28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

TÉMA: Důchody a kde na ně vzít

Vyplácení důchodů se řídí zákonem o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb. Nejvýznamnějšími důchody jsou důchody starobní a invalidní. V obou případech je pojistnou událostí neschopnost důchodců pracovat.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
L. Sindelar 21.2.2023 17:48

11.11.2022 Mirek Dušín (PF) veřejné prohlašoval, že nebude zvyšovat daně, neb je to nesmysl, posouvat hranici odchodu do důchodu a měnit systém valorizace důchodů. A stačili tři měsíce...

R. Langer 21.2.2023 18:27

Ale to bude určitě nějaká dezinformace! ;-D

J. Hejna 22.2.2023 8:10

Ti tři měsíci museli být hrozní.

L. Novák 22.2.2023 10:08

;-D

K. Křivan 21.2.2023 16:13

Šéf NATO Jens Stoltenberg: "..válka nezačala v únoru loňského roku. Válka začala v roce 2014. A od roku 2014 spojenci NATO poskytovali Ukrajině podporu, výcvik, vybavení, takže ukrajinské ozbrojené síly byly v roce 2022 mnohem silnější než v roce 2020 a 2014. A to samozřejmě znamenalo obrovský rozdíl, když se prezident Putin rozhodl zaútočit na Ukrajinu."

J. Černý 21.2.2023 17:20

Jen potvrzují to, že od roku 2014 připravovali útok na Rusko ....

K. Křivan 21.2.2023 19:03

Máte pr avdu. Putin zaváhal a příiš dlouho čekal. Kdyby zaůtočil dřív, tak by Ukrajinu asi smetl.

V. Čermák 21.2.2023 19:36

Ukrajinu asi ano, ale teď jde o víc...

L. Novák 22.2.2023 10:10

A idioti z páté Putinovy kolony už zase se ;-O rou kraviny... Rv

P. Sura 21.2.2023 14:23

Dobrej nápad ! Jen jestli bude kde brát někoho, kdo umí a chce pracovart.

J. Kulheim 21.2.2023 14:11

O důchodech se mudruje víc než 20 let. Jedinou stranou, která měla snahu změnit důchodový systém byla ODS.

Nesnáze sociálního státu jsou důsledkem souběhu řady okolností. Stárnutí populace a s tím související vysoké náklady na zdravotní péči. narůstající křehkost rodiny. Následuje pokles solidarity mezi jednotlivými sociálními kategoriemi společnosti. Systém sociálního zabezpečení stál na stejných třech pilířích – rodině, obci a církvi. Přirozená mezigenerační solidarita je pevně zakotvena v tří-generační rodině. Sociální stát vyvlastnil rodinu, bere peníze, rozbil tradice a nevytvořil nic co by fungovalo.

Je otázkou, jestli je současný sociální stát schopný ufinancovat důchodový systém. Povinné pojištění dělníků vzniklo v našich zemích před 85 lety. Zákon z roku 1926 přiznával nárok na starobní důchod v 65 letech a nepokryta zůstala velká skupina rolníků či živnostníků.V roce 1930 bylo v celém Československu s téměř 15 milióny obyvatel vypláceno jen 167 tisíc penzí

Situace je dneska odlišná a pracující, kteří odcházejí do důchodu, odevzdají do systému podle ČSOB 3–4× více peněz, než poté budou čerpat. Rok 2012- počet důchodců 2 871 453; počet poplatníků 4 933 997; počet poplatníků ne jednoho důchodce 1,72. Sociální smír končí. A měl by skončit i průběžně financovaný důchodový a zdravotní systém.

Platí stále, že v průběžně financovaném důchodovém systému je solidarita bohatých s těmi, kteří vydělávají méně a mladých se staršími? Pokud ano, tak by měli bohatší dávat do důchodového systému dávat víc než ti, kteří vydělávají méně a dostávat základ důchodu stejný a ten kdo vydělával víc. To nefunguje.

Mohli bychom mluvit o mandatorních výdajích, stárnutí populace systému zdravotní péče, který je také financován průběžně, atd.

J. Jurax 21.2.2023 15:57

Nějak nerozumím - pravíte: Pokud ano, tak by měli bohatší dávat do důchodového systému dávat víc než ti, kteří vydělávají méně a dostávat základ důchodu stejný a ten kdo vydělával víc.

Nuže, bohatší nebo spíš víc oficiálně vydělávající dávají do systému víc, neboť vklad je dán procentem daňového základu. Ten je přinejmenším u zaměstnanců jasný. Základ důchodu mají též všichni stejný - suma důchodu se skládá ze základu pro všechny stejného a složky zásluhové, přesněji "zásluhové", neboť ta zásluhy zohledňuje jen omezeně - jedněm ubírá, druhým přidává; zdůvodněno jest solidaritou s těmi, kdož dávali do systému málo.

