Když před několika dny vyšlo najevo, že v jednom hypermarketu na východě Čech prodávali prošlou dětskou výživu, byl z toho mediální poprask. Plným právem. Když ale Lidové noviny přinesly zprávu o tom, že práce na směny patří s velkou pravděpodobností na seznam známých karcinogenů (Za rakovinu může i práce na směny, zjistili vědci, LN 1.12.2007) zůstalo toto sdělení téměř bez odezvy. Zcela neprávem. Svým významem totiž daleko převyšuje prodej potravin po záruční době.

Zmíněný článek uvádí tři důvody, proč je práce na směny nebezpečná. 1) Hormon melatonin, který může blokovat růst nádorů, je produkován v noci, přičemž umělé světlo zastavuje jeho vylučování. 2) Noční produkce inzulínu kvůli jídlu může vyvolat řetězovou reakci biologických „chyb“. 3) Nedostatek spánku omezuje imunitu organismu, a tedy i schopnost bojovat s potencionálně rakovinnými buňkami.

Možná právě tady je ukrytá odpověď na otázku, kterou si den co den kladou pracovníci těch firem s převažujícím směnovým provozem, jež vyvěšují ve svých vstupních vestibulech smuteční oznámení: proč umírá tolik jejich kolegů ve věkovém rozmezí 40 až 60 let?

O problémech kolem nočního (ne)vylučování melatoninu a naopak zvýšené produkce inzulínu mohou zasvěceně hovořit pouze odborníci. O třetím rakovinotvorném faktoru, nedostatku spánku, mohou naopak se znalostí věci hovořit miliony lidí na celém světě a statisíce v naší republice. Ti, bez jejichž angažmá ve směnovém pracovním režimu by naše civilizace v současné podobě neexistovala.

Jednoduchý argument říkající, že cítí-li se někdo směnami zdravotně ohrožen, měl by přejít do denního pracovního režimu, zde v obecném rovině neplatí. Místo takového člověka musí nastoupit někdo jiný - a jsme tam, kde jsme byli. Navíc dosud se o směnařství jako karcinogenu nevědělo, a mnoho lidí tak odsloužilo v dobré víře v režimu střídání ranních, odpoledních a nočních směn dvacet, třicet i více let.

Měli by proto být směnaři zvýhodněni oproti těm, kdo takto smrtelně ohroženi nejsou? Pokud se shodneme, že ano, tak jak? Jistě, směnoví pracovníci dostávají příplatky, ale těch několik set či tisíc korun měsíčně je v rukou jednotlivce v preventivním boji s rakovinou slabá zbraň. Co zbývá? Předepisovat jim melatonin v tabletách, jak o tom uvažuje epidemiolog Richard Stevens? A co sociální stránka věci - posílat je o pár let dřív do penze nebo jim umožnit čerpání o poznání delší dovolené?

Že tím budeme vytvářet dvě kategorie pracujících? Nikoli. Je tomu přesně naopak. Pro muže a ženy na směnách by to byla jen malá kompenzace za oběť, kterou pro společnost přinášejí. Ostatně nejsou směnaři lidmi druhé kategorie už tím, že lidé pracující pouze ve dne mají zákonem garantovaný institut nočního klidu, zatímco lidé pracující v noci musejí spoléhat pouze na náhodu, zda se ve dne vyspí či nikoliv?

Závěr: Článek Za rakovinu může i práce na směny, zjistili vědci je příliš závažný na to, aby zůstal bez odezvy. Obsahuje důležité poselství hodné rozsáhlé veřejné debaty.

Co Vy na to, pane ministře práce a sociálních věcí Petře Nečasi?

Stejskal.estranky.cz