J. Pavelka 18.5.2022 12:10

Ovšem, jeden z řekněme ze šesti sourozenců měl dostek píle i potřebné štěstí k tomu, aby prorazil...Ovšem, byla zkrátka jiná doba...A mimochodem, ten národnostní "handicap" který tu byl, i když zde na rozdíl od Uher nemluvil o žaláři národů, zřejmě působil motivačně

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 17.5.2022 18:19

Tak kdoví jak by to pokračovalo. Nacionální soutěžení v Českých zemích mezi českou a německou národností dané naším národním obrozením bylo na začátku 20 století už pomalu na konci, česká národnost definitivně vyhrávala. Kdyby se Rakousko-Uhersko v roce 1918 nerozpadlo , snažila by se česká politická špička stát vedoucí silou ve vládě RaU, bojovali by s rakouskými a uherskými politiky a i s panovníkem. Je pak otázka, jak by se z poněkud zkostnatělým monarchistickým státem vypořádalo sousední hitlerovské Německo, jakožto velice mladý a dravý diktátorský stát.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 17.5.2022 17:14

Nemáte úplně pravdu. Různí lidé mají různé schopnosti, tady myslím zejména jejich IQ, které potom zhruba +- určuje jejich limit, kterého by dosáhli, kdyby se pilen a soustavně učili. Jakmile dosáhnou toho limitu, výš už jít nemohou, protože než se naučí nové, zapomenou staré znalosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lancik 16.5.2022 19:27

"Tak zda se, ze v tehdejsi vlade "zalare narodu".

Nic se nezda, uz za vlady Marie Terezie a jejiho syna Josefa II, byla zavedena povinna zakladni skolni dochazka v narodnich jazycich. Vyzsi tehdy jen nemecky. I v tomto smeru bylo dosazeno pokroku ve stoleti devatenactem. Rakousky vzdelavaci system patril tehdy k nejprednejsim na celem svete. "Zalar narodu" byl a je jen mytus! V Evrope tehdy existovaly tri mnohanarodni monarchie: cisarstvi nemecke, cisarstvi rakousko-uherske a carstvi ruske. Hodnotit je mohou nejlepe Polaci protoze jejich zeme si jmenovane monarchie trikrat mezi sebe rozdelily. Maji tedy zkusenosti se vsemi a nejlepe hodnoti pomery v Halici, tedy v casti rakouske. nehure s npmi zachazeli jejich slovansti bratri rusti. Toz tak, rozhonuti zemskych snemu v Kromerizi v roku 1526 pro Habsburgy bylo rozhodnuti moudre.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Machotka 16.5.2022 16:43

Je otázkou, zda by monarchie byla schopna čelit nástupu nacismu. V případě zachování by byla v obdobných podmínkách jako Německo (např. placení reparací). A u nás by neexistovalo období 1. republiky, což by asi byla škoda.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Janotová 16.5.2022 16:10

Přesně tak. To bychom se taky mohli dojímat, že naši předci si svítili na čtení olejovou lampičkou a koupali se v neckách jednou za týden. Z dětí se mnohé nedožily dospělosti, protože nebyla antibiotika....

Neznám situaci v "měkkých oborech". Na elektrofakultě a matfyzu se nedá o nějakém snižování nároků na studenty mluvit ani náhodou. Obě školy si to hlídají, on "blbý" absolvent by mohl nadělat doost škody, že("úmrtnost" v 1. a i ve 2. ročníku je dost vysoká.) Naopak dneska studenti mají možnost spolupracovat na grantech, jezdit do zahraničí. Angličtina na velmi slušné úrovni. Jeden z vnuků se (nad rámec výuky)zabývá roboty, druhý vývojem vodíkových palivových článků....Odměny z grantu mají i jako přivýdělek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ráž 16.5.2022 16:03

To je reakce na příspěvek pana Křížka.

Omylem se dostala sem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ráž 16.5.2022 16:02

Nesouhlasím a ztotožňuj se s názorem Palackého, který v roce 1865 napsal:„My Čechové žádáme sobě jistě upřímně zachování Rakouska i jednoty jeho: neboť máme za to, že nemohouce silami svými doufati ve zbudování vlastního suverenního státu, nemůžeme historicko-politickou individualitu, svou zvláštní národnost a vzdělanost i život autonomický, nikde a nikterak ubezpečiti lépe než v Rakousku.

Rozpad Rakouska Uherska vedl sice ke vzniku řady nových států, a to zejména v regionu mezi Německem a Ruskem, resp. Sovětským svazem, ale netrvalo dlouho a obavy Havlíčka a Palackého byly naplněny. Střední Evropa byla nejdříve pohlcena „hnědou“ a následně „rudou“ tyranií, což by se při existenci RU nestalo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Křížek 16.5.2022 15:39

Žalář národů to bezpochyby byl. Málo vzdělané současníky postihla sentimentální slepota.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Andrle 16.5.2022 15:36

Tomuto příběhu bych se radši vyhnul...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Machotka 16.5.2022 15:25

Shnilého je cosi ve státě dánském, ale i v Dánech samotných.

