Ladislav 21.10.2009 9:55

Rozdíl mezi podpisem presidenta pod zákonem a ratifikací mezinárodní smlouvy

Zajímalo by mne jaký je rozdíl mezi podpisem  nebo nepodpisem zákona a nepodpisem Lisabonu. Nepodepíšeli president schválený zákon sněmovnou a senátem, může sněmovna a senát ho převálcovat tím, že ho znova hlasováním schválí. To zřejmě neplatí pro mezinárodní smlouvy. Jak to tedy vlastně je.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

David 19.10.2009 21:18

A jak je to...

A jak je to vlastně s překladem do češtiny? Pokud je mi známo, jednou z podmínek podpisu smlouvy, je její oficiální, to znamená EU určenými překladateli , překlad do jazyku, té, či oné země. Pokud vím takovýto překlad neexistuje. Nebo se mýlím?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Petros Michailidis 19.10.2009 20:46

Ratifikace je proces

Jediným činitelem, který může zavazovat republiku mezinárodní smlouvou je prezident. Aby to ale nebylo na jeho libovůli, musí požádat parlament (obě komory) o souhlas, aby tuto smlouvu (sjednanou jím, nebo jím pověřeným zástupcem vlády) mohl podepsat. Vzhledem k tomu, že nedisponuje výkonným aparátem a zavazuje takovou smlouvou republiku (tedy budoucí vlády této republiky), je nutný spolupodpis předsedy vlády.

Takový je jednoduše řečeno proces ratifikace.

A vzhledem k tomu, že se jedná o závažný a v mnoha případech delší dobu trvající proces, vyjadřují se k němu postupně všichni zúčastnění. A jako svébytné orgány disponují právem souhlasu i odmítnutí. V kterémkoliv okamžiku, kdy zjistí, že tato smlouva (kterákoliv) není v souladu se zájmy republiky, je jejich povinností takovouto smlouvu odmítnout. Ať už v kterémkoliv jednotlivém kroku se vyjádřili, či vyjadřovali jakkoliv. Je velice lehce představitelné, že se mohou podmínky, platné v okamžiku sjednávání smlouvy, v budoucnu změnit, nebo vyvstanou skutečnosti, které nebyly u sjednávání zřejmé.

Proto si dovedu představit, že posledním v řadě, na kom ratifikace závisí (předseda vlády), v posledním okamžiku položí na stůl argument, pro který nemůže smlouvu spolupodepsat. A v té chvíli je prezident i parlament v koncích. A musí se s tím stavem smířit. Tak jako nelze brát jako samozřejmý souhlas parlamentu.

Myslím, že dovozovat jakékoliv jiné povinnosti, jiné způsoby, než jsou popsány v ústavě, je krajně hloupé a nezodpovědné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Semelem 19.10.2009 20:46

tahle argumentace je moc hezká, ale neřeší, co se smlouvou.

Ústava zároveň přece nic neříká, co se stane s mezinárodní smlouvou, kterou prezident odmítne podepsat, přestože ji předtím sjednával nebo pověřil vládu sjednáváním (ostatně myslím si, že pokud se to stane, stojí za zvážení odvolání prezidenta kvůli neschoponosti vykonávat funkci). Smlouva tedy zůstává nepodepsaná a může ji podepsat jakýkoli další prezident. Nepodepsaná smlouva neznamená neplatná nebo vetovaná, pouze "ještě nepodepsaná"... (takže prezident může smlouvu odmítnout podepsat, zároveň však tato smlouva je pouze ve stavu "čekání na podpis" od nějakého dalšího prezidenta, třeba za padesát let.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vážný 19.10.2009 19:11

Halt jsme prezidentská republika

Halt od Masaryka se zde vine silná nit prezidentské republiky. Masaryk byl v podstatě císař pán, takový jaký měl být čili moudrý, mírumilovný, uctívaný ale v pokoře, který se dobrovolně sebeomezil a byl přesvědčen, že jeho autorita, vyjednávání a přinejhorším politika stačí na to udat směr státu. Měl na to i dostatečné charisma. Navíc ho formovala i americká zkušenost, kde prezident je opravdu vlastně britský panovník, možná dokonce o něco méně omezený parlamentem, pouze s tím, že je jen na 4 roky.

