Proč

Proč je zdraví tak důležité? Protože mezi procházkou na pláži, joggingem v parku, výletem do hor nebo hraním si s potomkem na pískovišti se mohou svobodně rozhodovat jenom ti, kteří nekulhají, nejsou tlustí, nemají horečku, nebolí je záda, netrpí artrózou a nemotá se jim makovice. Zdraví je prostě do značné míry tím, co nám umožňuje žít svobodný a spokojený život.

Můžeš být konkrétnější?

Můžu. Začněme třeba u obezity, to je v České republice jeden z nejviditelnějších problémů. V oboru obezity jsme možná ještě větší borci než ve spotřebě piva nebo buranském chování vůči ženám. V tloustnutí patříme ke skutečné světové špičce, což v souvislosti s odstraňováním zdravotních následků přebytečného tuku obtékajícího česká těla mimo jiné znamená každoroční ztrátu mnoha miliard ve státním rozpočtu, a tedy mírné zpoždění při dohánění prosperity, které se těší naši německy mluvící sousedé.

Ale co je mnohem důležitější než zbytečné státní výdaje – obézní muž rovná se nemocný, dementní a impotentní muž. Tahle tvrdá a přímá slova nejsou moje. Vyslovila je doktorka Ludmila Eleková, praktická lékařka, kterou už nejspíš nebaví potkávat v ordinaci mužské trosky, kterým není rady, a tedy ani pomoci.

Je zdraví pro muže něco speciálního?

Myslím, že je. Omlouvám se všem feministkám, ale jsem ze staré školy a staří Židé učí, že muž je cosi jako hlava rodiny. Tedy pozor – platí to pouze v případě, že muž je hlava otevřená, nikoli zabedněná. A ta připravenost vést a řídit a starat se a chránit začíná hlavou, pokračuje tělem a končí duší. Proto je tak důležité, aby muži byli po všech stránkách v dobré kondici. Jinak těžko mohou plnit svoji roli v divadle tohoto světa.

Všichni by chtěli

Asi nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že všichni muži by chtěli být zdraví. Ale chci rychle dodat: měli bychom nejenom chtít, ale také být zdraví. Protože naše manželky mají v plánu (nebo možná dokonce mají právo, jak se dnes roztomile říká) strávit po našem boku příjemný a plnohodnotný život a také příjemné a plnohodnotné stáří, což znamená pohybovat se s baťůžkem po horách, nikoli s berlemi po nemocnicích.

Zdraví jednoho (muže) je záležitostí druhého (ženy) a naopak

Jsem přesvědčen o tom, že by se mužské zdraví mělo dostat mezi deset, nebo raději pět ženských top témat. Kromě módy, kosmetiky, kadeřníka a sexu ve městě i na vesnici by si ženy měly osvojit myšlenku, že jejich muži potřebují malinko podpořit v oblastech týkajících se péče o zdraví.

Jaké oblasti to jsou? Není jich zase tolik, během chvíle probereme ty nejdůležitější. Je to strava, pohyb, sex a pocit zázemí. Tohle jsou čtyři základní oblasti, ve kterých mohou být ženy svým mužům nápomocny, aby byli zdravější - nebo ještě lépe, úplně zdraví! – a aby byl život s nimi příjemnější.

Stravování

Začněme stravováním, protože chlap s prázdným žaludkem nebývá ideálním společníkem. Zdeněk Pohlreich a Jamie Oliver jsou zářivé hvězdy na gastronomickém nebi a rozhodně nepředstavují mužský standard. Kromě gayů a singles se většina českých mužů tak nějak spoléhá na manželku, že něco jako připraví, uvaří, upeče, usmaží, namaže nebo alespoň smíchá a položí na stůl. Můj otec byl stejný, ale když si maminka nedávno zlomila ruku, přistoupil k plotně s odvahou - ve dvaasedmdesáti letech (klobouk dolů, otče!). Takže to jde, ale proč to nechávat na poslední chvíli? Tedy rada číslo jedna: jestli neumíte vařit, kluci, tak se to naučte. S pomocí Boží a své manželky (nebo přítelkyně nebo družky nebo pro mě za mě maminky), to určitě zvládnete. Zásady zdravého stravování vyjmenovávat nebudu – přetéká jimi internet a jsou ho plné noviny. Zdůrazním jen blahodárnost takzvané domácí stravy. Jíst domácí stravu znamená nejenom konzumovat co nejméně průmyslově upravených potravin, ale také jíst doma, s lidmi, které máme rádi, a s vděčností.

