Vzhledem k emotivní diskusi, která se rozpoutala kolem školního mléka, by možná nebylo na škodu zmínit k tomuto problému názory lékařů. Ty již dříve shromáždil Českomoravský svaz mlékárenský, což samozřejmě evokuje myšlenku na „analýzu na zakázku“. Podle mne je tedy třeba brát tento materiál s určitou rezervou, na druhou stranu je zřejmé, že drtivá většina odborníků se na prospěšnosti konzumace mléka shoduje. Drtivé většině populace totiž také mléko neškodí – alergii na ně mají řádově jen procenta lidí.

K diskusi pod zprávou a k následujícímu materiálu mám nicméně dvě poznámky:

1. pasterizované mléko skutečně neobsahuje řadu původně v mléku přítomných prospěšných látek, protože příslušné bakterie, enzymy a další prospěšné složky pasterizace zničí či zabije. Jenže v rámci projektu školní mléko se do škol dodávají i zakysané výrobky, a v nich prospěšné látky na bázi různých bakteriálních kultur jsou.

2. Principiálně je dotace školního mléka a jeho „nucení“ školákům skutečně špatné – rodiče by měli být natolik uvědomělí, že svým potomkům sami příslušné výrobky (nemusí to být mléko, ale třeba sýry) v dostatečné míře koupí. Jenže jednak dnes řada rodičů řeší stravu svých dětí produkty fast foodů, jednak se v této zemi vynakládají peníze na mnohem větší blbosti, než je školní mléko, a z toho důvodu mě podpora školního mléka nijak zvlášť neuráží.

No a nyní již názory lékařů tak, jak je shromáždil mlékárenský svaz:

MUDr. Milan Cabrnoch, předseda správní rady Českého národního fóra proti osteoporóze zaslal ještě před schválením rozhodnutí o zrušení státních dotací předsedovi vlády Mirku Topolánkovi dopis, v němž varoval před unáhleným řešením a nabízel odborné kapacity k diskusi o případných změnách v programu Školní mléko. Upozornil na nebezpečí osteoporózy a narůstající obezity dětí. „Dávat dětem ve škole příležitost zařadit do jídelníčku mléko a mléčné výrobky je správné, ještě důležitější je přivykat děti pravidelné konzumaci mléka a mléčných výrobků namísto sladkostí, přeslazených limonád a fast food produktů“, uvedl mj.

Také MUDr. Pavel Neugebauer, předseda Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost upozorňuje, že nebezpečí snížení konzumace mléčných výrobků u dětí může mít za následek jak nedostatečnou mineralizaci kostí a zubů a s tím spojené potíže s růstem a celkovým tělesným vývojem, tak další nárůst obezity. Dětem ve školách zůstanou automaty s nezdravými nápoji a sladkostmi, což se nepříznivě odrazí na jejich zdravotním stavu. Stát měl podle něj měl zvážit, zda zrušením dotací na tyto potraviny ušetří finanční prostředky. Může nastat situace, že tímto krokem bude vynakládat mnohem více peněz na stomatologické zákroky a léčbu obezity.

Také podle profesora MUDr. Zdeňka Broukala z Výzkumného ústavu stomatologického a předsedy Stomatologické společnosti JEP je program Školní mléko ryze odbornou otázkou, v níž by mělo mít rozhodující slovo Ministerstvo zdravotnictví ČR prostřednictvím svých expertů s tím, že ostatní resorty poskytnou organizační a legislativní součinnost. „Odborné důkazy mají mít jednoznačnou prioritu před názory nebo před snahou některých resortů ušetřit finanční prostředky“, říká. Odborníci z výzkumného ústavu doporučují podávat školním dětem ochucené nebo neochucené mléko obohacené fluoridem, tak jako je tomu už dlouhou dobu ve Velké Británii, Irsku, Bulharsku, Číně, Ruské federaci a v některých státech Karibiku. Jak profesor Broukal uvádí, má toto opatření prokazatelný statisticky významný vliv na redukci kazivosti v dočasném a stálém chrupu.

Řada lékařů nesouhlasí také s argumenty Doc. PhDr. Dušana Lužného, náměstka ministra školství, mládeže a tělovýchovy, který se domnívá, že děti mají ve své stravě i bez školního mléka vápníku dostatek a zmiňuje tzv. vápníkový paradox, podle něhož se údajně s rostoucím příjmem vápníku zvyšuje výskyt zlomenin. Pozastavují se nad tím, že náměstek ministra školství, místo aby podporoval zdravou výživu dětí a mládeže zaštiťuje se rádoby fundovanými stanovisky vytrženými z širšího kontextu, které jsou a ještě nějakou dobu budou odborníky na výživu ve stadiu zkoumání.

Svůj nesouhlas s argumenty náměstka ministra školství vyjádřili Doc. Ing. Jana Dostálová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, MUDr. Pavel Chrz, viceprezident České stomatologické komory, MUDr. Tláskal, předseda Společnosti pro výživu, Jitka Tomešová, nutriční terapeutka z Poradenského centra Výživa dětí a další. Za všechny lze uvést stanovisko Prof. MUDr. Milana Bayera, CSc., přednosty dětské kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové: „ S tzv. vápníkovým paradoxem přišla v roce 2003 expertní skupina FAO/WHO (Světové zdravotnické organizace). I kdyby se ovšem závěry ve zprávě této komise potvrdily, žádný z uvedených údajů se netýká rostoucího skeletu - dětí a dospívajících. U nich se pohled na problematiku kalcia nemění. Význam řádného příjmu vápníku v době jejich růstu naopak stoupá. Kolik zdravé kostní hmoty si vytvoříme do 25 let, tolik máme k dispozici pro její postupný úbytek s přibývajícími roky. Školní mléko je třeba i nadále podporovat. Vždyť jedno balení ke svačině má obsah 0,2 nebo 0,25 litru. To představuje maximálně 300 mg vápníku, množství, jež ani nejzarytější odpůrce nemůže považovat za škodlivé. Jakákoli jiná tekutina by dítěti prospěla méně.“

Převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem autora.