Dnes již existují různé náborové servery, kde si můžete najít pozici podle kvalifikace, praxe, platu atd. Na jednom takovém jsem pro lékaře našel místa v Německu i v Irsku a Velké Británii, ale taky v Africe (Lékaři bez hranic) atd. Tak si tedy sedněte a zkuste si napsat motivační dopis v angličtině, němčině nebo jiném příslušném jazyce. Pokud to nezvládnete, jděte od toho a už se více neztrapňujte! Nejprve se přihlaste do jazykového kurzu a pilně studujte. Přičemž to, co vás tam naučí, vám v každodenní praxi určitě stačit nebude.
Pokud to zvládnete, pošlete dopis a čekejte na odpověď. Můžete čekat měsíc, dva, ale odpověď třeba vůbec nepžijde, pro jistotu to tedy pošlete na více míst. Pokud dostanete odpověď, potom vás pozvou na pohovor - v jejich jazyce a zemi. Věřím, že ti, co dávají – dali lehkovážně výpověď, si takovým pohovorem prošli a dnes mají alespoň přislíbené místo.
Přijali vás a můžete nastoupit. Kdy, kde a za jakých platových podmínek, to přináší další otázky. Kde budete bydlet, v podnájmu, na ubytovně, v hotelu, půjdete sami, jste svobodní nebo s rodinou nebo necháte rodinu doma. Pokud vezmete rodinu s sebou, kde bude váš partner pracovat a kde budou vaše děti chodit do školy, ale opět nezapomeňte počítat, co vás to či ono bude stát, včetně času a dalšího vzdělávání.
Nebuďte naivní, že vás přijmou s otevřenou náručí - i vaši kolegové či bytná jsou jenom lidé a budete s nimi muset nějak rozumně vyjít, ale jako cizinci budete tahat za ten kratší konec. Pokud nyní někdo studuje lékařskou fakultu a hodlá po dokončení odejít, dovolím si mu dát dvě rady: studujte jazyk a rodinu založte, až budete mít zázemí. Při tom všem se může stát, že o místo přijdete. Ztráta zaměstnání je nepříjemná záležitost doma, natož v zahraničí. Takže aby vám zbylo na zpáteční lístek - nebo odcházíte navždy?
Dejme tomu, že již máte byt nebo dům s rodinou a budete chtít odejít. Vydrží vaše rodina odloučení, jste připraveni své bydlení prodat nebo dojíždět, každý týden nebo jednou za měsíc, kolik kilometrů? Přijedete v pátek v noci a odjíždět budete v neděli odpoledne nebo budete létat letadlem? Kde se budete stravovat, bude vám vyhovovat místní strava, zvyky, podnebí?
Samozřejmě, každý lékař může odejít a může se také vrátit. Kdo chtěl, už to udělal. Jenže něco jiného je, když lidé odcházejí postupně a stavy je možné přirozenou cestou doplňovat a zaučit, když ale odejdou k jednomu dni čtyři tisíce lékařů, nastane krizová situace se všemi důsledky a o to se zde jedná. Jedná se o organizovanou akci, která má být pro tuto společnost co nejvíce bolestivá, ale komu poslouží? Ani doktorům, ani nemocným, ani zdravotnictví, bohužel ani lékařské prestiži. Jste jenom pěšáci a ti bývají obětováni jako první, tu partii hraje někdo jiný.
Doktoři si jistě zaslouží dobré ohodnocení a podmínky k práci, kdo by si je nezasloužil, ale měli by vycházet z reality včetně ekonomické a sociální, měli by vidět dál než k 1. březnu. Touto mediální taškařicí jenom znehodnocují hodnoty, které by měli naopak tvořit.
Těm, kteří odejdou, bez ironie přeji, aby se jim v zahraničí líbilo a byli na novém místě spokojení, ale upozorňuji je, že ne všem se to podaří, život je takový a kdo jiný by to měl vědět lépe, než právě doktoři.