Znám jednu rozhlasovou stanici a moderátorku, které nic nevytýkám, práci dělá dobře a chodí do ní pozitivně naladěna. Mnoha lidem to pomáhá. Málokdo ji vypne, řekl bych; ale jedna věc mi na jejím moderování vadí.

Jakmile se přiblíží pátek, ta dáma si neodpustí horování: „Tak je to za dveřmi. Blíží se, jak už ode mě slýcháte, den velikého juchú.“

Je to, jako když se za socialismu říkalo pátku malá sobota. Ona moderátorka nicméně nepopírá, že i v pátek je třeba pracovat, a jenom si je jista, že to dopoledne v zaměstnání už její posluchači zažívají s juchú.

Neříkám, že někteří ano, ale spousta jich přece pracuje na směny a víkendy má pracovní. Další jsou doma a odsud nějaké výkony podávají a je čistě na nich, kdy si udělají vlastní „juchú sobotu“.

Ale i pokud chodíte někam od pondělí do pátku, připadá mi sporné těšit se na páteční odpolední (a třeba i víkendové) juchú. Přece máte spoustu lidí, kteří chodí do práce rádi a víkend s rodinou spíše přetrpí. Píseň Nedělní ráno Pavla Bobka jim třeba zní v neděli opravdu v uších, nicméně ani pátek je nemusí naplňovat nadšením! Někdo může být ze zaměstnání tak vyřízený, že má tendenci víkend prostě prospat (je to juchú? Pochybuji) a jiný vydělává tak málo, že si nemůže pomalu ani nikam vyjet. Takže on má, uznávám, juchú, ale v nákupním středisku v sobotu to nebude. A když jsme u těch středisek, obvykle tam bývají kina a zrovna v kinech běží dosti dobré spektákly Heretic a Gladiátor 2. Takže, juchú, jde se na to s celou rodinou, ne? Dobrá, ale když sečtete cenu lístků, koly a popkornu, skutečně se musíte zamyslet, zda jste ty tisíce neměli investovat rozumněji.

Zkrátka a dobře, já jsem tu stanici přestal ve čtvrtek a v pátek poslouchat. Pořád jsem si musel představovat ty den co den týrané lidi a ono vydechnutí během pátku. Copak ta paní nechápe, že někomu to přeryv vůbec nepřipomíná? Poslal bych ji do Anglie, kde každý týden začíná už nedělí. Moderovala by stejně? Možná ano, takže tudy na ni ne, ale zcela oficiálně brát svět jako místo, kde se žije od pátku odpoledne a poté „v sobotu večer a v neděli ráno“? To pokládám spíše za zhoubný defétismus, nežli za důvod k juchání.