28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

ŠUMAVA: Na Trojmezné není důvod k oslavě

Jsem lesník, taxátor, pohybující se trvale v terénu. Na Šumavě jsem začínal v roce 1966. Ze své praxe se omezím jen na souvislosti s Národním parkem Šumava (dále jen NPŠ). Podílel jsem se zde na stanovištní typizaci, byl jsem specializován na ochranu lesa proti jeho rozpadu a zachování jeho funkcí.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Kybic 14.10.2019 23:34

Souhlasím s autorem článku. Na Šumavu jezdíme každou chvíli už desítky let, na kole, pěšky i na běžkách. Nelze si nevšimnout, že lesy tam v mnoha lokalitách opravdu umírají - kromě zmíněného Trojmezí třeba okolí pramenů Vltavy, Poledník a mnoho dalších míst. Hezké to není ani trochu. Ano, mladé smrčky začínají být mezi souškami občas vidět, ale do zdravého smíšeného lesa to má opravdu daleko. Věřím, že tam jednou ten prales bude, ale zdá se mi, že se toho nedožijeme ani my, ani naše děti. Člověk vysázel monokultury, člověk by měl tedy přírodě trochu pomoci, než ji nechá, ať si poradí sama.

P. Rada 14.10.2019 19:51

Autore jakkoli o sobě tvrdíte, že jste dlouhodobě profesionál v oboru lesnictví - tak Vám zřejmě chybí odbornost komplexního ochránce území jiného statutu. Vytrvale proto chybujete právě ve vývodech vzhledem k chránšným územím NPŠ. Píšete:

...."kůrovec byl vždy chápán jako kalamitní škůdce lesa" ....

S hlesiska převažujícího pohledu dřevoprodukčního lesnitví je to na naprosté většině ploch plně opodstatnělé - ale nikoliv už všude v chráněných územích.

Zásadně jiná situace totiž od věků byla a bude v přirozených smrčinách tundry ze které jsou smrkové kultury našich dřevoprodukčních lesů jen uměle odvozené kultivary. Tundra je přitom nepochybně také lesem ve kterém se však vzhledem k podnebí nemůže kůrovec vícegeneračně množit.

Lesníci si obvykle jsou vědomi podnebních podmínek. Vy je ale zcela pomíjíte jakoby neměli své důsledky. LESEM jsou a byly i prvé zony NPŠ právě s mikroklimatem i složením původní klimaxové smrčiny která se tundře velmi blíží. Proto i s ochranou všeho živého v rámci statutu prvých zon které má smysl zcelovat.

Nic-nedělání je přitom opravdu zkázou dnešního dřevoprodukčního lesnictví. To se totiž už alespon 30let bránilo změnám v navyšování povinné obměny o stromy odolnější vůči změnám klimatu.

Lesníci byli u nás mezi posledními v reakci na dopady změn klimatu. To přesto že z celého mírného pásma planety bylo známo, že nastupuje defoliace pro kyselou depozici a zejména pro klimatické změny. Lesníci se v ČR vesměs nechali vyšachovat s role hospodářů v lesích jen na dohlížitele s omezenou pravomocí operativně zasahovat.

Konec ekonomické soběstačnosi oboru lesnictví nastal proto i Vaším přičiněním. Na vrcholové Šumavě se sice les zatím spíše uzdravuje ale ekonomika lesnictví si už ani na event potřebné zásahy zřejmě nevydělá. Takto je fakticka navozeno "NIC-NEDĚLÁNÍ".

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/buky-na-sumave-prevalcovaly-smrky-nikdo-nevi-proc-60987

Závěrem dovolte kontrolní otázku. PROČ PŘED 20 LETY ZKONČILA kůrovcová KALAMITA na Š. ?!

M. Valenta 14.10.2019 13:26

Jestli někomu nevyhovuje péče nic neděláním, tak jsou to dřevaři ( zde to bylo pochopitelné, nepochopitelné je, že to mnozí chtějí dělat dál) a také turisté co neznají jiný les než samé smrky pěkně vyrovnané v řadách jako na vojenské přehlídce. So geht das.

