19.3.2024 | Svátek má Josef


Diskuse k článku

ZÁHADA: Je cosi shnilého ve státě dánském…

Je cosi shnilého ve státě dánském... Nic proti Dánům, to jsem si, jak jistě chápete, vypůjčil z Hamleta. A tak vám uvažuji nad následujícími příběhy některých lidí. Slyšte je, prosím.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Pavelka 18.5.2022 12:10

Ovšem, jeden z řekněme ze šesti sourozenců měl dostek píle i potřebné štěstí k tomu, aby prorazil...Ovšem, byla zkrátka jiná doba...A mimochodem, ten národnostní "handicap" který tu byl, i když zde na rozdíl od Uher nemluvil o žaláři národů, zřejmě působil motivačně

J. Ráž 16.5.2022 16:02

Nesouhlasím a ztotožňuj se s názorem Palackého, který v roce 1865 napsal:„My Čechové žádáme sobě jistě upřímně zachování Rakouska i jednoty jeho: neboť máme za to, že nemohouce silami svými doufati ve zbudování vlastního suverenního státu, nemůžeme historicko-politickou individualitu, svou zvláštní národnost a vzdělanost i život autonomický, nikde a nikterak ubezpečiti lépe než v Rakousku.

Rozpad Rakouska Uherska vedl sice ke vzniku řady nových států, a to zejména v regionu mezi Německem a Ruskem, resp. Sovětským svazem, ale netrvalo dlouho a obavy Havlíčka a Palackého byly naplněny. Střední Evropa byla nejdříve pohlcena „hnědou“ a následně „rudou“ tyranií, což by se při existenci RU nestalo.

J. Ráž 16.5.2022 16:03

To je reakce na příspěvek pana Křížka.

Omylem se dostala sem.[>-]

J. Machotka 16.5.2022 16:43

Je otázkou, zda by monarchie byla schopna čelit nástupu nacismu. V případě zachování by byla v obdobných podmínkách jako Německo (např. placení reparací). A u nás by neexistovalo období 1. republiky, což by asi byla škoda.

R. Polášek 17.5.2022 18:19

Tak kdoví jak by to pokračovalo. Nacionální soutěžení v Českých zemích mezi českou a německou národností dané naším národním obrozením bylo na začátku 20 století už pomalu na konci, česká národnost definitivně vyhrávala. Kdyby se Rakousko-Uhersko v roce 1918 nerozpadlo , snažila by se česká politická špička stát vedoucí silou ve vládě RaU, bojovali by s rakouskými a uherskými politiky a i s panovníkem. Je pak otázka, jak by se z poněkud zkostnatělým monarchistickým státem vypořádalo sousední hitlerovské Německo, jakožto velice mladý a dravý diktátorský stát.

M. Křížek 16.5.2022 15:39

Žalář národů to bezpochyby byl. Málo vzdělané současníky postihla sentimentální slepota.

J. Machotka 16.5.2022 15:25

Shnilého je cosi ve státě dánském, ale i v Dánech samotných.

2. strategický cíl právě implementované strategie tvrdí, že je třeba snížit nerovnosti přístupu ke kvalitnímu vzdělání https://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/sc2-snizit-vzdelanostni-nerovnosti-a-zvysit-spravedlnost-v

Problém je, že právě tímto způsobem se strhnou ti nadaní do průměru a podprůměrné do průměru stejně nevytahne. Problémem Dánů je pak to, že jim to je jedno - pokud je jejich dítě přijato na další školu, která se může ukázat stejně průměrnou.

Řešením by bylo akceptovat, že jsou průměrní, podprůměrní i nadprůměrni jak mezi žáky, tak mezi učiteli či školami, ale i v těchto podmínkách je možné se snažit z každé situace dostat maximum.

J. Farda 16.5.2022 14:37

https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/462464-cermat-zverejnit-vysledky-maturit-nejvic-studentu-nezvladlo-matematiku-testy :-(

J. Jurax 16.5.2022 15:19

Ne tak docela ... nejvíc jich nezvládlo němčinu ...

https://1url.cz/FrKyq

J. Ráž 16.5.2022 14:12

Číst životopisy úspěšných lidí, je velmi poučné. Každý z nich svých úspěchů dosáhl ohromným, často pro nás až nepředstavitelným osobním nasazením, pílí a tvrdou prací.

