Překvapuje mne, jak stále více neodborníků se vyjadřuje k problematice, jim po odborné stránce cizí. Článek Oddělme výdej léků, prodej léků a lékárnictví mi připomíná hru dětí základní školy na prezidenta. Také přesně a sebevědomě vědí, jak by řídily stát. Nemohu ale nereagovat na výroky o zavedení výdeje léků přímo v ordinacích a rozšíření samoobslužného prodeje volně prodejných léků či podpoře zásilkového prodeje léků, například přes internet. Jako odborník přes danou problematiku, musím upozornit na rizika, která s sebou dané počínání přináší. Lékárníci skutečně slouží jako síto při chybné preskripci lékařů. Lékař se nesmí splést v diagnóze choroby či zvolené terapii. Nemůže ovšem uhlídat všechny nežádoucí účinky nebo interakce vyplývající z kombinace s ostatními předepisovanými léky. Od toho má lékárníka. V opačném případě by místo jednosemestrové zkoušky z farmakologie muselo být studium medicíny prodlouženo alespoň o tři roky, aby medici zvládli navíc část toho, co studují farmaceuti během svého pětiletého studia na vysoké škole. O tom, že práce lékárníka skutečně není zbytečná, chci čtenáře přesvědčit příklady z praxe. Těch je denně několik a setkává se s nimi každý lékárník. Uvedu alespoň pár příkladů, s nimiž jsem se setkala při expedici léků v minulém měsíci:

Matka vyzvedávala na recept pro sedmileté dítě lék Deoxymykoin, který dle jejího sdělení předepsala lékařka dítěti na přeléčení možné infekce borelií. Deoxymykoin je antibiotikum tetracyklinové řady, které se u rostoucích dětí ukládá do kostí a zubní skloviny, způsobuje její zežloutnutí a trvalé poškození. V případě, že by lékařka vydala lék přímo v ordinaci, bylo by dítě přeléčeno proti infekci, ale mělo by na celý život trvalé následky v podobě zkaženého chrupu.

Pacient měl od obvodního lékaře předepsán lék Biseptol na infekci močových cest. Zároveň si přinesl recepty od internisty, kde měl mimo jiné předepsán lék Anopyrin, který obsahuje kyselinu acetylsalicylovou. Ta v kombinaci s Biseptolem způsobuje jeho vykrystalizování v ledvinách. Pokud by lékař vydal pacientovi Biseptol přímo v ordinaci, došlo by při nevhodné kombinaci s dalším lékem k vytvoření krystalů v ledvinách a jejich následnému mechanickému poškození.

Pacientka ve třetím trimestru těhotenství měla předepsán od obvodního lékaře lék Acylpyrin s tím, že má užívat půl tablety denně jako prevenci proti křečovým žilám. Lékař ji ujistil, že ve třetím trimestru je již plod plně vyvinutý, a tak jí při užívání léku nehrozí žádné nebezpečí. Kdyby vydal lékař lék pacientce přímo v ordinaci, mohlo by dojít k tomu, že by v důsledku jeho užívání porodila dítě tělesně vyvinuté, ale duševně retardované. Ve třetím trimestru se totiž vyvíjí mozek a na jeho vývoj má negativní vliv kyselina acetylsalicylová, která je obsažena v Acylpyrinu. Bylo prokázáno, že matky, které tento lék užívaly v poslední fázi těhotenství porodily děti, u nichž se projevila duševní zaostalost.

Mohla bych uvést složitější příklady interakcí léků, které v lékárně řešíme, ale to není záměrem tohoto článku. Chci pouze uvést, že i banální chyby, ke kterým bohužel běžně dochází, mohou vést k vážnému poškození pacienta. Opravdu výdej léků v ordinacích lékařů ještě stále podporujete? Zachování lékáren na vesnicích se může řešit třeba dotací obecních úřadů, pokud nebude mít lékárník dostatek finančních prostředků na zajištění provozu.

Stejně tak nedoporučuji rozšíření volně prodejných přípravků do dalších míst nebo do samoobslužného prodeje. Závažnost vedlejších účinků léků mohou posoudit jen odborníci, kteří léky opravdu znají. Před několika dny jsem rozmluvila rodičům záměr podat dítěti půl tablety Acylpirinu na vysokou teplotu, neboť Paralen mu nezabral. Pokud by si lék koupili na jiném místě a dítěti by byl skutečně podán, hrozilo by nebezpečí tzv. Rheova syndromu, což je poškození jater, které může být i smrtelné. Nedá se spoléhat, že si pacienti ve vypjaté situaci pročítají informační letáky o nežádoucích účincích léků.

Dále nezbývá než poukázat na nebezpečí zásilkového prodeje léků. Varováním může být oběť tohoto počínání přímo v mé rodině. Tchán obdržel do poštovní schránky nabídku zásilkového prodeje léčivých přípravků firmy Walmark. Vybral si přípravek Ginkgo biloba na zlepšení prokrvení mozku a končetin. Nikdo ho nevaroval, že tento přípravek může interagovat s dalšími léky. Tchán užíval ve vyšších dávkách lék Ibalgin, u kterého je prokázána interakce s ginkgo bilobou, způsobující krvácení do mozku. A právě to mu bylo osudné. Krvácení do mozku se nepodařilo zastavit ani v nemocnici a nakonec mu podlehl.

Nepřiklánějme se k těmto komerčním praktikám mnohých farmaceutických firem, jejichž prioritou je pouze zisk. Vždyť i ve vyspělých zemích musí za tyto praktiky pacienti platit krutou daň, pouze se o tom nemluví. Lékaři i farmaceuti složili při promoci Hippokratovu přísahu, v níž se zavazují nejednat pro "mrzký zisk a lichou slávu" a většina z nich to bere jako každodenní povinnost. Neznevažujme jejich práci. Vždyť celá společnost je založena na mravenčí práci obyčejných lidí, která nemusí být vidět, ale přece tu je. Važme si tedy jeden druhého.

Článek pana Bláhy mi připomíná babičku, která dle známé pověsti spěchala s polínkem k hořící hranici s Janem Husem, aby pomohla upálit kacíře. Proto ústy Jana Husa opět vyslovuji "svatá prostoto".

Autorka je doktorka farmacie, lékárnice.