Čtěte středeční Lidové noviny. Je to zajímavé čtení. Vojenští lékaři zjistili, že polovina naší armády trpí nadváhou. Ministru obrany Alexandru Vondrovi se to nezdá, poněvadž na záíkladnách vidí hodně štíhlých a svalnatých vojáků. Jaké Potěmkinovy vesnice to panu minitrovi ukazují? Kam se ulijí ti tlustí vojáci? Chápu ministerstvo. Bitvu přežijí spíše hubení vojáci, poněvadž nenabízejí nepříteli tak tlustý terč. Taky se jim líp z bitvy utíká. Řešení se mimo jiné hledá v tom, že ministerstvo z rezervního zdravotního fondu zaplatí tlustému vojákovi 700 Kč na léky pro hubnutí. Co je to asi za lék, za který jeho výrobce bude měsíčně inkasovat 7 miliónů? Měl bych to vědět, poněvadž psychofarmakologie je můj vědecký obor.

O jednom léku vím. Je to orlistat. Je do jisté míry ojedinělý. Má prokázanou účinnost a jeho užívání není spojeno s vážnějšími riziky pro zdraví. Jeho užívání však nemusí být právě příjemné (průjem při nedodržení diety). Stojí 925 Kč na čtyři týdny. Výrobce asi dá ministerstvu obrany množstevní slevu. Jiný občan než voják si těch devět stovek zaplatí, netrpí-li některou poměrně vážnou nemocí, kde mu ho pak předepíše úzce specializovaný odborník na účet zdravotní pojišťovny.

Kdykoli se setkám s povedeným názvem „zdravotní pojišťovna“, trochu se mi svírají zuby. U nás nemáme zdravotní pojišťovny, ale jakési pobočky finančních úřadů, které vybírají zdravotní daň. Pojišťovna je totiž instituce, která stanoví výši pojistného podle rizika, že pojištěného někdo okrade, vyloupí mu byt nebo že se nabourá s autem. Každý starší majitel auta ví, kolik platil za povinné ručení, event. i za havarijní pojistku, dokud měla jedna pojišťovna celostátní monopol, a kolik platí dnes. Ví taky, že za dlouhodobou jízdu bez nehod dostává bonus.

Ve stejném čísle Lidovek se dočítám, že náklady na léčbu nemocí, které jsou následkem kouření, nadměrného pití alkoholu a obezity, tvoří 43,6 % ze všech nákladů na zdravotní péči. Uvědomuji si, že je to vlastně málo, vezmu-li v úvahu, kolik našich občanů je obézních, kouří a nadměrně pije. K nákladům by se měly přidat ještě škody způsobené kouřením, jako jsou požáry, rozvrácená manželství a problémy se soužitím s lidmi, kteří nadměrně pijí, a ty mají také své nepříznivé zdravotní důsledky.

Kde se hledá řešení? Kdo kouří a pije, ať víc platí za zdraví, zní titulek na straně 13. Víc platit, znamená trestat. Podobné kroky zdravotnické reformy vedou k pádu vlád, kterým to voliči spočítají. Věda o chování živých bytostí ví, že odměna táhne a trest postrkuje. Odměna daleko víc ovlivní chování než trest.

Co kdyby se snížilo pojistné těm, kteří nekouří, moc nepijí a starají se o štíhlou postavu? Toho tlustého to nepotrestá, poněvadž nebude platit víc než teď. Bude však motivován odměnou, aby něco s nadváhou dělal. To bychom však museli mít zdravotní pojišťovny, které si konkurují i výší pojistného, a ne pobočky finančních úřadů.

Odborníci Národní ekonomické rady vlády (NERV) se mýlí, když vidí problém v dokazování, že někdo kouří nebo nadměrně pije. Dobrý praktický lékař to o svých pacientech ví, ví to nemocnice, kam se občas občan dostane, a ví to policie, která sbírá výtržníky a vozí je eventuálně na záchtyku. A ví to i sousedé, kterým vadí cigaretový kouř ve výtahu nebo hluk v domě.

Podplácení lékařů tady nehrozí víc, než při sepisování nálezů při uzavírání životní pojistky. Přesvědčili se o tom třeba ve Švýcarsku, kde nižsí pojistné platí nejen nekuřáci, ale i lidé, kteří se zavážou, že než půjdou s kdejakým problémem hned do ordinace lékaře, ale zavolají napřed na jedno telefonní číslo, kde má stále službu lékař. Ten volajícímu podle jeho potíží poradí, nemá-li si vzít třeba něco proti průjmu nebo horečce a zavolat znovu, kdyby to nepomohlo. Pak teprve poradí, aby šel k lékaři – nebo třeba hned ke specialistovi a ušetří tak pacientovi cestování od jednoho lékaře k druhému. Při akutních vážných příznacích může samozřejmě pacient k lékaři nebo do nemocnice hned bez předchozí telefonické konzultace. Toto zvýhodnění neposkytuje každá pojišťovna, ale i touto službou si pojišťovny konkurují.

Korupce ve zdravotnictví? Tu si za našimi hranicemi hlídá lékařská komora, která se o etiku lékařského povolání stará víc, než o jejich platy.

Převzato z Vinar.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora