Zpráva z tisku: Distributoři léčiv žádají zaplatit stamilionové dluhy fakultních nemocnic.
Jsem ráda, že se konečně ozvali i distributoři. Na hlavy lékárníků se v posledních týdnech sesypalo tolik polopravd a lživých údajů, že měli co dělat, aby vyvraceli ty nejtroufalejší, a aby se ubránili nenávistnému napadání ze strany ministerstva zdravotnictví a jeho vedení.

V tom napjatém ovzduší už měl málokdo sílu vytáhnout na světlo boží fakt, že lékárníci už dlouhou dobu úvěrují zdravotní pojišťovny - hlavně všeobecnou, která jim neplatí včas. Jak? Tím, že jestliže chtějí platit faktury svým dodavatelům v termínech, musí si brát místo pojišťovny překlenovací úvěry u bank, případně platit po splatnosti, případně prodlužovat splatnosti faktur.

Co to pro lékárníka znamená? Ad jedna, musí zaplatit úroky z úvěru, které by měla platit zdravotní pojišťovna, ad dvě, stávají se pro distributory nedůvěryhodnými partnery a častokrát to končí tím, že musí platit dodávky hotově, ad tři, prodlužováním splatnosti faktur si zhoršují podmínky nákupu a nakupují léčiva nevýhodněji, čímž se mění poměr rozdělení obchodní přirážky mezi lékárnou a distributorem. Zdá se, že standardem v obchodních vztazích je nevyrovnávání závazků, lidově řečeno, normální je neplatit. Hodně mne pobavily reakce z ministerstva, ale i reakce matených občanů - co si to ti distributoři dovolují, chtít po nemocnicích a jejich lékárnách platit dluhy? Vždyť je to ohrožení zdraví pacientů! Málokdo dohlédne dál, aby viděl, že bonusový a sankční řád dr. Ratha, týkající se fakultních nemocnic, nutí ředitele, nechtějí-li přijít o své židle, zvedat platy i když na to nemají. Peníze jim pak scházejí jinde. V prosinci někde omezovali péči, teď zase neplatí za léky.

Dalším kontraproduktivním doporučením ministra zdravotnictví je – pacienti, vybírejte si léčiva v nemocničních lékárnách, nebudete tam doplácet tolik, jako v „zlodějských pouličních lékárnách“. Ministr jaksi zapomíná, že snižováním doplatků na svůj úkor lékárna přichází o finanční prostředky, které potřebuje na placení faktur za léčiva, na provozní náklady a v případě nemocničních lékáren i k dotování nevýdělečných oddělení nemocnic. Jeho populistická rétorika poškozuje lékárníky, kteří plní své závazky včas a mají odpovědnost za provoz svých lékáren a své zaměstnance a kteří se nedočkají, na rozdíl od státních nemocnic, žádných dotací v podobě výpomoci ze státních rezerv.

Autorka je lékárnice