2. strategický cíl právě implementované strategie tvrdí, že je třeba snížit nerovnosti přístupu ke kvalitnímu vzdělání https://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/sc2-snizit-vzdelanostni-nerovnosti-a-zvysit-spravedlnost-v

Problém je, že právě tímto způsobem se strhnou ti nadaní do průměru a podprůměrné do průměru stejně nevytahne. Problémem Dánů je pak to, že jim to je jedno - pokud je jejich dítě přijato na další školu, která se může ukázat stejně průměrnou.

Řešením by bylo akceptovat, že jsou průměrní, podprůměrní i nadprůměrni jak mezi žáky, tak mezi učiteli či školami, ale i v těchto podmínkách je možné se snažit z každé situace dostat maximum.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 16.5.2022 15:19

Ne tak docela ... nejvíc jich nezvládlo němčinu ...

https://1url.cz/FrKyq

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 16.5.2022 15:13

Jojo, byla by to sranda, kdyby to nebylo k nasrání ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 16.5.2022 15:08

Ehm ... to žít život podle svých představ budou moci jen ti, kdo budou ochotni odložit spotřebu a tvrdě na sobě makat platilo ve všech generacích a bude platit i nadále.

A ovšem jde taky o to, jaké jsou vlastně ty životní představy ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 16.5.2022 14:58

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 16.5.2022 14:42

Což to je pořád ještě dobrý, muset uvažovat, bude-li ta věc k dobrému.

U nás ve vsi jsme si od sousedního města příležitostně půjčovali stroj na čištění krajnic. Koupili si nový, lepší, ALE dotovaný a proto komerčně nepoužitelný a nám nepůjčitelný. Takže jsme se vrátili k mechanizaci typu Jaří Důchodci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Farda 16.5.2022 14:37

https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/462464-cermat-zverejnit-vysledky-maturit-nejvic-studentu-nezvladlo-matematiku-testy

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ráž 16.5.2022 14:12

Číst životopisy úspěšných lidí, je velmi poučné. Každý z nich svých úspěchů dosáhl ohromným, často pro nás až nepředstavitelným osobním nasazením, pílí a tvrdou prací.

I modly dnešní doby, jako je Bill Gates, Elon Musk nebo byl Steve Jobs, nejprve tvrdě dřeli, žili kreativní život plný odříkání , než se stali úspěšnými a bohatými.

Jsem nadšený a plný obdivu k těm z nové generace, kteří jako relativně mladí dosáhli úspěchů v tom co dělali, a uspěli v tvrdé mezinárodní konkurenci. A také jsem plný opovržení k těm mladým, kteří si jen stěžují např. na to, že maturitní matematika je těžká, že na prestižní obory jsou těžké přijímačky a když ve výběru neuspějí, tak doma brečí a rodiče je utěšují. Zvláštní typ mého opovržení mají tak zvaní "mamánkové", což je typ mladých lidí, na které se hodí, co říkal Shaw: Patří mezi zbytečné, kteří když ve třiceti umřou, nikdo to nijak nepocítí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ráž 16.5.2022 13:53

Perfektně popsané, zejména poslední odstavec je svým textem krutě pravdivý.

Jsem cynik, vím, ale vypadá to tak, že svět už se zase přestavuje, doba blahobytu pro všechny končí a šanci žít život podle svých představ budou mít z nastupující generace (dnešní puberťáci) jen ti, kdo budou ochotni odložit spotřebu a tvrdě na sobě makat. Změnu přístupu státu k těm, kdo toho nejsou ochotni, donutí vlády ekonomická relaita, protože čas, kdy vysokou životní úroveň jistilo zadlužování, se naplnil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ráž 16.5.2022 13:43

Smyslem článku je, že každý mladý člověk (nejenom ten) , a to bez ohledu na finanční zajištění rodiny, když chce něčeho dosáhnout, tak toho dosáhne. Včetně universitního diplomu

Vím to i z vlastní zkušenosti, neb jako syn menšího továrníka, který byl umístěn hned v roce 1949 do TNT, jsem neměl nárok na nic jiného, než se vyučit a to ještě s protekcí automechanikem. A teprve pak jsem mohl absolvovat večerní střední školu, pak dálkově průmyslovku a sice až v pozdním věku, nakonec mít i universitní diplom. Nechce to nic jiného, než si stanovit konečný cíl a prostřednictvím postupných cílů, toho konečného vlastní pílí dosáhnout.

