„Tak, a od Nového roku začnu/přestanu/budu cvičit/kouřit/hodný“ – chacha, takových známe dost: koneckonců, stačilo by vzpomenout sám na sebe…

Plánovat nebolí, ba přináší to kýženou útěchu: teď si ještě dám, zahřeším, však potom už budu hodný, jak já jen budu vzorný! Je přitom pikantní, že jistě nikdo nepotkal člověka, co by si předsevzal, jak od Nového roku bude už jen tápat v hlubinách, pěstovat horší já, poctivě klesat na těle i duchu – a přitom to tak leckdy dopadá, i bez předsevzetí. Touha po sebezdokonalení veliká, avšak vůle slabá – jak lidské…

„Zlozvyk nevyhodíš oknem. Musí od tebe odejít po schodišti, schod za schodem,“ pravil Mark Twain. Trpnost toho pravidla dolehne na nebohého polepšovače obvykle už na Nový rok večer, kdy kocovina milosrdně pominula, zato absťák po cigaretě neúprosně nastupuje a co horšího, člověku se vůbec nechce být hodný, když sladká doba volna právě končí, zítra ráno za tmy zase půjde do práce a doma zůstane už jen schnoucí stromeček a tvrdnoucí zásoby cukroví, co ho večer (protože až se vrátí, zase už bude tma) cize přivítají, úplně jinak, než jak ho vítaly ještě včera.

Ano, není horší doba na vykázání zlozvyku na schodiště, než je Nový rok – trudné. Za týden tak obvykle po dobrých předsevzetích veta, u někoho už na Nový rok večer. Nejméně škod na sobě nakonec asi napáchá ten, co si hned po ránu 1. ledna dá vyprošťováka, zahalí se do dýmu první novoroční cigarety a den stráví u televize na kanapi – alespoň si ušetří zbytečné trápení...

Cesta dolů po schodech vyžaduje určitý čas a jelikož se zlozvyku od člověka moc nechce, kráčívá velmi zvolna. Trpiteli je tak dáno užít si svoje. Ten sebepolepšovací proces je vlastně jistou stránkou evoluce, bolestnou cestou k vyšší kvalitě, velmi hrbolatou. Taková evoluce ovšem – jak známo – vyžaduje i souhru příznivých vnějších podmínek: musí se sejít víc pozitivních faktorů ve správnou dobu na správném místě, má-li se záměr zdařit: říká se tomu šťastná shoda okolností. Jen chtít mnohdy nestačí: jakkoli pevně napře člověk vůli na svůj cíl, potřebuje i trochu toho větru v zádech, aby se ruka zdárně ocitla v rukávu.

Píše se o tom ve Starém zákoně, Kniha žalmů 127/1: „Nebude-li Hospodin stavěti domu, nadarmo usilují ti, kteříž stavějí jej; nebude-li Hospodin ostříhati města, nadarmo bdí strážci.“ Čas má jiné zákonitosti, než jsou ty lidské – jak pravil Platón, je to pohyblivý obraz věčnosti, co se promítá do konečných osudů člověka. Ten je proudy života smýkán jak list na vodě - tu peřejemi, tu hojivými tišinami. Vodopád jej přitom snadno může roztrhat, ve stojaté vodě může zase zahnít.

Každý k moři dospěje a jakkoli je ta která řeka života více či méně klikatá, trvá někdy léta, než přijde příští zátočina: to v praxi znamená, že neštěstí (jak dobře známo) nikdy nechodí samo, a štěstí také ne – přicházejí jakoby v houfech, vždycky vícero najednou. Má-li se něco stát, všechno se k tomu cíli spikne. Když se daří, tak se daří – a naopak. „V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv,“ říká Kniha Kazatel 7/14. Životní období se nám střídají a vede-li neúspěch k pokoře, úspěch zase přináší nebezpečí usnutí na vavřínech. Každému se to střídá, aby na to sám přišel, aby se zdokonalil – aby i on naplňoval evoluci, dokud se na ní ve svém časovém přídělu smí podílet.

„Vše plyne,“ pravil filosof Herakleitos, a měl pravdu – plynou i ty vlny v našich životech, na nějakých pomyslných bodech, co si je člověk na osu času umisťuje, nezávisle. Nic není stálé, vyjma změny – slunce je každý den nové. Vlny vznikají a zanikají samy, souhrou mnoha objektivních okolností, a než aby člověk plaval proti proudu, je lepší si na tu nejbližší počkat, naskočit na ni – a pak už jen umně, opatrně, co nejdéle surfovat. Při vyzrálém vědomí, že to není samozřejmostí, s příznivým proudem splynout.

A když takové šťastné období nastane, je to ta nejlepší chvíle k tomu začít/přestat/být cvičit/kouřit/hodný.

Aby se nicméně ani potom nebral snaživý sebepolepšovač příliš vážně, k tomu mu budiž nápomocen také Kazatel v 9/11: „A obrátiv se, spatřil jsem pod sluncem, že nezáleží běh na rychlých, ani boj na udatných, nýbrž ani živnost na moudrých, ani bohatství na opatrných, ani přízeň na umělých, ale podle času a příhody přihází se všechněm.“

Pour féliciter 2019!