Ale u zakončení sentence Vám něco zřejmě vypadlo. Ten kdo vydělával víc co?

L. Novák 22.2.2023 10:20

Pan Kulheim zřejmě "zapomněl", že ti, co vydělávají hodně, dostávají jen málo z toho, co odvedli státu. Jednoduše výpočet jejich důchodu (resp. zápočet výdělku pro výpočet důchodu) není lineární, ale silně DEGRESÍVNÍ. To znamená, že výše důchodů není přímo úměrná výdělku, ale je progresívně snižována. Degrese tak zajišťuje až nadměrně solidaritu mezi vysokými výdělky a nízkými. !!

J. Jurax 22.2.2023 11:07

Ano. A je nezanedbatelný tlak na zvýšení oné beztak vysoké solidarity, neboť se prý rozevírají nůžky.

Nuže, nerozevírají, percentuální rozdíl se víceméně zachovává, s růstem důchodů se zvyšuje jen rozdíl v korunách.

J. Jurax 21.2.2023 16:28

A ještě - na důchody platí každý 28% vyměřovacího základu, což je u zaměstnance hrubá mzda. Zjednodušeně.

Průměrná hrubá je cca 40 000. Průměrný zaměstnanec tedy platí na důchod 11 200 měsíčně (včetně toho, co platí přes zaměstnavatele, musí na to zaměstnavateli vydělat, ale není to součástí hrubé mzdy, takže to není vidět). Platí si tak něco málo přes půlku průměrného důchodce.

S hrubou mzdou 70 000 platí 19 600, tedy si platí cca celého průměrného důchodce.

S minimální hrubou mzdou 17 300 platí 4 844, tedy cca čtvrtinu důchodce.

U OSVČ je to složitější, tam se dá se základem a platbou kouzlit; jak, to ví každý OSVČ.

J. Černý 21.2.2023 17:22

Od zaměstnanců se na důchody vybere cca 580miliard ročně,od OSVČ jen cca 35 miliard. A vzhledem k jejich počtu dávají cca 7x míň než zaměstnanec, ale důchody mají podobné. To modrý dobytek dobře ví.

J. Jurax 21.2.2023 19:46

Vy nejste OSVČ, že ne? ... :-)

V. Mokrý 21.2.2023 20:11

To by mluvil/psal jinak.

P. Zahrádka 21.2.2023 21:11

Zaměstnanec platí 6,5% z hrubé mzdy což je při 40 tis. Kč průměrné mzdě 2600 Kč, OSVČ minimální měsíční vyměřovací základ, což je jedna čtvrtina průměrné mzdy zaokrouhlená na celé koruny nahoru. V roce 2023 se jedná o částku 10 081 Kč, roční minimální vyměřovací základ pak představuje sumu 120 972 Kč. Z minimálního měsíčního vyměřovacího základu pak spočítáme výši minimálních záloh – 29,2 % v tomto případě činí 2944 Kč. A důchody z min. odvodů jsou nízké, nic o systému důchodového pojištění nevíte

J. Jurax 21.2.2023 19:52

Ještě bych dodal, že minimální mzda dává cca stejně až míň čistého než minimální důchod.

P. Zahrádka 21.2.2023 21:17

OSVČ nekouzlí protože je tam minimální odvod podívejte se na stránky ČSSZ než budete kouzlit

J. Kulheim 22.2.2023 9:12

Penzijní systém, jak ho známe, vychází z mezigenerační solidarity. Solidarita mladých se staršími. Český penzijní systém patří mezi ty s největším mezigeneračním přerozdělováním. Češi narození v letech 1980 až 2008 platit na důchod několikrát víc, než kolik jim na něm pak stát vyplatí. vysokou míru mezigeneračního přerozdělování, která může přerůst nevraživost mezi důchodci a plátci.

Solidarita občanů s vyšším příjmem s nízkopříjmovými občany. Projevem výrazného prvku zásluhovosti v tomto systému je propojenost výšky plateb do systému s výškou poskytovaných dávek. Nůžky mezi nízkými příjmy a vysokými se roztahují. Je otázkou jestli u těchto občanů by neměl být dány větší důraz na solidaritu než na zásluhovost.

Mladí lidé budou mít důchody mizerné a přitom je stát obírá o 80% jejich výdělku a zapříčiňuje to, že jejich finanční situace jim nedovoluje, na dubu nebudou schopni pracovat, nějaké peníze si našetřit. Zrovna tak, lidé, kteří se po padesátce ocitnou bez práce, nemají, většinou, možnost si našetřit na takové problematické životní období. Zrušil druhý pilíř a přitom nenabídli žádnou solidní alternativu. Násilné přerozdělování majetku cizích lidí se množství prostředků nezvětší.

