Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

"Objektivně najít nemůže"... kdo posoudí tu "objektivitu"?

Já bych českou královskou korunu nechal tam kde je - v trezoru. Když vidím, jaké vemeno se může stát prezidentem, jsem rád, že to snad není na dlouho.

Jediný argument pro monarchii v Česku je fakt, že královská koruna by Pávkovi nepochybně slušela a té jeho politručce jistě také.

Howgh.

Mně je celkem ukradený Dvořák i Raichl, ale porovnávat životní úroveň v Česku s bídou v Indii je bláhovost.

Porovnávejme naši životní úroveň se Švýcarskem, nebude to mít větší vypovídací hodnotu?

Ona ta srovnání často kulhají, protože porovnávané záležitosti neberou často v úvahu rozdíly geografické, historické či záležitost časového vývoje.

Dnes máme asi lepší vozový park, než v roce 1989. Vypovídá to o něčem? Leda v tom případě, pokud porovnáme takové tvrzení s nám blízkými okolními zeměmi. (V roce 1989 jsme asi měli také lepší vozový park, než v roce 1953 - třicet šest let jako třicet šest let.)

Hrušky a jabka jsou prostě rozdílné kategorie.

Nenormální či v daném regionu neobvyklé?

Z Astona se stává dezolát.

Vítej do klubu!

Vyslechli jsme slovo bóží....

Pane Hatino, bylo by to na dlouhé psaní, a tak jen v heslech.

Proč jsou čeští občané na téma "obrana vlasti" poměrně chladní?

Roli hrají jistě i historické reminiscence, ale lidé především vnímají současný tlak na omezování samostatnosti národních států ve prospěch bruselské centrály. Umím se vžít do představy "jít bojovat/padnout za vlast", ale určitě tou vlastí nemůže být nějaký Brusel.

Představa, že Rusko zaútočí na EU je z žánru scifi, a ti kdo se tou možností ohánějí naprosto ztrácejí důveryhodnost.

A tak dále a tak dále.

Hezký den přeju.

Potvrzuji jen stručně, že seriál o majoru Zemanovi byl skutečně pitomý a takovým i zůstal, zub času na něm nijak pozitivně nezapracoval. O faktické detaily jsem se nezajímal, nestálo mi to zato.

O Ženě za pultem snad lépe ani nemluvit/nepsat.

Jenže, jak už to tak bývá, najdou se i "totalitní" dílka, která jsou čistě profesně/filmařsky dokonalá, za všechny lze jmenovat například Krále Šumavy, kterému, stejně ideologicky zatížený (jen s opačným znaménkem) novodobý film/seriál právě profesně nesahá ani po kotníky.

Vždycky lze najít příklady takové i makové, však i současná filmová a seriálová produkce je z velké části shit, abych použil aktuální slovník. Kdo viděl třeba film Prezidentka s Vetchým a Geislerovou v hlavních rolích, dá mi snad za pravdu - děsná slátanina.

Pokud jste ročník 1952, prožil jste Pražské jaro jako pubescent, já taky. A tudíž jste tehdy při jeho vnímání zůstal jen na povrchu věcí a souvislostí. Já taky. To jen pan prezident je chápal už tenkrát v celé hloubce i šíři. Já dnes taky.

Byl jsem v Ceutě v roce 1992. Nikdo nám při vystupování z algeciraského trajektu pasy nekontroloval, však jsme byli pořád ve Španělsku

Bylo to klidné až ospalé hnízdo, v podstatě nezajímavé, jako městečka ve španělském vnitrozemí, jimiž jsme projížděli se svým favoritem. Jen jsem si chtěl prvně v životě šlápnout na Afriku.

Časy se mění, najednou je to centrum světového dění s ukázkou "průzkumu bojem".

Stačil mi začátek:

"Prezident je pro dezinformační scénu ideálním cílem, protože v jedné osobě spojuje tři vrstvy, které chce zpochybnit zároveň – ústavní systém, alianční závazky a proatlantickou orientaci země."

Dál jsem necítil potřebu číst, protože už tato premisa je sice tak trochu pravda, ale ne zdaleka ne celá a tudíž..... vlastně nepravdivá.

Dalšími vrstvami je třeba snaha Petra Pavla zříci se veta v rámci EU, zbavit se vlastní měny atd.

Vychází-li se z chybné premisy, lze možná dospět i k logickým závěrům, ale leda tak náhodou, což není tento případ. Většinou bývá výsledek vadný.

V těchto souvislostech získává kritika toho občana poněkud jiných, zářivějších barev.

Býval jsem v devadesátých letech tiskovým mluvčím jedné opravdu velké firmy (30 tisíc zaměstnanců) a také jsem exkomunikoval jednu novinářku. Protože kradla. Jak je to s tou Zdíšou, pořád platí, že kdo lže, ten krade?

Přít se s panem Zieglerem je promarněný čas. Barevné spektrum se mu smrsklo na černou a bílou. Černá je v jeho očích kompletní minulost čtyřiceti socialistických let, bílá současnost a budoucnost, ta ovšem vyšperkovaná zlatými EU hvězdami.

Ano, pan Nešpor je mimořádný úkaz. Kdykoliv jsem zahlédl nějaké jeho veřejné vystoupení, musel jsem si dát panáka (a to kořalku spíše nepiju).

Nemyslím, že by o Vaše gatě a škrpály někdo stál.

Přihlásilo se tisíc osob?

A nešlo by to vyjádřit procentuálně k příslušné části populace?