I modly dnešní doby, jako je Bill Gates, Elon Musk nebo byl Steve Jobs, nejprve tvrdě dřeli, žili kreativní život plný odříkání , než se stali úspěšnými a bohatými.

Jsem nadšený a plný obdivu k těm z nové generace, kteří jako relativně mladí dosáhli úspěchů v tom co dělali, a uspěli v tvrdé mezinárodní konkurenci. A také jsem plný opovržení k těm mladým, kteří si jen stěžují např. na to, že maturitní matematika je těžká, že na prestižní obory jsou těžké přijímačky a když ve výběru neuspějí, tak doma brečí a rodiče je utěšují. Zvláštní typ mého opovržení mají tak zvaní "mamánkové", což je typ mladých lidí, na které se hodí, co říkal Shaw: Patří mezi zbytečné, kteří když ve třiceti umřou, nikdo to nijak nepocítí.

V. Kučer 16.5.2022 13:43

Pan Anderle měl ještě jmenovat rolníka Matěje Beneše který měl 10 dětí a jeden z jeho synů studoval také ve Francii na Sorbonně a dotáhl to až na prezidenta.

P. Andrle 16.5.2022 15:36

Tomuto příběhu bych se radši vyhnul...

R. Polášek 16.5.2022 12:54

Defakto všechny tyto rodiny jsou rodiny tehdejší střední třídy. Chudé tak, aby poslání jednoho potomka na studie byla značná finanční oběť rodiny a současně chudí tak, aby se ti potomci ještě před studiem naučili pracovat a odříkat si. A současně bohatí a chytří tak, aby měli za co si kupovat informace o světě a pochopit tak potřebu využít schopností talentovaného potomka jeho studiem k prospěchu jeho i společnosti.

V. Chrastina 16.5.2022 11:14

Je to prosté, bolševici znárodňovali až do posledního ševce, či dokonce holiče a jejich děti se staly buržoazní třídou, která neměla právo studovat!!

R. Polášek 16.5.2022 11:34

Tak byla různá období. Jednu dobu děti z buržoazních rodin nemohly studovat vůbec, později se mohly vykoupit nějakým rokem práce v dole nebo jinde v tvrdě dělnickém provozu. Po roce cca 1980 většina z těch problémových mohla na vysoké škole studovat normálně, protože byl zoufalý nedostatek vzdělaných lidí v ekonomice.

V. Kučer 16.5.2022 13:26

Po roce 1968 byli jiní nepřátelé, mnozí děti z buržoazních rodin vstoupili do KSČ a po roce 1990 jim vrátili majetek.

J. Ráž 16.5.2022 13:43

Smyslem článku je, že každý mladý člověk (nejenom ten) , a to bez ohledu na finanční zajištění rodiny, když chce něčeho dosáhnout, tak toho dosáhne. Včetně universitního diplomu

Vím to i z vlastní zkušenosti, neb jako syn menšího továrníka, který byl umístěn hned v roce 1949 do TNT, jsem neměl nárok na nic jiného, než se vyučit a to ještě s protekcí automechanikem. A teprve pak jsem mohl absolvovat večerní střední školu, pak dálkově průmyslovku a sice až v pozdním věku, nakonec mít i universitní diplom. Nechce to nic jiného, než si stanovit konečný cíl a prostřednictvím postupných cílů, toho konečného vlastní pílí dosáhnout.

PS. Jsem přímo alergický na všechny, kdo se jen pořád na něco vymlouvají, natahují ruce pro pomoc ke státu, ale sami nejsou ochotni se nejprve uskrovnit, na sobě tvrdě pracovat a dosáhnout tak svým přičiněním naplánovaných životních cílů![>-]

R. Polášek 17.5.2022 17:14

Nemáte úplně pravdu. Různí lidé mají různé schopnosti, tady myslím zejména jejich IQ, které potom zhruba +- určuje jejich limit, kterého by dosáhli, kdyby se pilen a soustavně učili. Jakmile dosáhnou toho limitu, výš už jít nemohou, protože než se naučí nové, zapomenou staré znalosti.

O. Lamač 16.5.2022 10:43

Dříve, když si chtěly děti hrát, MUSELY zapojit kreativitu a fantazii, dnes použijí kreditní kartu nebo připojení k internetu.

J. Jurax 16.5.2022 14:58

R^R^ ;-D

V. Novak 16.5.2022 10:37

A co je špatného na tom, že dnešní děti nemusejí překonávat takové problémy, jako děti z početných rodin těch dávných ševců?

Umíte si představit, o kolik asi talentů společnost přišla, protože jejich nositelé neměli takové štěstí, nezískali stipendium, nanarazili na osvíceného učitele, takže celý život místo studia kydali hnůj? Nebo z vámi popisovaných podmínek chytli "rychlé souchotě" a umřeli ve 20?

R. Polášek 16.5.2022 11:43

Tehdy třeba přišla společnost o talenty proto, že nedosáhli na stipendium nebo zemřeli na souchotě, dnes přichází společnost o talenty třeba proto, že vystuduje na vysoké škole zglaschšaltovaný obor nastavený na studenty s IQ 95 . Aby i tito prošli a škola za ně získala příspěvek od státu. Protože se na takové škole nemusí snažit, dokonce ani se příliš snažit, a být v nepohodlí nechce, může na tu školu prostě jen chodit a trochu dávat pozor, aby ji zdárně dokončil. Potom jsou jeho znalosti a dovednosti nic moc a aby se vypracoval, musí se dostat někde, kde se to bude další roky doučovat. Nebo se dostane někde, kde není atmosféra k tomu, aby se při práci doučoval a potom po 5 - 10 letech, jak se jeho aktuální znalosti ze školy vyčerpají a zastarají, je nahražen absolventem s čerstvými aktuálními znalostnmi a dovednostmi. A on je se svými zastaralými znalostmi kandidát na dlouhodobě nezaměstnaného.

J. Hlásný 16.5.2022 12:04

Ale řada talentů pochopila, že bez tvrdé práce není pořádný výsledek a to byl základ jejich úspěchu. Nezapomeňte, že tu také v průběhu první poloviny 20. století vznikla silná vrstva schopných středních kádrů ( kteří z různých důvodů nemohli vystudovat VŠ) a ti byli hybnou silou průmyslu. A jejich talenty nezapadly, naopak.

Dnešní děti nevidí rovnítko mezi tvrdou prací a úspěchem, vidí hlavně svoje práva, nároky a jakákoliv omezení berou ihned jako diskriminaci.

J. Ráž 16.5.2022 13:53

Perfektně popsané, zejména poslední odstavec je svým textem krutě pravdivý.

Jsem cynik, vím, ale vypadá to tak, že svět už se zase přestavuje, doba blahobytu pro všechny končí a šanci žít život podle svých představ budou mít z nastupující generace (dnešní puberťáci) jen ti, kdo budou ochotni odložit spotřebu a tvrdě na sobě makat. Změnu přístupu státu k těm, kdo toho nejsou ochotni, donutí vlády ekonomická relaita, protože čas, kdy vysokou životní úroveň jistilo zadlužování, se naplnil.

J. Jurax 16.5.2022 15:08

Ehm ... to žít život podle svých představ budou moci jen ti, kdo budou ochotni odložit spotřebu a tvrdě na sobě makat platilo ve všech generacích a bude platit i nadále.

A ovšem jde taky o to, jaké jsou vlastně ty životní představy ... ;-)

J. Janotová 16.5.2022 16:10

Přesně tak. To bychom se taky mohli dojímat, že naši předci si svítili na čtení olejovou lampičkou a koupali se v neckách jednou za týden. Z dětí se mnohé nedožily dospělosti, protože nebyla antibiotika....

