16.4.2024 | Svátek má Irena


ZDRAVÍ: Zakažme konečně kouření v restauracích

20.2.2007

Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. Toto proslulé motto dnes znají snad i středoškoláci, ale našim kuřákům, praktikujícím svůj zlozvyk na veřejnosti, stále nic neříká.

Dle údajů České koalice proti tabáku (ČKPT) nemoci způsobené kouřením tabákových produktů každý rok zapříčiní jen v Česku 18 000 úmrtí. Avšak nemusíte být přímo kuřákem, i tak se vám cigarety, respektive jejich kouř, mohou stát osudnými. V ČR každoročně zmaří pasivní kouření více než patnáct set lidských životů! Tedy kvůli nešvaru jiných definitivně ukončí svou životní pouť na 1500 nevinných nekuřáků. Jak si v mediích správně povšimnul exposlanec J. Janeček, v důsledku pasivního kouření zemře téměř dvojnásobný počet lidí, než kolik jich je obětí automobilových nehod na silnicích. Pasivní kouření, podle lékařů z ČKPT, způsobuje stejné nemoci jako kouření aktivní, tedy především kardiovaskulární, nádorová a chronická plicní onemocnění.

Je smutné, že v Čechách, na Moravě a ve Slezsku jsou sice tři čtvrtiny dospělé populace nekuřácké, s nadsázkou možno říci, že jde nejen o nadpoloviční, ale přímo ústavní většinu, avšak naše vágní zákony regulující kouření na veřejnosti vycházejí vstříc kuřácké menšině!

Zákon č. 379/2005 Sb. – o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, sice od počátku minulého roku zakazuje kouření v restauracích, avšak velice laxním způsobem ve stylu – mohli bychom srozumitelně zakázat kouření jako jinde v Evropě, my jsme však řekli NE! Raději jsme to udělali typicky po česku, sob (pardon, vlk) se nažral a koza zůstala celá. Ve výsledku se ve většině kaváren a restaurací kouří vesele dál.

Zajímavým fenoménem je takřka švejkovské pojetí vypořádání se některých restaurací s povinností mít zřízeny nekuřácké prostory – leckde mají „nekuřácký“ salonek s celodenní rezervací (zpravidla je to dáno tím, že jde o nejvzdálenější místnost v lokále a personálu se tam nechce chodit), takže nekuřák je nucen stejně usednout mezi kuřáky.

Existuje sice několik málo světlých výjimek v podobě podniků, ve kterých si uvědomili, že nekuřácké prostředí jim přitáhne nové hosty, ale jedná se pouze o příslovečné kapky v moři kouře. Inu, přesvědčujte kamarády, aby jeli „na jedno“ přes půl města do nekuřácké provozovny.

Taktéž se divím pracovníkům v pohostinství, že se rázněji neozvou proti krajně nezdravému pracovnímu prostředí, jemuž jsou denně vystaveni. Právo je tu na jejich straně.

V Evropě je již v platnosti naprostý zákaz kouření v restauracích např. v Irsku, Itálii, Maltě, Litvě, Švédsku, Norsku, Francii. Myslím, že ČR by se měla co nejdříve do této zdravější rodiny také přidat!

právník a nekuřák (ale kvůli české legislativě a z ní plynoucí aplikační praxi pasivní kuřák)