PS. Jsem přímo alergický na všechny, kdo se jen pořád na něco vymlouvají, natahují ruce pro pomoc ke státu, ale sami nejsou ochotni se nejprve uskrovnit, na sobě tvrdě pracovat a dosáhnout tak svým přičiněním naplánovaných životních cílů!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kučer 16.5.2022 13:43

Pan Anderle měl ještě jmenovat rolníka Matěje Beneše který měl 10 dětí a jeden z jeho synů studoval také ve Francii na Sorbonně a dotáhl to až na prezidenta.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kučer 16.5.2022 13:26

Po roce 1968 byli jiní nepřátelé, mnozí děti z buržoazních rodin vstoupili do KSČ a po roce 1990 jim vrátili majetek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 16.5.2022 13:01

To je právě problém dotací. Vy potřebujete na něco 20 tisíc, ale musíte si vymyslet ještě něco nepotřebného za dalších 30 tisíc, abyste moh dostat těch 20 tisíc. A ten poměr je kolikrát ještě mnohem horší, ale když se to správně zdůvodní, ty dotace nakonec jsou. Je pak třeba dávat obrovský pozor, aby se za dotace neudělalo něco, co k prospěchu nebude, ale naopak bude dlouhodobě spotřebovávat další peníze. Typicky na třeba drahou ale potřebnou údržbu, tu totiž z dotací obvykle nejde hradit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 16.5.2022 12:54

Defakto všechny tyto rodiny jsou rodiny tehdejší střední třídy. Chudé tak, aby poslání jednoho potomka na studie byla značná finanční oběť rodiny a současně chudí tak, aby se ti potomci ještě před studiem naučili pracovat a odříkat si. A současně bohatí a chytří tak, aby měli za co si kupovat informace o světě a pochopit tak potřebu využít schopností talentovaného potomka jeho studiem k prospěchu jeho i společnosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hlásný 16.5.2022 12:04

Ale řada talentů pochopila, že bez tvrdé práce není pořádný výsledek a to byl základ jejich úspěchu. Nezapomeňte, že tu také v průběhu první poloviny 20. století vznikla silná vrstva schopných středních kádrů ( kteří z různých důvodů nemohli vystudovat VŠ) a ti byli hybnou silou průmyslu. A jejich talenty nezapadly, naopak.

Dnešní děti nevidí rovnítko mezi tvrdou prací a úspěchem, vidí hlavně svoje práva, nároky a jakákoliv omezení berou ihned jako diskriminaci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 16.5.2022 11:43

Rozumím. Přesto - dotace, samozřejmě nejsou-li vysloveně státem placené, rozpočtem neprotečou. To, o čem píšete (daně...) je příjem státního rozpočtu, nikoliv - jak jsem považoval za samozřejmé - výdaj.

Odbočka: trochu vidím do dotací na malé vesnici. Kromě obvyklých stížností mě zaujalo, že často je problém ne s výškou, ale s "nížkou" dotací: například - potřebujete 20 000,- na alej, ale minimální dotace je 50 000,-. Čísla jsem si vymyslel, řády mám správně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 16.5.2022 11:43

Tehdy třeba přišla společnost o talenty proto, že nedosáhli na stipendium nebo zemřeli na souchotě, dnes přichází společnost o talenty třeba proto, že vystuduje na vysoké škole zglaschšaltovaný obor nastavený na studenty s IQ 95 . Aby i tito prošli a škola za ně získala příspěvek od státu. Protože se na takové škole nemusí snažit, dokonce ani se příliš snažit, a být v nepohodlí nechce, může na tu školu prostě jen chodit a trochu dávat pozor, aby ji zdárně dokončil. Potom jsou jeho znalosti a dovednosti nic moc a aby se vypracoval, musí se dostat někde, kde se to bude další roky doučovat. Nebo se dostane někde, kde není atmosféra k tomu, aby se při práci doučoval a potom po 5 - 10 letech, jak se jeho aktuální znalosti ze školy vyčerpají a zastarají, je nahražen absolventem s čerstvými aktuálními znalostnmi a dovednostmi. A on je se svými zastaralými znalostmi kandidát na dlouhodobě nezaměstnaného.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 16.5.2022 11:34

Tak byla různá období. Jednu dobu děti z buržoazních rodin nemohly studovat vůbec, později se mohly vykoupit nějakým rokem práce v dole nebo jinde v tvrdě dělnickém provozu. Po roce cca 1980 většina z těch problémových mohla na vysoké škole studovat normálně, protože byl zoufalý nedostatek vzdělaných lidí v ekonomice.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 16.5.2022 11:31

V podstatě souhlas.

Dotace ale jinak tvoří několik procent naší ekonomiky a nějak 5 - 15 tisíc lidí zabývajících se implementováním dotací. Nejčastěji to jsou odborníci dávající dohromady žádosti o dotace. Dotace státním rozpočtem protečou, protože se za ně nakupuje zboží a služby a vyplácí se z nich mzdy a z toho všeho si stát bere všelijaké daně. Potom ještě většina dotovaných projektů po dokončení dlouhodobě přispívá někomu k tomu, že za své služby může chtít víc peněz nebo že má větší odbyt nebo víc zákazníků.

Pokud to nejsou ty dotace, kde se projevují skryté preference někoho proti konkurenci a kde tudíž dotace jednomu způsobuje propad zisku a úpadek druhého.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Chrastina 16.5.2022 11:14

Je to prosté, bolševici znárodňovali až do posledního ševce, či dokonce holiče a jejich děti se staly buržoazní třídou, která neměla právo studovat

• reagovat
• nahlásit příspěvek