Pohyb

Já jsem svoji ženu několik let učil běhat. A ona mě pak naučila běhat do kopce. Výsledkem je, že ona zvládne maraton a já zase vyběhnu na nejvyšší body Beskyd nebo Krušných hor nebo možná čehokoli. Ale úplně nejraději mám, když si spolu můžeme zajoggovat v tom nejpohodovějším tempu na světě někde v lese nebo kolem řeky. V takových chvílích se mi zdá, že život je věčný. Tohle fakt funguje. Stačí počkat na toho, kdo je trochu pozadu, a společně pak doběhnete dál, než si myslíte. A především – je to velmi zábavné a hrozně zdravé! Takže rada číslo dvě: hýbejte se a dělejte to společně!

Sex

Rozumní lékaři vám potvrdí, že pravidelný sex je velmi prospěšná věc. Jakkoli jsou muži a ženy v této oblasti velmi odlišní, pro oba je spokojený intimní život nesmírně důležitý. Navíc – milování není pouze výrazem lásky, je to také "aerobní a posilovací cvičení, snižuje stres, prostě prodlužuje život" (dr. Eleková). Rada číslo tři je podobná radě číslo dvě: hýbejte se, dělejte to společně a myslete u toho především na radost a potěšení svého partnera!

Pocit zázemí

Asi víte, co mám na mysli. Pocit zázemí je důvod, proč ženatí muži v andropauze opouštějí své milenky a vracejí se domů k manželce. Prostě vědí, že na ně někdo čeká nejen v noci, ale i ve dne, že je někdo přijímá takové, jací jsou, že jim někdo dokáže odpustit, ať se stane cokoli, nebo vyjádřit uznání i ve chvíli, kdy nejsou ve své nejlepší formě, což žádná milenka – při vší úctě k těm mrchám - nezvládne. Zázemí není jen dvou- nebo třípokojový zastřešený prostor, je to hlavně prostor vnitřní, duševní a duchovní. Lidem se hrozně vyplatí, když se jej naučí kultivovat, u sebe i u svého partnera. Muž a žena totiž nejsou dvě nezávislé entity se samostatným bankovním účtem, ale velmi důmyslně vymyšlený fyzický, sociální a duchovní celek složený ze dvou totálně odlišných a současně skvěle se doplňujících částí. Rada číslo čtyři: Nebojte se objevovat svůj vnitřní svět a udržovat v něm pořádek a útulnou atmosféru, mějte rádi sami sebe a milujte své bližní.

Takže si to shrneme

Naučte se spolu vařit (zdravá, pokaždé trochu jiná a krásně vypadající jídla), naučte se spolu běhat nebo jakkoli jinak se hýbat (na pohodu, ne na čas), naučte se spolu milovat (ne rychle, ale pomalu, ne stereotypně, ale vynalézavě, ne jednou za uherský rok, ale co nejčastěji), naučte se vytvářet jeden druhému pocit zázemí, abyste se vždycky chtěli vracet, ať jste kdekoli.

P.S. No jo, ale co když…

Ale co když jsem zrovna nemocný a bez nálady, nebo co když mě nějaká choroba navštíví zítra nebo za týden? Může být, může se to stát. Vždyť jenom prostý výčet nemocí - které nechodí po horách, ale po lidech - zabere tisíce stran v učených lékařských knihách.

Důležité je nepropadat panice a důsledně dodržovat ty nejjednodušší preventivní postupy. A myslet na to, že jsme muži a neměli bychom se z toho víteco. Starý zákon říká: Duch muže snáší nemoc. Ne že skuhrá a lituje se a naříkáním obtěžuje svoje okolí nebo se s nemocí snaží spřátelit v rámci jakéhosi pseudoduchovního přístupu nebo se jí naopak zbaběle poddává a zařizuje si život podle ní. Muž dokáže snést situaci, kdy nemoc přijde a řekne: Tak jsem zase tady, co ty na to chlapečku? No, tak co my na to? Bohužel nebo bohudík se od nás v takové situaci očekává, že se projevíme jako chlapi, protože už dávno nejsme žádní chlapečci a zachováme se sebevědomě a dospěle a vyprovodíme nezvaného hosta tam, odkud přišel.

Tak na zdraví!