28.3.2024 | Svátek má Soňa


ZDRAVOTNICTVÍ: Kai si, teknón

18.5.2007

Obskurní průzkumnická akce MF Dnes přinesla bezpočet reakcí na nález investigativní journalistky, která ohodnotila chování zdravotníků ve dvou nemocnicích v dané chvíli jako špatné. Napsal jsem k tomu také svoje, leč nebýt dnes ve ZdN článku prof. Pafka, zůstal bych sám při obhajobě lékařského stavu, kdežto vycházejí další a další stati,mířené proti němu .

Mám především za neseriosní činit z výjimky zákon, když už tedy přijmu za skutečnost, že oni zdravotníci se skutečně proti slušnému chování provinili. Nutno mít ale na zřeteli, že MF Dnes nedodržela nejméně polovinu podmínek, které si sama stanovila a že paparazzi se dopustila nejméně dvou lží.

Předseda občanského sdružení Občan MUDr. Vepřek to má za spotřebitelský test a těm, kdo proti němu něco řeknou, vzkazuje, aby se nezlobili na zrcadlo, když mají křivou hubu, a píše: "To se spíše ptejme po důvodech, proč zástupce jedné profese pracuje s nasazením, při kterém obětuje svůj volný čas i nedotknutelnost své vlastní tělesné schránky, a proč reprezentanty druhé profese jejich práce viditelně obtěžuje." Sic!!! A dodává, že naši lékaři mají posunutou etiku do jiné roviny. Nevím, co pojem etika panu předsedovi nabízí za obsah, pro mne jde o teorii chování a zkoumání morálních norem. Nevím, jak jsme si právě to a kam podle pana předsedy posunuli. Pan předseda uvádí, že nás zajímá více závažnost a zajímavost nemoci, než pacientova spokojenost. Co zrovna na tom je špatně, netuším a nemyslím si, že bychom se měli z takového přístupu přesouvat do posice Cvacha, který se staral právě o tu spokojenost. Teoretikové vybízejí unavené lékaře, aby si našli jinou práci. Děkuji za takovou radu, ozřejmila mi, čeho se dočkám z vlastních řad - jsi unavený kolego, jdi dělat něco jiného, beztak už jsi zralý na důchod. I taková je to dnes slušnost.

MUDr. Payne psal o tom, že "někteří lékaři ztratili smysl pro hodnoty" a trpí akolasií (termín prý zavedl Aristoteles), MUDr. Zvěřina píše o profesním narcismu, výkonný ředitel svazu zdravotních pojišťoven přišel na to, že: "Úroveň chování lékařů k pacientům je dána také lékařskou reprezentací. Za posledních pár let i vedení České lékařské komory, která by měla být garantem kvality a etiky ve zdravotnictví, usilovalo pouze o zajišťování přílivu peněz do zdravotnictví a v podstatě změnilo stavovskou organizaci na odbory. Teprve nyní začíná komora pod tlakem veřejnosti a médií reagovat a chce zavádět kurzy slušného chování pro lékaře. Nepřímo tím však naznačuje, že se touto problematikou nikdy dříve nezabývala, což je přinejmenším velmi smutné." Toje už vskutku myšlenkové dílo, jemuž nahrává obsah stati ZdN "Lékaři se budou učit chovat". Komora tím doznává, že lékaři se chovat neumějí a zakrývá to rouškou neumění komunikace. A jsme na počátku - našli se dva zdravotníci, kteří se možná chovali špatně, což se zobecnilo na celý lékařský stav a zavedly se bodované kursy chování pro lékaře. Kdo bude vyučovat?

Já tu nechci hájit špatné chování, ale stavím se proti nepatřičným zobecněním. A že Komora se takto přidá, to bych věru nečekal. W.S. vkládá Césarovi do úst poslední slova "I ty, Brute?", Suetonius píše, že, Gaius Iulius zvolal řecky "I ty, mé dítě?!" a Plútarchos má za to, že neřekl nic a když mezi spiklenci spatřil Bruta, schoval svou hlavu pod tógu. Jestli nějaký ředitel spolku pojišťoven vyzývá pacienty k podávání stížností na lékaře, chápu jeho motivaci, pokud k něčemu takovému nabádá ČLK, ptám se jí jako César Bruta. Hlavu pod tógu ale neschovávám.

To, co se stalo od oné zprávy z večerních jízd jedné paparazzi, není pro mne na mávnutí rukou. Nepamatuju si, že by se v nějaké jiné profesi stalo, že si tam sami nakydali hnůj na své hlavy. Nevím o žádné jiné profesi pod tímto státem, k níž by se právě stát choval tak neuctivě, jako k lékařskému stavu.

Nevím o žádné profesní komoře, která by zobecnila novinářskou zprávu a začala školit svůj cech. Ještě zbývá, aby se domluvili výzkumníci veřejného mínění, až jim půjde na nervy, že se příliš dlouho držíme v TOP10 prestižních povolání. Mohl by nám pak někdo z vlády ukázat prostředníček a dát tím najevo, že jsme první. V čem, to už se domyslíme.

(Kai si, teknón - I ty, mé dítě? pozn. redakce)

Autor je lékař