobrá zpráva pro naše ekologické chemiky je, že díky tomu, že se na tyto plodiny nevztahují hygienické normy, mohou je hnojit a stříkat pesticidy do alelujá. Myslíte, že by to šlo direktivně změnit? Bez nějakého jiného excesu, který se projeví za dalších deset let?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Mucha 21.11.2019 20:30

Ještě mě napadlo - co takto tyto zdroje energie přeřadit do neobnovitelných?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 21.11.2019 15:16

Je zřejmé, že naši předci i na primitivních obnovitelných technologiích prosperovali a udrželi se.

Dnes se naví ukazuje, že "zelené technologie" - třeba u větrných elektráren - dříve mlýnů - dokáže pracovat řádově efektivněji. Fotovoltaiku naši předci neznali a ta dosahuje běžně účinnosti 15% a termální solár i daleko více atd.

Nepochybuji na druhou stanu vůbec o tom, že současná úroven spotřeby neobnovitelných primárních zdrojů na jednotlivce např v ČR je neudržitelná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 21.11.2019 15:33

Neudržitelná je tvoje blbost, zelený magore!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 21.11.2019 15:46

Afekt až hulvátskou drzost předvádíte opakovaně.

To ale odpovídá situaci konfliktní až válečné. Při takovém scénáři může mít kolaps civilizace nejničivější charakter.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kalužík 22.11.2019 15:29

Nazvat blbost blbostí není hulvátská drzost, ale objektivní konstatování skutečnosti!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 21.11.2019 19:54

Proč pane Nováku urážíte pana Radu?

Ani já s panem Radou v mnohém nesouhlasím, ale rozhodně ho nepovažuji za "magora".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 21.11.2019 17:23

Zdravím.

Kolik těch předků bylo?. A hlavně - proč přecházeli na neobnovitelné technologie, když jim ty obnovitelné tak dobře fungovaly?

A když tak o tom uvažuju - jaké obnovitelné technologie máte na mysli? Klučení lesů za účelem vzniku pole? Výroba kamenných a posléze bronzových a železných nástrojů? Poctivě mě teď opravdu nenapadá nic, co byste tím mohl myslet.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 21.11.2019 11:29

To, že lidé jsou obdařeni extrémě vysoku mírou představivosti je v přírodě unikátní anomálnost. Všichni hominidi žijí přitom jak sociálně hierarchicky tak dokonce vykazují zvláštní schopnost zabíjetnikoliv pro potravu ale jen pro potěšení a tedy radovat se s utrpení jiných.

Lidově se né nadarmo říká: ..Nic nepotěší víc jak neštěstí druhého. Např pan Houžnák by se "s potěšením" rád díval jak někdo "schromažduje myslitele na ostrov" v TV přenosu...

Země je pane Houžnáku ale právě tím ostrovem urostřed propastných hlubin vesmíru a na něm žijí jak hlupáci kteří si to neuvědomují - tak až "myslitelé", kterým je s civilizačního vývoje znepokojivě až úzko a hledají cesty jak hrozby zmírnit či odvrátit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 21.11.2019 12:10

NIKDO neví, nakolik se změní teplota, pokud by se obsah CO2 zvýšil ze současných 400 ppm na 800 ppm. Já bych řekl, že skoro vůbec. Vzrůstu z nuly na 280 ppm údajně odpovídá 31 stupňů, ale růstu z 280 na 400 ppm už jen jeden stupeň. Absorpční kapacita ve vlnových délkách, při kterých CO2 absorbuje je už téměř vysycena!

• reagovat
• nahlásit příspěvek