Zdravotnictví, lékařská péče a léky jsou "zdarma". To je drahá iluse, protože nic na tomto světě není zadarmo, zvláště pak ne lékařská péče, jen způsob financování je méně viditelný pro ty, kdo nechtějí vidět skutečnost. Lékařská péče je stejně "zdarma" jako maso, benzin, šaty atd. Jediný rozdíl je v tom, že spotřební zboží se platí přímo a lékař nepřímo. Ostatně všichni, kdo jsou v mzdovém poměru, přispívají na národní pojištění.
O tomto sektoru jsme ještě nemluvili, proto zhruba načrtneme jeho hlavní problémy. Lékař je v komunistické optice jakýmsi ztělesněním buržoasního systému, proto také strana neváhala proletarisovat zdravotnický obor s pozoruhodnými výsledky. V žebříčku průměrných platů (109) se zaznamenávají tyto obory: průmysl, stavebnictví, zemědělství, lesnictví, doprava, komunikace (pošta), obchod. věda a výzkum, tělesná kultura, správa a soudnictví, finance a pojišťovny. Zdravotnictví (včetně sociální péče) v roce 1966 tam poráží jen těsně komunální sektor a je na stejné úrovni s obchodem, kteréžto oba sektory mají zdroj sekundárních příjmů (spropitné atd.). V číslech: komunální služby: 1151 korun měsíčně, zdravotnictví a obchod 1274; vrchol žebříčku je obsazen vědou (1794 korun) a stavebnictvím (1760 korun). Nutno uvést. že byli postiženi nejen lékaři, ale i kvalifikovaný střední personál, tj. ošetřovatelky, sestry - mimo to je počet lékařů dostačující (či spíše měl by být, kdyby hodně lékařů nepracovalo v administrativě), zatímco počet ošetřovatelek a pomocného personálu je nedostatečný - 53 osob na 100 lůžek ve srovnání s 100 ku 100 ve vyspělých zemích, jak uvádí článek J. Lorence (110).
V témže článku se dále uvádí, že sestry v nemocnicích nemají nárok na příplatek za noční práci, příplatek, který se normálně vyplácí v průmyslu (sic) a že plat ošetřovatelky (roku 1969) byl asi 1401 korun, což bylo o málo více než plat uklízeček v nemocnicích a přibližně tolik, kolik vydělá mladý lékař na začátku své dráhy v nemocnici. Mimo to zmíněné údaje pocházejí z doby po zvýšení platů v sektoru zdravotnictví, před tím byla situace ještě horší: roku 1961 byl průměrný plat ošetřovatelky 1126 korun. Konec citátu.
Materiální vybavení - vzhledem k tomu, že jde v komunistickém žargonu o neproduktivní sektor - je špatné, investice na spodní úrovni. V letech 1964-66 bylo v národním hospodářství investováno 129,540 miliard korun. z toho 1,896 miliard (111) do zdravotnictví a sociální péče. V roce 1967 připadal jeden lékař na 454 obyvatel, což je korektní, ba vynikající hodnota; ve skutečnosti to tak vynikající nebylo, neboť mnoho lékařů, jak už bylo řečeno, se přímo nepodílelo na zdravotní službě. Počet lůžek v nemocnicích dosáhl 7,9 na 1000 obyvatel, což je velmi nepříznivé (112), protože ani tento nízký počet nemohl být plně používán pro špatný stav budov a výbavy, nedostatek ošetřovatelek, pomocného personálu a někdy i lékařů. Podle ministra zdravotnictví České republiky, pana Prokopce, bylo v roce 1971 8000 lůžek v nemocnicích z uvedených důvodů mimo provoz (113 ).
Co se týče kvality služeb, je nutné stručně konstatovat: komunistická strana sice proletarisovala tento důležitý obor, nicméně i velmi nadšení soudruzi začali brzo pochybovat o účelnosti svých opatření, když se octli nemocní tváří v tvář lékaři, o němž nevěděli, zda přemýšlí opravdu o jejich nemoci nebo spíše o tom, zda si bude moci koupit košili před koncem měsíce. Tímto způsobem se zdravotnický sektor octl ve sféře spropitného, pro rychlejší nebo kvalitnější ošetření bylo třeba nabídnout něco tu lékaři, tam ošetřovatelce nebo správní úřednici, která mohla urychlit proceduru. Ale přes určitý, ostatně jako všude obecný pokles morálky a přes "hodnocení" sektoru systémem, poskytuje zdravotnický personál služby, které zřetelně v kvalitě převyšují úroveň, kterou by bylo možno očekávat podle špatného oficiálního odměňování. Tento základ porovnejte s dnešním stavem a uvidíte změnu názoru veřejného mínění na zdravotnictví po více než čtyřiceti letech a jedné sametové revoluci, ale to se musíte opravdu pozorně dívat. Podotýkám, že uvedený přísně tajný dokument můžete najít na internetu třeba i v Braillově písmu pod názvem “Rekonstrukce čs. postsocialistického národního hospodářství”, kapitola Životní úroveň.
13.2.2011