Přijela z USA po 35 letech, kdy tam intenzivně pracovala , založila si rodinu a dobrala se dobré životní úrovně americké střední třídy , aniž by přestala vycházet z údivu nad americkým způsobem myšlení. Její české myšlení ,bylo zárukou jejích pracovních úspěchů. Přijela , aby se nějak postarala o svou 89tiletou matku, jiným slovy , aby ji dostala do nějakého zařízení poskytujícího plnou péči.

Byl to dvojnásobně těžký úkol, matka nechce a naše zařízení se nepředhánějí v nabídkách.

Situace se zkomplikovala a zjednodušila zároveň , když při společném praní matka upadla a zlomila si krček. To bývá v tomto věku rozsudek smrti v blíže neurčené době. Další dění , jako převoz do nemocnice , okamžitá operace , krátký pobyt v nemocnici, automatické odeslání do léčebného zařízení byly řešeny skvěle našim zdravotnickým systémem, nad kterým nevycházela z údivu a z nadšení.

První „ americkou otázku : „Kolik to bude stát a kdo to zaplatí „? , nemusela vůbec řešit.To byl šok , který ji vedl k tomu , že systém okamžitě akceptovala a protože má vedle amerického i české občanství, začala si platit v Česku zdravotní a sociální pojištění, i když za 2 měsíce odjíždí zpátky do Států , kde jí pojištění platí zaměstnavatel.

Hned si našla místního praktického lékaře, věnovala mu 490 stran své zdravotní dokumentace od roku 2015 s odhodláním, svěřit svůj zdravotní osud nadále výhradně do českých rukou., kde je to zadarmo.

V zařízení , kde je umístněna její matka si našla ubytování a matku tam navštěvuje v době , kdy nepracuje on line se Seattlem. A cena ubytování a stravování je na americké poměry směšná a ten rozdíl nevyplývá jen z přepočtu 1 : 24. Matce zařídila zvláštní pokoj s nadstandardní péčí a zase nad tím výdajem usmívala.

O našem zdravotnictví se taky říká, že je to černá díra , schopná pohltit jakékoliv množství peněz, ale jak se nám dobře žije v blízkosti takové díry, oproti jiným státům a národům.

Važme si toho.
Máme to všechno v době , kdy jedna polovina Evropy tančí na palubě rusko-ukrajinského Titanicu, druhá polovina na muslimské Luisitánii, se zárukou potopení. A „třetí polovina „ se pokouší zavraždit vlastní průmysl „ zeleným údělem.“
Tak nevím , kolik se naší Američance podaří užít z výdobytků našeho zdravotnictví.