Případ záměny novorozenců je předmětem zájmu všech médií a denní zprávy až intimního charakteru o této věci lze najít kdevšade. MF Dnes (Maminko, co myslíte, které je vaše, 9.10.2007) přispěchala se sdělením, že zná další případy, kdy v porodnici matkám vyměnili novorozence. Naštěstí připojila seriosní komentář MUDr. Davida Marxe, jinak by to vypadalo, že záměny novorozenců jsou na denním pořádku. Na webu ZdN ministr zdravotnictví vyjádřil velmi dobře, že chyby se zkrátka stávají. Bohužel, v medicíně mají těžké důsledky, jako v tomto případě.

Lidstvo je spojeno s nedokonalostí. Představa člověka jako neomylného stroje je scestná. V jedné z našich nemocnic se stalo to, co se tu a tam přihodí i jinde. Jak je u nás zvykem, sensace je na světě, přidá se stíhání viníků a kdekým kritika špatných následných postupů kdekoho, chtějí se tresty, odškodné, propouští se z práce. Ač nikdo zatím nezná okolnosti, za kterých k záměně došlo, odsudek je už vynesen.

Před asi dvěma roky publikoval časopis Pediatrics stať o chybné identifikaci na jednotce intensivní péče novorozenců, která mohla být příčinou až jedenácti procent omylů v léčbě. Podle studie nebylo během roku ani jednoho dne, kdy by žádné dítě nebylo v nebezpečí chybné identifikace. Všimněme si dobře slova nebezpečí.

Otázkou je, jak zajistit nezaměnitelnost novorozenců. Česká neonatologická společnost vydala doporučení postupu při identifikaci. Akreditované nemocnice mají standardy, vyjadřující způsoby identifikace. I přírodní zákony mají výjimky, natož pak pravidla. Vždy se najde situace, za které nelze ten který postup uplatnit. Vždy mohou nastat okolnosti, pro které je přednější zájem příčinou nedostatečného naplnění zájmu dalšího. Novorozenec s časnou poruchou postnatální adaptace, vyžadující resuscitační péči, nemůže být prvně označován identifikačními znaky, to by byla velká ztráta času, jde o minuty, ba o sekundy. Jsou-li naráz takoví novorozenci dva tři, mají zdravotníci skutečně co dělat a jestliže za takové situace dojde k chybě identifikační, nemusí to být lidským selháním, ale prostou a zcela přirozenou lidskou neschopnost činit několik věcí současně.

Standardní situace, v níž žena fysiologicky porodí zdravé dítě na dostatečně prostorově a personálně zajištěném pracovišti, nezavdávají žádný jiný důvod záměny než šlendrián. Ale za takových podmínek k záměnám novorozenců nedochází. Dítě je označeno kroužkem s číslem, stejný kroužek se stejným číslem dostává maminka, která si obě čísla může zkontrolovat, na stehno dítěte je barvou napsáno příjmení dítěte, nesejmutelný identifikační náramek potom doplní identifikační znaky jako pojistka. Krom toho je řada nepřímých identifikačních znaků, které by záměnu jistě měly avisovat, když už ne odhalit, a měly by tak být důvodem k přesnému ověření.

Když je rodička při porodu v celkové anaesthesii a/nebo z jiných, zdravotních důvodů není s to vnímat standardní postup, zůstává jí důvěra, že zdravotníci neučiní chybu a že standardisovaným postupem provedou řádné označení identity jejího dítěte.

Co by se dalo učinit více? Někdo říká, že test na shodu DNA by se měl provádět u každého nově narozeného dítěte. Pokud to má za stoprocentní, pak je třeba připomenout, že i tu je možná záměna (biologického materiálu, putujícího k vyšetření) a že tedy nic není stoprocentní, tak jak nejsou stoprocentní ani ty nejkvalitnější produkty lidské činnost (například kosmické lodě).

Co tedy můžeme dělat? Prvně hledat, jak říká správně MUDr. David Marx, způsoby snižování risika. Jestli někdo chce vyhlášení neomylnosti, volá tím jen po totalitním režimu – v jiném něco takového nemá ratio a objeví-li se neomylný, znamená to jedno jediné - ztrátu svobody. Neomylní neexistují než v dogmatech. Když řekneme, že nám se to či ono nemůže stát, uděláme tím první krok k tomu, aby se to stalo.

Jsou stanoveny a užívány standardní postupy a pokud dojde k chybě, omylu, pak jediné správné zacházení s tím je hledat poučení. Omyl je vůbec tou nejplodnější věcí, ale aby mohl přinést ovoce, musí být poznán. Trest je patřičný, je-li příčinou šlendrián. Cena práce zdravotníka má také svůj význam a nechci tím věc zneužít k volání po vyšších platech, ale uvést podmínky, za kterých k chybě může dojít. Pan ministr patřičně sdělil, že chyby v medicíně mají těžké důsledky. Obecně platí, že nezhodnocená odpovědnost je jedna z cest k nezodpovědnosti.

Bude tedy dobře, dovíme-li se příčinu a podmínky při záměně novorozenců, a bude dobře, když se z toho bude možno nějak poučit. Zvláštní okolnosti přály tomu, že se na záměnu přišlo - pozdě, ale přece. Je to jistý dar a měl tak by být i přijat, nikoli zneužit. Není dobře, když se hledají sensace, jen aby média ukojila své zájmy.

Psáno pro ZdN