Neviditelný pes

ZDRAVOTNICTVÍ: Máme problém!

14.12.2020

Kraji, vládo, ministře zdravotnictví, prezidente České stomatologické komory!

A netýká se koronaviru. Jde o to, že s každým uzavřením zubní ordinace přibývají v této zemi stovky, spíše možná tisíce lidí, kteří nemají zajištěnou stálou stomatologickou péči. Tiká nám tu časovaná bomba.

Píšu o situaci v Karlovarském kraji, kde žiji. Není to nová záležitost. Už v roce 2018 psal server iDnes.cz:

Devět tisícovek lidí zůstalo bez svého zubaře. Taková je v současné době situace v Karlovarském kraji, kde jenom v letošním roce ukončili činnost dva zubní lékaři. Loni přitom skončili čtyři. (23. 2. 2018)

Co se od té doby změnilo? Obávám se, že pokud něco, tak spíše k horšímu. Přitom lékařům v penzijním věku nelze mít za zlé, že odcházejí. Mají právo na zasloužený odpočinek, mnozí léta „přesluhují“. Neblahou situaci víc a víc zhoršuje skutečnost, že nepřicházejí noví. A že stávající zubní lékaři nové pacienty nepřijímají. Můžeme hovořit o krizi? Tento termín se sám nabízí.

Nechci srovnávat zřejmě nesrovnatelné. Přesto: když hrozilo, že počty nemocných covidem-19 přesáhnou možnosti a kapacity stávajících nemocnic, postavily se „polní špitály“ v Praze a Brně. V oblasti zubního lékařství hrozí – ono to ale spíše nastalo -, že dojde k převisu poptávky (počty pacientů) nad nabídkou (počty zubních ordinací) – a co bude následovat pak?

Podobné nebezpečí, pokud jde o covid-19, jsme řešili jak zmíněnými polními nemocnicemi, tak předběžnou dohodou se sousedními státy o umístění části našich pacientů tam (Bavorsko, Sasko).

Co ale s pacienty, kteří mají akutní problém s chrupem? Prvotní řešení: pošleme je na pohotovost. A dál?

Vážím si prezidenta České lékařské komory dr. Milana Kubka, který opakovaně vyzývá, abychom se v souvislosti s koronavirem chovali zodpovědně, respektovali nařízená opatření – a v konečném důsledku nepřetěžovali už tak přetížený personál ve zdravotnictví. Má pravdu. Moje sestra pracuje jako ošetřovatelka „v první linii“ a několikrát jsem si v letmé zprávě na WhatsApp přečetl: „Jsem vyčerpaná.“ Věřím jí.

To chceme podobným způsobem přetěžovat ordinace zubních pohotovostí, kterých je jako šafránu? Vždyť kam jinam mají lidé bez svého zubního lékaře s bolestí zubu jít?

Každý z těch stovek, možná tisíců lidí, kteří přišli o svého zubního lékaře, má svůj příběh. Jeden přidám.

Ženě se ve čtvrtek odpoledne 3. 12. 2020 ulomil kus zubu. Nepříjemná věc, ale řešitelná – máte-li svého zubaře. Druhý den se chtěla telefonicky objednat. První zádrhel: „Telefonní číslo neexistuje.“ Usoudil jsem, že si naše zubní lékařka změnila číslo a nyní používá místo pevné linky mobilní spojení. Vzal jsem dvouletou vnučku a šli jsme na středisko zjistit co a jak. Tam jsem byl ze své naivity rychle vyveden: „Provoz zubní ordinace byl ukončen.“

Blesk z čistého nebe. Od toho okamžiku víte, že máte další obrovskou starost a prakticky neřešitelný problém.

Cestou zpět jsem potkal sousedku z protějšího domu:

„Tak co? Na procházce?“
„Ale vůbec ne. Šel jsem zjistit, jak se to má s naší zubní ordinací. Zjistil jsem, že její provoz byl ukončen.“

Aby mi sousedka vlila trochu optimismu do žil, sdělila mi, že ona je bez zubaře už dva roky. Byla na pojišťovně, tam jí dali tipy na zubní ordinace v krajském městě. Obvolala je, nevzali ji nikde. „Nové pacienty nepřijímáme. Máme plno.“

Stejnou zkušenost udělala záhy moje žena. S ordinacemi i svojí pojišťovnou. Všude stejná odpověď: „Nové pacienty neregistrujeme.“

Pakliže v roce 2018 byly tisíce lidí bez možnosti zaregistrovat se v nějaké zubní ordinaci, kolik jich je letos, když lékaři s nárokem na odchod do penze do ní dále odcházejí – a noví jejich místo už nezaujímají?

Často jsme slýchali od odborníků výtku, že by lidé měli lépe dbát o svůj chrup a být důslední v prevenci. Měli pravdu. Věc ale můžeme postavit i jinak: dnes už to není pouze o tom, jak dlouho si zuby čistíme, jakým kartáčkem a jakou pastou a jestli se pravidelně objednáváme na preventivní prohlídky. Jak, když není kam? Roste nám tu obrovský systémový problém.

Nejsem z těch, kdo rádi druhé žádají o pomoc. Nanejvýš v nouzi. Teď ale obrazně vzato volám: SOS. Přesněji: SOT, Save Our Teeth, Zachraňte naše zuby.

A ptám se: Co s tím kraji, vládo, ministře zdravotnictví a prezidente České stomatologické komory budeme dělat?

Jako nelze nechat tisíce nemocných covidem-19 bez pomoci, nelze ani nechat tisíce lidí bez pomoci v oblasti odborné stomatologické péče. Nebo ano?

Převzato z blogu autora s jeho svolením.



zpět na článek