Používání bavlněných operačních roušek a oděvů na operačních sálech se v České republice pomalu stává minulostí. Tradiční bavlněné zdravotnické prostředky musí nahradit roušky, pláště a oděvy z moderních odolných a nepropustných materiálů, jejichž úkolem je především zabránit pooperační infekci. Ta nyní v Evropské unii potká až jednu desetinu pacientů a v závažných případech může skončit i smrtí.

Důvodem, proč se bavlna na operačních sálech postupně stává historií, je nová norma (ČSN EN 13795), jejíž poslední část vstoupila v zemích Evropské unie v platnost na začátku tohoto roku. V současnosti probíhá implementační období. „Norma zlepšuje kvalitu péče o pacienta a jeho bezpečnost i bezpečnost ošetřujících zdravotníků. Čeští pacienti budou díky ní v české nemocnici operováni za stejných bezpečnostních podmínek, jako třeba ve Francii nebo Německu“, říká Ing. Tomáš Vican, prezident České asociace dodavatelů zdravotnických prostředků CzechMed. „Asociace CzechMed v současné době rozesílá do nemocnic poziční dokument, který pomůže tyto legislativní změny lépe vysvětlit“, dodává Vican.

Nová norma stanovuje mnohem náročnější požadavky na textil pro operační sály, kterým již nemohou vyhovět bavlněné roušky a oděvy. Bavlněný materiál je totiž snadno propustný pro různé mikroby (například obávaného zlatého stafylokoka), nevytváří přijatelnou ochranu proti proniknutí tekutin a při jejím používání se uvolňuje velké množství prachových částic a textilních vláken. To všechno může přispět k rozvoji pooperační (nebo též nozokomiální) infekce.

Co je pooperační infekce?

Pooperační infekce vzniká v souvislosti s pobytem v nemocnici, s lékařským vyšetřením či ošetřením a projeví se během pobytu nebo krátce po propuštění pacienta z nemocničního zařízení. Nákazou je samozřejmě ohrožena bezpečnost pacienta, který zůstává v nemocnici v průměru o 8 až 12 dní déle. Udává se, že cca 2 až 5 % chirurgických zákroků vede ke vzniku této infekce. Další zdroje uvádí, že v Evropské unii je pooperační infekcí postižena až jedna desetina pacientů (tedy cca 3 miliony ročně), okolo 50 000 případů přitom končí smrtí. Jen ve Velké Británii ukazují ztráty v souvislosti s pooperačními infekcemi až 1 miliardu liber ročně. Je tedy jasné, že tyto infekce mají dalekosáhlé důsledky nejen pro zdraví pacienta a jeho návrat do aktivního života, ale i pro provoz nemocnice i pro ekonomiku celého zdravotnického systému.i) Norma by měla pomoci zabránit vzniku pooperačních infekcí především tím, že již nedovolí zdravotnickým prostředkům, které nesplní náročné požadavky na bezpečnost a kvalitu, vstoupit na evropský trh.

Jaké jsou důsledky pro české nemocnice?

Z operačních sálů postupně zmizí všechny textilní materiály, které neodpovídají novým náročným požadavkům (důraz je kladen především na čistotu, odolnost proti protržení, průniku mikrobů a tekutin, třepivost nebo pevnost v tahu). Výrobci zdravotnických prostředků již budou moci dodávat pouze prostředky vyhovující danému účelu označené značkou CE. „Výrobci sdružení v asociaci CzechMed takto označené operační roušky a pláště dodávají na trh už dlouho“, doplňuje Tomáš Vican. Pokud se u pacienta rozvine pooperační infekce díky používání nevyhovujících (např. bavlněných) prostředků, může být nemocnice odpovědná za škodu.

Řada zdravotnických zařízení už používá moderní textílie vyhovující nové normě. Pro mnoho dalších to ale může znamenat jednorázové zvýšení nákladů při přechodu na jiný systém. Toho se mnohé nemocnice obávají. „Pojišťovna bohužel s těmito výdaji nepočítá a tak nezvýší úhradu na operaci“, sdělila Erika Popeláková, vrchní sestra Centrálních operačních sálů Nemocnice Milosrdných bratří Brno. Podle jiných názorů tkví ale přínos normy v jejích dlouhodobých důsledcích: „Věřím, že se brzy prokáže návratnost prostředků vložených do těchto moderních technologií, které zlepšují kvalitu péče o pacienta v našem zdravotnictví“, poznamenává MUDr. Miroslav Ouzký, poslanec Evropského parlamentu a předsedající projektu Infactum.

CzechMed