29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

ŠUMAVA: Kde to mají?

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Vích 18.9.2011 22:37

jen na okraj k věčné debatě

Za názory lesníka jsou staleté praktické zkušenosti oboru, který nám zanechal ono bohatství kvalitních lesů, bohaté přírody a společně s rozumně hospodařícími sedláky vytvořil krajnu, kterou nám mohli v Evropě závidět. Po drsných ranách socialistického období ( kyselé deště, kolektivizace, velko výroba  a monokulturní lány) nastává další děsné dějství -  rychlý finanční zisk za každou cenu.  A k tomu je třeba použít všech prostředků, včetně tzv. vědců závislých na přidělených penězích, popletených nevzdělaných aktivistů všeho druhu, od naivů po chytré adresáty grantů. Pravda se bohužel pozná, až podle mnohdy nevratných výsledků. Nebezpečnější, než dřív je skutečnost že jde už o zájmy nadnárodních a většinou zahraničních molochů,  majících k dispozici obrovské možnosti masivní mediální propagandy a vliv v organizacích a institucích které si za tímto účelem vytvořili.Stačí se podívat kam jsme s ministerstvem na ochranu přírody, s desítkami aktivistických združení, pracujících na objednávku dospěli. Místo kulturní krajiny vidím pole smrduté řepky, lány slunečních kolektorů, pozemky na kšeft, ležící ladem plné klíšťat,náletů kopřiv a hniloby a obří logistická centra na orné půdě rostoucí nekonečně jak houby po dešti, OC- obchodní centra, prodávající luxusní šunt, který má záruku, ale i životnost dva roky a šup s ním do kontejnerů. A kde jsou ochránci přírody proč neleží před buldozery, ale proč bojují proti atomovým elektrárnám a nahrávají zahraniční konkurenci, že nesmíme být soběstační v energetice , proč bojují proti životodárnému CO2 a podporují tím kšeft na uhlíkových burzách?. Proč se nejdou podívat na skládky, kde se sype dohromady tříděný odpad a zahrabává se? Proč pěstují pod ideou přirozené divoké přírody kterou vytvořili jejich dědečkové, kůrovce? Je třeba nechat jeho ohniska, ona totiž výsledkem bude těžba celé Šumavy.   Ono položit si otázku  - komu to slouží?  -a snažit se na ni si odpovět  je asi už děsně namáhavé.

J. David 18.9.2011 18:54

Šumava

Jsem lesácky zaměřený, přiznávám. Přiměřené hospodaření v lese je mi blízké. Mám rád les zelený, kůrovčáky mne iritují. Sežrané terminály, sloupnutá či vytlučená kůra s kambiem (následně hniloba) mne také také vzhledem ke kopytnatcům plesio či metakarpálním z lesnického hlediska k jásotu nepřivádějí. Bohužel či bohudík tu máme "kulturní" les. Tisíc let žil zde osadník v symbioze s lesem. Klučil, sázel, etc. Občas i vypaloval porosty, když to blesk nezapálil (tepelná stratifikace semen). Zásahově se hospodařilo. Zásahově se dá i hospodařit, nutno ale užít vhodnou těžební technologii. Zcestné je nechat tam nechat ležet hroubí, hlavní biomateriál k přirozené reprodukci živin je nehroubí. Dvoukubíkový SM ležící v luftu pouze vysychá, nikolivěk tleje. Snažím se užívat zdravého selského rozumu a moudra historických lesníků typu Faustmanna, Gofmanna..., na TP v poddunajské nížině třeba Feketeho. Šumava, bylo to za socíku hraniční a ženijní pásmo, obhospodařovali to VLS, sídlo v Sušici (pro hnidopichy, direkce VLS je snad dodnes v Dejvicích pod Juliskou). Hospodařilo se tam pod modifikovaným LHP. Co ze zeleného porostu udělal ekologista? Jukněte na Šumavu nyní. Každý si může úsudek udělat sám. Asi nebudu "zelený" oblíbenec.

J. Šimek 18.9.2011 16:14

Svaly víc než rozum.

Jen malinko jiné podání, než razil bolševík před pár lety.

B. Rybák 19.9.2011 13:32

Re: Svaly víc než rozum.

Ano. Bolševik na Šumavě udělal hraniční pásmo (které bylo pro mne jedním ze symbolů jeho arogance a blbosti) a k mému zděšení po vítězství demokracie novodobá arogantní zelená (ne)šlechta okupovala ještě větší část Šumavy. Na rozdíl od bolševiků, kteří tam škodili především lidem, oni škodí lidem i přírodě.

PS. Zakázat trhání borůvek si ve svém lese obvykle nedovolila ani středověká šlechta.

V. Skalová 18.9.2011 14:50

A o to, že v bezzásahovém území vůbec les nemusí vzniknout

už existuje na Šumavě svědectví v tzv. Žídovském lese. Popsáno například zde:

http://m.neviditelnypes.lidovky.cz/veda/clanek.A110725_234350_p_veda_wag.iln

.

Takže z toho vyplývá jediné - bezzásahová území zatím rozhodně nerozšiřovat!!

V. Skalová 18.9.2011 14:54

Re: A o tom, že v bezzásahovém území vůbec les nemusí vzniknout

A ještě zde:

http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi/odborne-o-osudu-lesu-nase-rodina

V. Říha 19.9.2011 19:39

Re: A o to, že v bezzásahovém území vůbec les nemusí vzniknout

ta publikace je zde: http://www.sumava21.cz/docs/Zidovsky_les.pdf

M. Gavlák 18.9.2011 10:12

Pane lesníku ve v.v.

Letos v srpnu jsem na Šumavě (kolem Plechého) na vlastní oči viděl to hospodaření lesníků v praxi - plné pily, pokácená místa rozrytá obrovskými koly strojů, zeminu splavovanou do potoků atd. atd. Jestli tahle ukázka bylo citlivé hospodaření lesníků, pak radši nechat ty vědce a hlavně přírodu, ať si poradí sama...

P. Rada 18.9.2011 10:22

Re: Pane lesníku ve v.v.

Ano je to tak. Vedení arku totiž musí ze zákona hospodařit vypisováním výběrových řízení a pak dává zakázky těm co to odtěží za nejnižší cenu. To s jakým přístupem, dopady... už asi namíchlo i toho Stráského natož ochránce přírody. I v tomto by bylo potřeba udělat zákonouzměnu tak, aby při výkonu těžařských prací byla v NP upřednostnována celková ohleduplnost zásahu před cenou za vykácení a svoz.

V. Skalová 18.9.2011 14:46

Re: Pane lesníku ve v.v.

Takto se mohurně kácelo hlavně za minulého vedení, a volné šíření kůrovce, kdyby se proti němu nezasáhlo, by to vyžadovalo i nadále.

B. Rybák 18.9.2011 14:49

Re: Pane lesníku ve v.v.

Viděl jste logický důsledek ochrany "kůrovce", kterým je přetížení dřevařských firem. Podívejte se na to pořádně.

Já jsem za několik desítek let, až do napadení Šumavy ochránci kůrovce (a byznisu, z něhož se kamsi ztratilo cca 7 miliard) nic takového nepozoroval.

J. David 18.9.2011 8:06

Bezzásahovost v kulturním lese

Evropský lesní biotop se převážně sestává z "kulturních porostů" (les s dřevinnou skladbou, vegetačními stupni, či políčky s mrkví a karfiólem), které jsou víceméně zásahové. Lesní typy jsou historicky a i snad odborně stanovené. Najednou vyleze tlupa zelených blouznivců, a ti si najednou Šumavu (původně severní expozici hospodářského lesa) předtavují jako Yellowstone, Aljašku či Sibiř. Bon, mají názor, že bezzásahově vytvoří urwald. Nejprve se však musíme zeptat, k jakému účelu to bude sloužit, tedy těch 128000 ha ŠUNAPu vystavíme novodobým experimentům blouznivcům. To jim nestačí Boubín? Dovolím si malou kalkulaci, zabývám se totiž oceňováním lesa a i stanovení škod či újmy na lese. Vezměme hypotetickou cenu porostu 100K/ha (myslím tím věcnou hodnotu). Zelený SM/BK/JD porost má i navíc mimoprodukční hodnotu, asimilační, půdoochrannou, vodohospodářskou, etc. Opravdu chceme nechat Šumavu na pospas bezzásahovosti a žíru lýkožrouta? Připadá mi to zcestné. Na chaloupce z roku 1872 také musím ošetřovat trámy krovu, aby mi je nesežrala dřevomorka, červotoč či tesařík. Nedovedu si představit, že přijde nějaký mamlas a začne hlásat, že moje chaloupka se stane bezzásahovým skansenem a nesmím trámy zásahově penetrovat. Asi od věci. Jiný příklad. Diabetik a insulin. Diabetik léta žije na insulinu, zásahově je medikován, "vesele" žije, produkuje hodnoty. Nějaký mamlas přijde s nápadem o bezzásahovosti řka: příroda si poradí, a sebere diabetikovi insulín. 

Lesnictvím se zabývám od roku 1975. Lesnictvím středoevropským a i jeho dlouhodobými poznatky. Vždy se v těchto končinách s lesem hospodařilo (třeba princip vyrovnanosti věkových stupňů daného LHC). Chiméry ekoblouznivců mi ale připadají zcestné. Jenom na okraj. Před 20. lety byla Šumava zelená, ve smrčinách tokal tetřev. Kde bude tokat nyní, v sucharech bezzásahových zón?  Bijte mne.

P. Rada 18.9.2011 9:53

Re: Bezzásahovost v kulturním lese

Pane David právě Vy jste ve vstahu ke smyslu NP ukázkou toho co kritizujete - tedy zcestného blouznivce a mamlase který celoživotně žije v optice ceny kubíku dřeva a rád experimentuje s tím co to udělá pokud veškerou divočinu přeměníme na kulturní hospodářský les. Naprosto Vám uniká, že podstatou NP není jen ochrana porostu ale všeho živého co k němu patří a že je proto rozčleněn ve smyslu míry ochrany.

Tvrzení, že "vždy" se s lesem hospodařilo je dalším dokladem kam až sahá Váš nadhled. To, že si pletete bezzásahovost v celém NP - tedy na 12800ha s bezásahovostí v jeho prvých zonách kterých je sotva pár desítek procent s této rozlohy a o jejihž scelení a lepším vymezení - zonaci - se právě jedná, je dalším s přehmatů, kterých se profesně zabednělí lesníci běžně dopouštění a kterých pak zneužívají těžaři ke svým čistě zištným cílům typu "po nás potopa" - či spíše "nadlouho holina".

Odtěžením dřeva totiž v nejejexponovanějších partiích prvních zon dojde k narušení půdního profilu, zvýšením kyselosti, zvýšením odparu.... a tak vzniku ztížených podmínek pro opětovný růst rozrůznělého porostu i různorodosti fauny jež je obojí předmětem ochrany NP.

J. David 18.9.2011 12:43

Re: Bezzásahovost v kulturním lese

Pane Rada. Vy máte svoji pravdu, já svoji. Asi bych začal polemikou. Je nám Šumava blízká zelená či hnědá? Opravdu věc názoru. Pravda, neuvedl jsem výměru do kategorií zón, nicméně řádově 100K ha NP v české kotlině je tak trochu megalomanství. Halt zabednění lesníci tam hospodařili již od Marie Terezie. A furt to bylo zelené. Rys a medveď tam byli stále. I ta rosnatka okrouhlolistá na rašelinných slatích. Půdní pH na SM stanovištích je silně pod 7, na slatích ještě nižší. Z pozice lesáka tvrdím, že to, co předvedli a předvádějí ekologičtí blouznivci se Šumavou, je zhouba. 

Cit: "Odtěžením dřeva totiž v nejejexponovanějších partiích prvních zon dojde k

narušení půdního profilu, zvýšením kyselosti, zvýšením odparu.... a tak

vzniku ztížených podmínek pro opětovný růst rozrůznělého porostu i

různorodosti fauny jež je obojí předmětem ochrany NP." Odtěžením dřeva totiž lesnicky vzniká povinnost holinu zalesnit, pokud to nevíte. Zde pak vniká prostor pro vhodnou zásahovost v dřevinné skladbě blízké původnímu biotopu (včetně pěstebních zásahů, jako ožínání, ochrana proti zvěři, etc., aby to vůbec vyrostlo). Kde vezmete spontánní dřevinnou rozrůznělost, když tam byl pouze SM? Bukvice létají luftem, mudrlante? Kde vezmete nálet JD? Ve spodním patře a na "vejvratech" tam budete mít zase jenom SM, pokud ho neudusí buřeň (díky likvidaci zápoje u stojících sucharů a prosvětlení), která je luftem náletová, případně JR/BR/KR. Nic ve zlém, ale takové, jako Vy, nazývám soukromě "náletovým prostokořenem". Jak docílíte víceetážového urwaldu z dnešního porostu v daném vegetačním pásmu? Nejprve musíte nastartovat podmínky, tedy nesmíte abstrahovat od zásahovosti tam, kde zásahovost byla. Mám svůj názor, názor lesáka. Bude to mezi námi asi nekonečný příběh pro/proti. Prales ve Vašem pojetí se může realizovat tak v Kanadě, Aljašce či na Sibiři. Nikolivěk v lůně hospodářských lesů v centrální Evropě hercinského lesa. QUI MODO?

B. Rybák 18.9.2011 15:09

Re: Bezzásahovost v kulturním lese

Posměch i na baborské straně šumavského parku budící "bezzásahovost", díky níž nenávratně vysychá (a mizí) půda a mizí téměř veškerý původní život (na některých lokalitách je už dnes vidět, že nejspíš navždy) je nezvratnou obžalobou šumavských zelených parazitů.

PS. Věříte tomu co tady obhajujete na tolik, že se zde zavážete, že v případě vědeckého, eventuálně soudního závěru o škodách na Šumavě spáchaných se budete podílet na jejich splacení?

PS. Kdy už konečně vezmete na vědomí, že už cca 1000 let tu žádná divočina neexistuje. A tudíž to, co by bezzásahovostí vzniklo by nebyla divočina, ale jenom zdegenerovaná kulturní krajina. Kdy už pochopíte, že na té kulturní krajině je většina existujících druhů životně závislá a že tedy její ničení je zločinem proti přírodě (dneska jsou v bývalých vojenských prostorech šumavských opět používány dokonce i tanky, aby zachránili na koexistenci s člověkem závislé druhy rostlin).

P. Novotný 18.9.2011 23:03

Re: Bezzásahovost v kulturním lese

Jen poznámka pane Rada,

když pominu povinnost opětného vysazování po těžbě, jak píší níže odborníci, otázka vyplývající při použití selského rozumu : jak je možný nižší odpar při bezzásahovosti, kdy zůstanou stát v krajině jen souše? Souše se jim říká, že jsou suché, tedy bez vody, ne? Tak kde se ta voda bude držet?! I ty jejich kořeny jsou bez vody a souše ani žádný významný stín nevytvoří. Tak jak, Rada, jakou máte radu?

Lupen

V. Skalová 18.9.2011 2:46

Ekoteroristi lžou až se jim od hub práší

Nejvíc se na Šumavě kácelo za předchozího ekoteroristického vedení. V bezzásahových zónách pšstovali kůrovce, aby pak v těch ostatních nechali spřátelené dřevařské firmy mastit si kapsy. Proto neustále požadují bezzásahové zóny rozšiřovat. Aby se právě kácení v ostatních zónách zamezilo, nechalo současné vedení zlikvidovat napadené stromy na Ptačím potoce. Tam je odkornili a nechali LEŽET, takže k žádnému odvozu nedošlo!!! 

Rozšiřování bezzásahových zón je evidentně podporováno ekoterosista z Německa a Rakouska, kde se jim hodí zlikvidovat tak konkurenci jejich turistickým oblastem...

P. Rada 18.9.2011 10:16

Re: Ekoteroristi lžou až se jim od hub práší???

Nelže náhodou V. Skalová? K odvozu nedošlo právě pro razantní protesty, účast médií.... Že mělo leckde dojít k odvozu de facto přiznal mezi řečí i Stráský na diskusi 8.9 v Evropském domě. Klády už někde byly naporcovány na 4m kusy - jen je naložit.... Míra toho kde a kdy vůbec kácet a neponechávat vzrostpé suché postupně popadat je dána zonací parku a je smutné, že se dosud k tomuto JEDNOZNAČNOU dohodou nedospělo a s tím vznikl i rozpor co a kde je možné porcovat a svážet.

Se scelením rozdrobených prvých zon přes druhé ve větší chráněné oblasti se ale počítalo a počítá v měřítku kolem 30% rozlohy parku - alespon podle posledních vyjádření ministra ŽP  - a v tomto čísle panuje všeobecný soulad.

Připravuje se ucelená zákoná norma jež má nahradit nejednoznačné vyhlášky včetně úprav statutu obcí, turistiky, nelesních ploch... na které se mají podílet všichni zainteresovaní. Doufám, že se to povede. V sázce je hodně a pro všechny.

V. Skalová 18.9.2011 14:40

Re: Ekoteroristi lžou až se jim od hub práší???

Kecy, prdy, beďary, pane Rado. Naopak Stráský to vždy zdůrazňoval, že se kmeny odvážet nebudou, to jen ekoteroristi, kterým kamarádíčci v médiích dávali velký prostor, narozdíl od mistních lidí a starostů, vykřikovali o blíže neurčeném "kšeftování". ale důkaz o tom žádný!!

B. Rybák 18.9.2011 16:15

Re: Ekoteroristi lžou až se jim od hub práší???

První zóny byly potichu a nezákonně rozšiřovány a byl v nich porušován základní zákon, podle kterého mají být v souladu s přáním drtivé většiny obyvatel udržovány v původním stavu. Protože to ekologové nejsou schopni a ochotni dodržovat, je jediným řešením, odsoudit je (pro trvalou výstrahu do budoucnosti) k náhradě způsobených škod a 1. zóny zrušit. Šumava bez byla bez nich nádherná, působila k všeobecnou radost i k užitek (v bezzásahových zónách je se obě tyto vlastnosti změnili v naprostý opak).

V. Procházka 17.9.2011 14:26

A takové patří

V. Procházka 17.9.2011 14:26

Napište všichni odkud jste

A bude diskuse poněkud jasnější. Nejlepší jsou - co mají bydlo nezávislé na kusu země, která by je mohla živit. A takové patří nakopat do .........................

J. Kunes 17.9.2011 8:55

Zajimavy clanek

Podle meho nazoru  jde v pripade NP Sumava o otazku ''Komu vlastne park patri?'', tedy,  kdo by mel rozhodovat o podobe Sumavy. Pokud se shodneme, ze to ma byt par vedcu z Jihoceske univerzity, tak nelze proti suche Sumave nic namitat. V divocine dochazi ke kalamitam, pozarum, apod. a neni treba zadnych lesniku, aby se lesy znovu zazelenaly. Priroda si poradi sama, jak spravne poukazuji zastanci bezzasahovosti. ALE, muzeto trvat desitky let nebo i nekolik lidskych generaci. 

Osobne se domnivam, ze Sumava neni majetkem par vyvolenych a rozhodnuti o jeji podobe by mela respektovat prani nejsirsi verejnosti. Jsem presvedcen, ze vetsina lidi si nepreje mit ze Sumavy zabavni park, ale ani skanzen suchych stromu. Ja nestojim ani o neprostupny prales. Na Sumavu jezdim lyzovat a urcite nechci jezdit mrtvymi lesy a tesit se vedomim, ze za tricet let se budou castecne opet zelenat (zkusenost z Jizerek). Mimochodem po polomech prekolika lety, byly na Javoru otevreny nove cesty s velmi dobre udrzovanymi stopami :-)

Š. Hašek 17.9.2011 9:18

Re: Zajimavy clanek

Ano.

Pokud se na něčem "shodneme".

Všimněte si pane Kuneši, že si nedělám nárok na Šumavu (Vy říkáte, že bude patřit pár vědcům). Já pouze poukazuji na zájmy výrobců (nikoliv pěstitelů) dřeva. A beru v potaz, že hodně lidí chce Šumavu jaksi uhlazenou a parkově hezkou. To beru jako jasný názor a vůbec  s tím nemám problém. I když znám hodně lidí s názorem opačným.

Mám problém s tím, že senátor Pithart a jiní zcela vážně napíší "pod stromem sežraným kůrovcem ani za 500 let nic nebude". A všechno zmizí a vyschne.

J. Štrobl 17.9.2011 9:34

Re: Zajimavy clanek

Milý pane Hašku, senátor Pithart je blábol, který ať napíše o čemkoliv (a obvykle má radu na všechno), tak je to hloupost.

P. Rada 17.9.2011 13:32

Re: Zajimavy clanek

Pánové Pithart, Stráský, Bursík, Miko, Chalupa.... zástupci lesů, vědců, i Bavorska se nedávno zúčastnili besedy před publikem ohledně budoucnosti NP Šumava konané v Evropském domě na Smíchově. I když tam padlo několik kontraverzních pohledů a neslučitelných názorů bylo až obdivuhodné, že spolu tito všichni byli schopni několik hodin diskutovat k tématu a moderátor nemusel prakticky zasahovat proti podpásové argumentaci. Kéž by to dokázali i diskutéři zde.

Š. Hašek 17.9.2011 8:12

Pane Netíku,

jste lesník, tedy Vás chápu s Vaším názorem - kde nebude hospodář (moudrý) vše zahyne. I v Národním parku, který (pokud jste si nevšiml) nevznikl jako přidružená výroba lesnických společností. A o to jde. A hospodařící vsi a samoty tam již nejsou. Pouze penziony na okraji a samozřejmě dřevařský průmysl, přímo se třesoucí na území 5O krát 15 km (zhruba), kde by si mohl dělat (jsme v Česku), co by chtěl.

A věty, že Šumava vyschne, nebude produkovat kyslík - ty snad nemyslíte vážně. V opačném případě mi prosím vysvětlete, jak tam vznikne  území bez potoků - prostě to zahyne, jak říkají výrobci dřeva. A nebude kyslík. Vy jste skutečně někde pozoroval zánik přírody, tam kde se nehospodaří? Možná mělo být ve zřizovacím zákoně NP Šumava napsáno, že tam příroda má vedlejší význam, dřevo se bude těžit jako u Klatov. Byl by možná klid.

J. Štrobl 17.9.2011 9:13

Re: Pane Netíku,

Nemáte pravdu, milý pane. Na Šumavě se právě posledních 200 let vydatně hospodařilo a změnil se tím celý ekosystém. Pokud se nyní přestane, tak to dopadne jako s neobdělávaným polem. Zaroste to blínem a hložím, jak by řekl klasik. Jistě, příroda si zase pomůže sama, ale za sto dvě stě let. Podle mého názoru jsou skutečnými nepřáteli Šumavy ekoteroristé a někteří nezodpovědní vědci, kteří je podporují, protože z toho profitují. Ekoterorismus je bohužel stále ještě námi hlupáky dobře placen.

B. Brousková 17.9.2011 11:06

Re: Pane Netíku,

Že by se v šumavském hraničním mnohakilometrovém pásmu zadrátovaném třemi řadami ostnatého drátu a hlídaném vycvičenými zabijáky, odměňovanými za odstřelený "kus" kopečkáře hodinkami a opušťákem, od roku 1948 do převratu nějak  "vydatně hospodařilo" možná tvrdí Haló noviny, ale pravda to určitě není. Právě skutečnost, že tam byly příroda ponechána sama sobě a to v jakém stavu zůstala , byl ten hlavní důvod pro vyhlášení tamní rezervace. A  kupodivu, žádný blín tam za těch víc jak padesát let nikde nevyrostl. A bez herbicidů , pesticidů a insekticidů.  Stejnou rezervaci na druhé straně "kopce" v Bavorsku navštívilo jen za minulý rok 750 000 návštěvníků. Proč by tomu tak nemohlo  být i na naší straně Šumavy? A  jejich "vědcům" navštěvníci kupodivu nijak nevadí. A určitě  jsou i ti jejich "vědci" solí v očích tamním šmelinářům se dřevem i užitečným idiotům kteří je obdivují, ale na rozdíl od nás, si tam s nimi umějí poradit. Čím to asi bude? 

O. Malstoka 17.9.2011 9:19

Re: Pane Netíku,

Vážený,

pro pořádek chci jen připomenout, že Šumanský park, který vyhlásili komunisté "národním" někdy v šedesátých létech, není původní. Původní lesy byly smýšené, a to by měl být cíl i nynějších hospodářů. Smrkové porosty byly vysazeny z ekonomických důvodů, protože tato kultura nejrychleji roste a to byl důvod tehdejších hospodářů. Vraťme se ke kořenům a dejme šanci Dubům, bukům, břízám, jeřábům, a i smrkům.