ŽIVOT: A pak , že pes nemyslí
Lidé a psi patří k sobě a platí i to množné číslo. Jeden pes na jednoho člověka je málo, jednak pro krutý nepoměr délky života jednak proto, že dva ještě nejsou smečka . A pejsci ve smečce lidi nejen milují , ale také na ně myslí.
Příklad :
Naše tříletá psice Zlatka se do naší smečky dostala až když nám na ledviny umřela Angie a krátce po ní stářím Dáša a je tak jediným psím členem smečky. Zlatunka se bojí, má to v genech tak, jako kdysi náš irský teriér Žerda měl v genech rvavost.
Nám její mírnost s ohledem na náš věk vyhovuje a ceníme náhradní zuby a vrčíme v její obraně za ni.
Ona pak třeba přivázání na vodítko pokládá za moudrou součást programu její ochrany a přemýšlí jak se odvděčit.
Vypozorovala asi z hekání, jak se už těžce ohýbám a skláním a tak najednou, na procházce , v místě s vysokým svahem a tam,kde ji připoutávám pravidelně na vodítko vyskočila na svah tak, abych ji mohl připnout bez ohýbání. A dělá to tak každý den.
Teď už jenom čekám co vymyslí dál, když mám celou řadu jiných , pozorovatelných a slyšitelných obtíží.