R. Langer 14.10.2019 17:24

Jasně, to holiny sežrané kůrovcem jsou přece mnohem lepší, so geht daste. :-P

J. Kalina 14.10.2019 9:32

a) NPŠ byl vyhlášen za to jak vypadal před vyhlášením b) měl být chráněn c) když už někdo chtěl z toho mít smíšený les, měl tomu na začátku trošku pomoci d) lidé nesměli do NPŠ aby nerušili tetřevy a kolik jich tam je dneska?? Víc nebo míň? e) zelení si prosadili biopaliva a v Německu se dnes pálí palmový olej f) na Borneu jsou dnes plantáže a kompletně zničená celá fauna a flora (biodiverzita v hajzlu) g) teď se bude kecat o suchu a jak na to v zemi kde voda prší a pak odtéká h) zasněžujte všude kde je to možné a ne jen na sjezdovkách, tedy i v nížinách aby se u nás voda na jaře déle zdržela h) nakonec je vidět jak se z teplých krajin k nám šíří tamější populace lidí nezkažených civilizací. Asi podvědomě cítí, že za chvíli bude teplo i u nás. Se divím, že to ještě někdo nepoužil jako argument o přicházejícím oteplování.

I. Polák 14.10.2019 8:51

Nejsem lesník, ale milovník a obdivovatel lesa. Některé z těch smrků sežraných kůrovcem jsem sám osobně sázel na dobrovolné brigádě v mých 18 letech, v roce 1965. Podobně má žena, kterou jsem tehdy ještě neznal a byla tam sázet stromy se školou.

Přesto máme 2 syny, kterým říkám naivní bezzásahovci, žijící podle hesla "když přestanu kácet les, vznikne prales". Není boha, který by jim to vysvětlil. To by si minimálně museli naštudovat nějakou teorii a to tedy né! Oni vědí všechno nejlíp.

A takoví lidé vymysleli NP Šumava.

Š. Hašek 14.10.2019 9:01

S dovolením, pane Poláku. Ale on opravdu nekácením vznikne prales.

Ale není to na dvě volební odbobí, vypadá to (pro některé krasohledy) "vošklivě", a výtěžnost dřeva je v tom pralese problematičtější, nežere to dotace za záchranu přírody, ..... . Snad na té Šumavě by nemuselo jít jen o kubíky, nebo ano?

Není to teorie! Učí se to na fakultách v prváku: Nejsilnější rostlinnou formací v našich zeměpisných šířkách je les. Najděte si to, možná se pak synům omluvíte.

Závěrem: Nevolím Zelené, jen si tak občas něco přečtu. A na Šumavě jsem pečený vařený. Kdy jste tam byl (pěšky) Vy?

I. Polák 14.10.2019 15:11

Nemohl jsem vám hned odpovědět, protože jsem v té době byl právě na kole na Černé hoře a na Březníku. Je tu dnes nádherně!

Na Šumavu jezdím pravidelně a jezdil jsem ještě za totality. Takže jsem to "nekácení" sledoval na vlastní oči. Jen o kubíky tu rozhodně nešlo, to je jen propaganda. Ale na podrobnosti tu není místo.

Š. Hašek 14.10.2019 8:40

Vážený pane lesníku,

určitě je špatná nepéče o zelné pole. Určitě je špatná nepéče o produkční monokulturu smrku.

Jen nevím, zda jste si všiml, že stejné postupy navrhujete v národním parku. V rezervaci.

Nikdy jsem nevolil Zelené a nepřivazuji se ke káceným stromům.

J. Lukavsky 14.10.2019 6:23

Mysleli jsme to dobře - dopadlo to jako vždy. Mandelinka bramborová je přirozenou součástí bramborového pole, stejně tak kůrovec ve vysázené smrkové monokultuře na Šumavě. A transmutací suchých smrků na jedlo-bukový prales všem těm lesníkům vytřeme zrak a ukážeme jim, že nicnedělání je nejlepší co můžeme dělat pro přírodu. Tedy mimo stávkování v pátek! J.L. end

M. Andreas 14.10.2019 9:00

Většina současného lesnického establishmentu jsou dřevorubečtí provozní rutinéři, kteří studovali před 30 podle tehdy 20 let zastaralých příruček cosi o těžbě lakatošem na Katedře meliorací, stavby lesních cest a hrazení bystřin či v podobně "intelektuálně podnětném" prostředí. Znalosti čerpali od docentů a profesorů, kteří své tituly získali za sepsání skript o použití lakatoše a nebo o tom, jak správně změřit průměr stromu. O žádných skutečných odbornících bych rozhodně nemluvil. Učili se těžit dříví a sázet smrčky. Procesy, které tyto činnosti přesahují jsou obvykle mimo jejich chápání. Przní takto české lesy celé dekády a jsou přesvědčeni, že to dělají báječně (jak báječně, to vidíme dnes na kalamitě v celé ČR). Není divu, že špatně skousávají, že veterinář Bláha, Pražák Bursík a teatrolog Just měli pravdu. Naštěstí je to už na Šumavě velmi dobře vidět, takže i laik si už může snadno udělat na texty tohoto typu názor. Lesu zdar.

V. Kain 14.10.2019 16:08

Ještě několik ministrů jako byl zelený Bursík a ze Šumavy nám zbydou jenom fotografie jak byla Šumava krásná.

M. Andreas 14.10.2019 17:51

Jak jsem řekl. Na Šumavě je už zřetelně vidět, jestli měli pravdu lesničtí "odborníci" nebo veterinář Bláha a Pražák Bursík. Stejně tak je vidět na lesích ve zbytku státu, jak pěkně umí naši lesničtí odborníci "hospodařit". Pokud to nevidíte, navštivte očního.

J. Lukavsky 14.10.2019 18:40

"Naštěstí je to už na Šumavě velmi dobře vidět," No na fotkách i osobně je možno vidět jen a jen malé smrčky pod mrtvými soušemi. Čili další kohorta stejnověkých smrků, čili monokultura. Tu za 100 let opět sežere kůrovec..... Ona také transmutace smrku na jedli či buk by se zdařila asi jen akad. T.D.Lysenkovi. Čili cílem celé bezzásahpovosti byla opravdu jen nová generace smrků? J-.L. end

J. Jurax 14.10.2019 21:22

"veterinář Bláha, Pražák Bursík a teatrolog Just měli pravdu."

Svatá prostoto ...

J. Pilny 14.10.2019 5:36

Trend poslední doby je, že ekoterorista má vždy pravdu a odborník je hlupák. Díky za Váš článek, který to jen potvrzuje.

V. Mokrý 14.10.2019 5:53

Tak jest. Zvlášť když má podporu médií i veřejnoprávních.

Š. Hašek 14.10.2019 8:45

Ten pán, zdá se mi, je na slovo vzatý odborník na smrkové plantáže. Což v případě přírodních rezervací není až tak velká výhoda.

A představte si - nejsem ekoterorista. Jen jsem si zjistil v literatuře (a pozoruji celý život), že v našich zeměpisných šířkách je les nejsilnější rostlinnou formací. Samozřejmě les, nikoliv řady stejných smrků - taková plantáž pak už jen čeká na kůrovce. No nic, prachy jsou prachy, překližka poroste nejlépe všude, že?

R. Langer 14.10.2019 17:26

Jasně, holé stráně jsou přece to pravé. A za 300 let tam vyroste prales. :-P

J. Lukavsky 14.10.2019 18:45

"za 300 let tam vyroste prales." No to není tak automatické jak vidno kolem Středozemního moře i na některých lokalitách u nás. Některé stromy se šíří na volné plochy větrem velmi snadno (bříza např.), ale buk, základ klimaxového lesa středních poloh může postoupit o pár metrů. Takže spíš za 3 000 let. Ale my máme času dost. J.L. end