Beneš v tomto 2x selhal, jednou za Mnichova, kdy buď měl bojovat a nebo předstoupit před národ a kapitulaci jasně vysvětlit. Ale to by byla i kapitulace jeho protiněmecké politiky a to nedokázal. Podruhé nedokázal vyvolat občanskou válku v roce 1948. Stačilo odvolat Gottwalda, Noska a Svobodu jmenovat nějakého drsňáka na tato místa a vyhlástit stané právo. (Masaryk to v r. 1921 udělal při pokusu o komunistický převrat.)

No a komunistickým prezidentům se ta zvláštní monarchická pozice vlastně líbila, stavěla je do zvláštního postavení i vůči politbyru. Proto i v ústavě ČSSR byl prezident víc než jen generální tajemník, ale měl spoustu nezávislých pravomocí.

Havel byl vůdce a řekl jasně odkud, méně jasně kam. Ale opět se hodil do role inteligentního pokorného-uctívaného prezidenta. A tak se vlastně pozice prezidenta přenesla i do Ústavy ČR. No a Klaus se ty formální pravomoci akorát pokusil použít v situaci, kdy si všichni mysleli, že prezident se omezí na gesta, jako že třeba o měsíc odloží jmenování nepříjemného ministra. A Klaus najednou ukázal, že zahraniční politika a diplomacie vlastně v ústavě není věc vlády - ale v zásadních věcech prezidenta. Podobně jako jmenování soudců apod. (Protože ve sporech s ÚS byl Klaus jediný kdo vyhrál - nepoddal se podle něj neústavním rozhodnutím. Ve sporech nejvyšších má pravdu ten kdo jí ustojí.)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Petr Fiala 19.10.2009 16:55

Mezinárodní smlouva

Otázka:

Existovala či existuje nějaká mezinárodní smouva takového rozsahu a s účastí tolika státu a s takovým neurčitým obsahem vzniklým překladem do češtiny?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ludva 19.10.2009 16:14

Už to neokecáme

Evropa nás občany České republiky hodila do jednoho pytle s prezidentem. A ve spojitosti se zpackaným  předsednictvím EU už nám nálepku nacionalistických narcistních kverulantů nikdo neodpáře. Nejsme schopni se domluvit ani doma ani venku. Každý kope sám za sebe a neohlíží se na nic. Smutné ale skutečné. Už proto nad sebou potřebujeme pevnější ruku jako sůl. Raději přímit okurky a měnit žárovky než toto.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jasan 19.10.2009 11:55

strucne receno

parlament dava souhlas a ne rozkaz...

podobne jako stavebni urad dava SOUHLAS se stavbou - ne POVINNOST stavet

• reagovat
• nahlásit příspěvek

gerontusinza 19.10.2009 10:38

Hodně popsá no o ničem.........

když stačí napsat.... podpis činitele, je- li vyžadován, má vždy svoji váhu a jen duševně vyšinutý soudce (posuzovatel, novinář, atd.....) může osvobodit odpovědného člověka z odpovědnosti podpisového práva.... (což se saozřejmě už stalo v ČR) Pan prezident i když ze své funkce neodpovídá, tak ze  svého podpisu ano...... a proto byl Hácha oprávněně souzen za vlastizradu.......bez ohledu na úmysly.... a o tom to je....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zoch 19.10.2009 10:02

Hloupá myšlenka

Přístupovou dohodu podepisoval Topolánek a Kari.Tehdy přenesl Klaus právo na vládu.  A není možné z toho dovodit,že i nyní ratifikace je tudíž přenesena na vládu ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek