29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

ŠUMAVA: Bez růžových brýlí a ideologického zanícení

Zastánci zdevastovaných lesů a divočiny v Národním parku Šumava opakují, že jsou klimatické změny a sucho, ale na Šumavě se nic neděje; a že suché lesy zadržují vody stejně jako ty zelené.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Schwarz 2.3.2018 19:04

Ono to

skutečně může vyjít nastejno, pokud na svazích není šutr nebo kompaktní jíl. Zelené stromy víc zadrží, ale zase korunami víc odpaří. Vtip je v tom, že normálnímu člověku / narozdíl od "zeleného" ideologa / se líbí víc zelený les než spálená země s trčícími uschlými pahýly stromů jako po výbuchu Hory sv. Heleny.

P. Rada 2.3.2018 22:15

Re: Ono to

Svou Ideologii pliváním předvádíte. Lesní porost ale nevyrůstá posle lidskáho "líbení"či idejí.... Udržuje se při životě jen tam kde má adekvátní podmínky. Ty se sice občas s úspěchem snaží o tochu vylepšit masivností zásob vody, živin a úpravou mikroklimatu - ale dynamické prostředí nezvládá tak dobře jako travní porosty nebo až křoviny.

Zelené stromy nejenže zadrži vodu ale odpařují ji postupně a neníli jí dotatek ustává fotosyntéza včetně odpařování vody. Stromy pak často jen přežívají ve stresujícím prostředí a v tomto stavu stačí na zvrat málo. Třeba jeden polom co rozjede kůrovcovou kalamitu v monokultuře...

Jako doslova vyšší rostliny mají stomy oproti travinám tu výhodu, že rostou odshora a k slunečním paprskům se takto dostanou dříve jak tráva,která pod imi nemívá šanci.

Tato výhoda se ale může změnit na opak v případě vleklého sucha nebo dokonce požáru. Tráva se v obtížné situaci stáhne do země a znovu vyrazí třeba i s dlouhou prodlevou až v příhodných podmínkách. Les si sice dlouho drží daleko větší zásoby ale pokud za dobu jeho reprodukce dojde k neobvyklému klimatickému výkyvu - končí a musí zkusit začínat zcela znovu včetně pionýrských dřevin. Za stavu dlouhodobého nárůstu obtížných podmínek je to pro něj konečná s násobnou jistotou a také konečná pro pohodlí tvorů na jeho živinové bohatosti závislých.

P. Kubáč 2.3.2018 12:19

Národní park ?

Jestli má "národní park" vypadat jak opuštěná atomová střelnice, pak raději chci státem nechráněné "komerční lesy"

P. Rada 2.3.2018 14:37

Re: Národní park ?

Máte Vy snad na vybranou mezi lesem který dál bude prosperovat jak "státem nechráněné komerční lesy" - tedy podobné těm jež zde vyrůstaly v prostředí než došlo na dopady kyselých deštů a klimatické změny?

Není to spíše právě naopak! Pokud se stát přestane o lesy včetně podmínek pro jejich růst dlouhodobě starat jak dobrý hospodář - a naopak je bude ničit tak tak jak to předvedli komunisté s kyselými dešti u nás a tak jak to méně nápadně ale o to masivněji činí celá dnešní konzumní civilizace - která pokračující drancování neobnovitelných zdrojů planety toletuje navíc i dravému soukromému sektoru - lesy pravděpodobně v důsledk přebujelé antropogenní činnosti leckde zaniknou.

Příklady těch tropických jsou snad zřejmé a to, že si leckdo nedokáže představit dlouhodobé dopady změny klimatu na lesy mírného pásma ještě neznamená, že nenastanou. Naopak! Právě pro slepotu k nastávajícímu globálnímu jevu, kdy se klima během století změní na takové které zde panovalo před 10miliony let a na které nutně musí navazovat druhová změna porostu, součastné lesy prakticky nejprve zaniknou a neobnoví se do jakékoli stabilnější formy dříve, než se celoplanetární klima opět ustálí. Tedy nikoliv díve jak za cca tisíciletí a nebudou tam, kde to posléze mikroklimatické podmínky nedovolí.

Relativně stabilní lesy s vydatnou zásobou živin v podloží, totiž vznikly geohistoricky poměrně nedávno - cca před 10tis lety ( do té doby byla konkrétně u nás tundra či spašová step). 5000let pak porostům trvalo, než zůrodnily a ukotvily výživnou půdu, na které se teprve mohli usadit po vypálení vykkušení a vypasení lesů do té doby za rozptýlenými zdroji kočující tlupy lidí. Celosvětově tak započaly lidské civilizace svou éru díky předešlému dlouhodobému působení lesů na půdu a dnes jejich zánik naopak předznamenává rizika kolapsu civilizačního.

J. Schwarz 2.3.2018 19:08

Re: Národní park ?

Komunisti ničili kyselými dešti, protože jejich mantrou byla výroba, výroba a ještě jednou výroba, za každou cenu chtěli "dostihnout západ" ve výrobě oceli, energie atp. To je ale minulost. Dnes máme víc lesů než za bolševika, utlumuje se naopak intenzivní zemědělství. Takže státní "péče" vedoucí ke krajině jak na atolu Eniwetok je zbytečná. Nebo snad máme na to dát pár procent území na hraní partám šílenců? Ať si našetří a ty plochy si koupí!!!

P. Kubáč 2.3.2018 21:12

Re: Národní park ?

AHA takže Šumava hustě porostlá Schwarzenberskou výsadbou z 19. století, která existovala ještě v 90. letech - to byl produkt komunistického konzumního drancování a kyselých dešťů - zatimco dnešní zoufalé holiny - jsou produktem čeho ? Citlivé ochrany přírody ?

Kdybyste raději "geohistoricky" neblábolil !

P. Rada 2.3.2018 10:17

Kdo je tím obhájcem "suchých lesů"?

Celoplošné dopady sucha ČR na lesy jsou realitou na kterou klimatologové poukazovali už před desetiletími a se kterou se i naše lesnictví neúspěšně potýká:

https://stuz.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1340:zaznam-ze-seminare-stav-ceskych-lesu-2-1-2018&catid=12&Itemid=71

Paradoxně ideologicky to ale dnes komentuje autor a to hned od prvé věty: ..."Zastánci zdevastovaných lesů a divočiny ..... a že suché lesy zadržují vody stejně jako ty zelené..." Věcnější komentář by mohl být, pokud by autor zkusil vyčíslit kolik velkoplošné zalesnování stojí, kdo to zaplatí a v jakém případě a časovém horizontu se taková aktivita komu vyplatí. Lesy ČR které obhospodařují cca polovinu všech porostů převážně už jen vypisováním tedrů na těžbu (kterou provádí kdosi jiný) totiž nastavením tohoto režimu a opuštěním hospodářského akcentu (ztráta vlastních produkčních kapacit), ztratily reálnou možnost tak intenzivní péče kterou velkoplošné dopady antropognních vlivů vyžadují. Podobně jsou na tom ale i soukromí vlastníci a to prostě proto, že náročnost údržby začíná mnohde přesahovat výtěžnost.

Udržovat velkološné lesy tak intenzivně jak se to děje např v městském parku prostě ekonomicky nelze nikde na světě. Řešením by se snad mohlo najít jen pokud by celá společnost ba civilizace začala lesy chápat jako jednu s podstat své existence a začala se podle toho chovat. Dnes nejpravděpodobnější scénář je ale nárůst průměrné teploty v konci století o4C a důsledky tohoto posunu lesy v kopcích nad skalnatějším podložím nevydrží. Česká krajina se tak nutně začne podobat té kterou už dnes lze vidět někde ve Španělsku. Tedy daleko více vyprahlé, křovinaté než vlhké a lesnaté jakou jsme znali do dneška. Na důsledky později doplatí i úrodnost půd.... a posléze celá civilizace - ale až v dalších generacích. Obhájcem "suchých lesů" je tedy nejspíš dnešní konzumě žijící člověk který dlouhodobé dopady svých počinů nezohlednuje ve svém chování a kterému nekriticky podkuřují tací jako autor.

Š. Hašek 2.3.2018 9:56

Pane Martane,

ten les neuschl, ten života neschopný les (monokultura) sežral brouk kůrovec. To je sakra rozdíl. Buk, břízu, javor, ....... nesežere kůrovec.

Pište o tematech, kterým rozumíte. Není sucho jako sucho a Šumava nezahyne, není to totiž záhon zeleniny na Vaší chalupě.

Nevolil jsem nikdy Zelené, ale to se o mně už tady ví.

P. Rada 2.3.2018 11:29

Re: Pane Hašku,

Co máte na myasli pod pojmem "Šumava nezahyne"?

Ty kopce tam opravdu geograficky vydrží ledacos. O něčem jiném je situace biosféry která je obeně ve fázi výrazné změny. Jakoli je monokultura daleko citlivější na výkyvy - tak přeci ani smíšený les není zárukou svého setrvání. Posunouli se podnební pásma - což se jeví nevyhnutelné a jen míra této změny je s otazníkem - širce se změní biodféra. Třeba s lesu na step nebo s tundry na boreální les ale na přechodnou dobu celých století - tedy několika grnerací porostu vždy s velkým otazníky.

Považuji ale dokonce je pravděpodobné, že se ve vrcholových partiích Š. - dnešní prvé zony - na rozdíl od většiny území ČR může udržet smrčina. Vrcholky Š. mohou být totiž dostatečně zásobeny srážkami a tamní rašeliniště pokud se nebudou odvodnovat, se naopak mohou stát klíčovým prvkem pro zásobování vodu v daleko níže položených oblastech.

P. Rada 2.3.2018 11:40

Re: Pane Hašku,

http://www.hnutizivot.cz/download1/aktuality_raseliniste.pdf

P. Martan 2.3.2018 15:04

Pane Rado a Hašku

Kolik stojí velkoplošné zalesňování, to bych mohl spočítat, ale to je věc vlastníka lesa, ať je to stát, nebo pan Rada či Hašek. Všichni mají ze zákona povinnost zalesnit suchý či vykácený les do 2 let. Zaplatí si to sami, musí např. chránit les před kůrovce, aby mu tam ty stromy vydrželi do 100 let a dostal za dřevo zaplaceno tolik, aby mu zbylo na zalesňování. V opačném případě bude státní správou stíhán, že porušil zákon a ohrozil vodohospodářskou funkci lesů.

Lesy České republiky neopustily hospodářský akcent, ani reálnou možnost intenzivní péče. Hospodaří se ziskem, netěží více dřeva než přiroste a do 2 let zalesňují. A na to vše vydělá les. Oproti NP Šumava - ty ročně vykácí a prodají dříví za cca 200 miliónů a to padne na platy ochranářů a ne na zalesňování suchých a vykácených lesů.

Obhájcem suchých lesů nemůžu býti. Plete si kdo je kdo.

Nabízím Vám svou poslední knihu "Lesy českého státu", tam najdete srozumitelnou odpověď na suché lesy, klimatické změny a reakci lesnictví na ně, význam zelených lesů zadržování vody ...

Cena knihy je dobrovolná + 30 Kč poštovné. V případě zájmu napište na adresu: martanckyne@seznam.cz

P. Rada 2.3.2018 18:34

Re: Pane Martane

Pane Martane jsem rád, že reagujete. O Vaši knihu mám zájem. Doufám přitom, že je někým alespon rámcově recenzovaná. Dopředu však považuji za krajně iluzorní postoj kdy předvádíte víru v nadřazenost lidské legislativy nad zákonitostí přírodní:........"Všichni mají ze zákona povinnost zalesnit suchý či vykácený les do 2 let..."...

Takto sice lze stanovovat pravidla hry - ale rozumě jen za ustálených podmínek kdy reálně mohou vysázené stromy růst - natož dorůst. Pokud lidé zároven zalévají krajinu kyselými dešti a mění její klimatický režim a toto neošetří ve svých zákonech dopadne polovičatá zákkonnost lidská nejspíše špatně. Vaši knihu jsem nečetl ale možná v ní máte uvedeny dřeviny snášející mráz zim i výhen suchého léta, které zatím nikde na světě nerostou. Proto právě zůstávají velké oblasti planety nezalesněné - bud křovinaté nebo jen stepní až pouštní.

Dávám Vám přitom zapravdu, že intenzivním velkoplošným zalesnováním lze dokonce změnit mikroklima. Možná, že se Vaše knížka dostala až do Číny. (http://www.stoplusjednicka.cz/mohutne-zalesnovani-cina-planuje-vysadit-lesy-o-celkove-rozloze-irska) ale jak ukázaly i nezdary takovýchto obřích zalesnovacích akcí, bývají výsledky sporné až žalostné. Tam kde je sucho větší než - už prostě nic náročného nevyroste. Stromy přitom potřebují pro svou reprodukci zhruba stovku let. Už dnes ale začínají mít velkoplošné problémy ještě před desetiletími zdravé porosty. Viz odkaz na lesnické podklady presentované na STUŽ nebo i běžné zprávy s medií.

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1819778-svet-vysycha-od-ciny-az-po-bolivii-blizky-vychod-dusi-pisecne-boure

V. Říha 3.3.2018 19:38

Re: Pane Martane,

No jo, stačí znát tajemné slovo "Mader", a to se pak rozumí všemu. I když...