Inflace působí proti úsporám. Nelze věřit nějakým důchodovým fondům, které nakupují dluhopisy se záporným výnosem? Když se k této ztrátě ještě přidají náklady na správu vkladů, je výsledek tristní.

F. Kusák 21.2.2023 14:08

Mně z toho vychází jediné, že spoléhat se na stát, že mně zajistí důstojné stáří, je velmi naivní. Důchodci s průměrným důchodem jsou dobrou kořistí pro vládnoucí politiky, kterým hrozí rozpočtový kolaps. Měla by si to uvědomit hlavně střední generace, když se jim přehoupne čtyřicítka. Ale jak se zajistit jinak než státním důchodem, záleží na každém jedinci a jeho důvtipu. A samozřejmě, jako vždy, jistotu nemáte nikdy. Ale jak se kdysi říkávalo, "řemeslo má zlaté dno", řekl bych to obecněji "dobrá profese je k nezaplacení". Ale občas je to dřina, to je fakt.

J. Černý 21.2.2023 17:28

Velmi naivni je představa, že se zajistíte sám. Multimilionářům se to povede , ale už i milionáři mohou mít problémy. Ve světě jsou mraky peněz z velké části nekryté, ale nemají smysluplné využití. Penzijní fondy uživí většinou jen své vedení a zaměstnance. Zbývají ji vám investice do komodit., do pozemků, do nemovitostí...Kolik lidí si to může dovolit ?A co s 80-90 % starých žebráků ?Zabít ?

K. Křivan 21.2.2023 19:08

Zabít ? To dokáže i nedostatek léků, jako antibiotik, insulinu, atd.

J. Kudrnová 21.2.2023 13:08

Financování důchodů by se řešit mělo ale systematicky. V první řadě by se měla odbourat ta nespravedlnost mezi odvody zaměstnanců a živnostníků, upozorňuje na to správně NERV. Dnes zaměstnanec a jeho zaměstnavatel odvádějí na soc. pojištění 8 +26 %, Takže za zaměstnance s průměrnou mzdou kolem 40 K stát inkasuje měsíčně 13 600 K, takže tak 1,5 zaměstnance stačí na důchod pro jednoho bývalého zaměstnance. Živnostníci mohou odvádět minimálně 3 K a následně očekávají důchod kolem 12 K, takže tady je velký nesoulad. To, že mají možnost našetřit si a žít následně ze svého majetku, aby si přilepšili k minimálnímu důchodu je velmi nespravedlivé. Proč by nemohl mít takovéto právo i zaměstnanec? Také by si přece mohl našetřit na nějaký vedlejší byt a žít následně z příjmu z jeho nájmu. Tento rozdíl vede i k velkému rozšířeni tzv. schwarcsystému, čímž řada OSVČ jsou defakto zaměstnanci s možností vyhnout se nevýhodnému daňovému systému zaměstnanců. A k tomu lze ještě připomenou superhrubou mzdu, kterou zavedlo ODS ve spolupráci s geniálním Kalouskem, když slíbili nízkou daň pro všechny a zjistili že to nepokryje rozpočet, tak zaměstnancům napálili o 6 % vyšší daň formou tohoto geniálního nápadu, který nemá ve světě obdoby. Takže 13 let zaměstnanci o zhruba 80 miliard více daňově drželi tuto republiku. Problém je že zaměstnanci nemají žádnou stranu co by se jich zastala.

P. Sura 21.2.2023 14:29

Na to vám dobře odpoví článek z Novinek.cz tuším ze čtvrtka min. týdne:"Staronový nepřítel státu: OSVČ - Matěj Široký".

Pokud vám bude připadat tendenční, protože zaujatý, věřte, že váš je taky, jen z opačného přehu.

J. Jurax 21.2.2023 16:41

No, pravda je, že průměrný OSVČ si platí sociálního pojištění výrazně míň než průměrný zaměstnanec. Asi proto, že může, kdežto zaměstnanec ne.

A kecy, že zaměstnanec má dovolenou, odstupné, benefity etc. - jenže si na něj musi vydělat, a samozřejmě na režii taky; zaměstnavatel s tím počítá při výši mzdy, aby se mu zaměstnanec vyplatil. OSVČ si naopak na dovolenou i benefity, jež sám sobě poskytne, musí vydělat taky, stejně jako na svou režii.

P. Zahrádka 21.2.2023 21:22

Připočetl jste z odvodu zaměstnance i to co odvádí zaměstnavatel 2,6K je zaměstnanec a 2,9K je minimum pro OSVČ

J. Jurax 22.2.2023 10:14

Připočetl. Protože i na to musi zaměstnanec krom jiného vydělat; že se to platí přes zaměstnavatele je jen hra s čísly.