Když tu byl nedávno uveřejněn článek Zakažme konečně kouření v restauracích, odpůrci se hájili takzvanými liberálními argumenty: Proč by stát měl majiteli restaurace či hospody nařizovat, koho má obsluhovat a koho ne?

Někteří to neváhali připodobnit k návratu komunismu a jiní se zase zmohli jen na absurdní výkřiky: „Ano, zakažme všechno, alkohol, kofein, hlasitou hudbu, čokoládu!! Však na vás pak taky dojde! Nad tímto argumentem snad ani nemá cenu polemizovat. Stejně absurdní výkřik může znít i z druhé strany: „Ano, povolme všechno, povolme bigamii, kdo na to má, ať si vezme manželek kolik chce, nač povinnou školní docházku, jen ať si rodič bez zásahu státu sám rozhodne, jak vychovat své dítě!“

Sám sebe řadím mezi liberálně smýšlející občany, přesto ale v tomto případě nemohu stát na straně majitelů hospod a restaurací. A to právě z důvodu, že se jedná o podniky společného stravování. Proč jídlo nemůže být zkažené, ale vzduch okolo ano? Pokud by se někdo rozhodl provozovat hospodu v místě bývalé chemičky, asi by také nedostal licenci a nikdo by se nad tím pozastavil.

Ale dejme tomu, že to necháme na uvážení každého občana, zda se bude stravovat v zamořeném území či dá přednost pátrání po nekuřácké restauraci. Zrovna nedávno jsem při jedné pracovní cestě zašel do nejbližší restaurace, která byla již na hony cítit tabákem. A vnitřek jen potvrdil mé černé obavy. Jak z večerníčka, mlha která by se dala krájet. Ale co, když je hlad… Velké ale bylo moje překvapení, když jsem u vedlejšího stolu spatřil pětičlennou rodinu. Jistě, rodiče se rozhodli svobodně, ale co jejich děti? Proč zrovna v tomto případě je stát nechrání? Každému kuřákovi v oné místnosti byla cigareta přednější než zdraví těch dětí.

A co s majiteli hospod, kteří v případě zákazu jistojistě zavřou krám? Nabízí se jedno řešení: Kuřárna. Speciální podnik se vstupem od 18 let, kam si kuřáci mohou přijít zakouřit podnikem nabízené cigarety (to tak, aby si nosili vlastní). A pěkně za tržní – smluvní ceny. Nechápu, proč by měl stát diktovat nějaké jednotné ceny za cigarety. Vidíte, že jsem liberál.

A pak už to bude jen na svobodné vůli každého hospodského, zda se bude úzce specializovat, či dá přednost nezakouřené hospodě.

P.S.- Ano jsem nekuřák. Ne tak můj bratr. A přestože hájí vehementně práva kuřáků, stačí, když se ho zeptám, zda si přeje, aby jeho děti byly stejnými kuřáky jako on. Teprve pak bere zpátečku. Proč asi? Proč svým dětem chce odepřít ten krásný požitek ze zapálené cigaretky?