Neznám situaci v "měkkých oborech". Na elektrofakultě a matfyzu se nedá o nějakém snižování nároků na studenty mluvit ani náhodou. Obě školy si to hlídají, on "blbý" absolvent by mohl nadělat doost škody, že("úmrtnost" v 1. a i ve 2. ročníku je dost vysoká.) Naopak dneska studenti mají možnost spolupracovat na grantech, jezdit do zahraničí. Angličtina na velmi slušné úrovni. Jeden z vnuků se (nad rámec výuky)zabývá roboty, druhý vývojem vodíkových palivových článků....Odměny z grantu mají i jako přivýdělek.

R. Polášek 16.5.2022 9:24

Tak zdá se, že i tehdejší vládě "žaláře národů" ve Vídni došlo, že stát a habsburská monarchie budou bohatší, když umožní schopným a pilným lidem rozvinout svůj talent. Je ale pravda, že tehdejší schopní a pilní lidi byli mnohem víc vidět než dnes, protože tehdy zůstávali v monarchii a stávali se tak součástí vyšší společnosti buď Čech, nebo aspoň celé monarchie. Dnes takoví schopní lidi vystudují u nás vysokou školu nebo třeba i dvě současně, pak jdou studovat třeba Cambridge v Anglii nebo Harward v USA či jinou prestižní univerzitu a potom z našeho povědomí spíš zmizí . Protože dělají kariéru někde jinde než ve středoevropském regionu, v USA, v globálních korporátech nebo světově významných výzkumácích a podobně. K nám do České republiky se vrací máloky.

Za druhé u nás tehdy v rámci Národního obrození probíhala národnostní soutěž, Češi a Němci tehdy vzájemně soutěžili mimo jiné, která národnost "vyprodukuje" víc a lepších osobností a víc vědeckých objevů, technických vynálezů atd. Proto se Češi i Němci všemožně snažili tuto "produkci "co nejvíc podpořit všelijakými národnostními stipendii a dalšími podporami talentovaných, ale chudých, českými pro Čechy a německými pro Němce. Případně pokud se jednalo o hotové osobnosti, ideálně již s uzavřeným dílem, tedy mrtvé osobnosti, pokud jen trochu mohly být příslušné k oběma národnostem, přisvojovali si je i Češi i Němci. Dneska zdá se potřeba "vytáhnout " i z těch chudých sociálních vrstev schopné nějak nefunguje, stipendií je, co vím málo a je to hlavně záležitost pouze některých osvícených bohatých osobností. Stát spíše sází na rovnostářství dané státem - daňovými poplatníky placenou školní docházkou a na masovost, pokud možno všem poskytnout co nejvyšší vzdělání, bez ohledu na to, jestli schopnosti toho člověka jsou takové, že to vzdělání dokáže využít.

R. Polášek 16.5.2022 9:27

A za třetí v článku popsané osobnosti byli vesměs lidi s velmi vysokým IQ. Jedině tak mohli zvládnout ty studia, když například na ně měli mnohem méně času než jiní, protože většinu času jako chudí museli věnovat na vydělávání prostředků na studium. A potom zvládnou rozvíjet kariéru, zejméně vědeckou. To dnes zůstává stejné, ale dnes je spíš problém těchto hodně inteligentních ve zhoršování úrovně škol. Na nižších úrovních to je bezbřehou inkluzí, která ostatním nepostiženým často to učení zhoršuje až i znemožňuje, na vysokých školách to je masovostí, kdy jsou úrovně vysokých škol přizpůsobovány celé množině vysokoškoláků, kde ti s nejnižším IQ disponují průměrným až mírně podprůměrným IQ 100 - 95 bodů. Lidi s vyšším IQ, pokud mají mít kvalitu svého vzdělání přizpůsobenou svým schopnostem, se potom často musí nad úroveň stávajících škol vzdělávat samostudiem.

J. Lancik 16.5.2022 19:27

"Tak zda se, ze v tehdejsi vlade "zalare narodu".

Nic se nezda, uz za vlady Marie Terezie a jejiho syna Josefa II, byla zavedena povinna zakladni skolni dochazka v narodnich jazycich. Vyzsi tehdy jen nemecky. I v tomto smeru bylo dosazeno pokroku ve stoleti devatenactem. Rakousky vzdelavaci system patril tehdy k nejprednejsim na celem svete. "Zalar narodu" byl a je jen mytus! V Evrope tehdy existovaly tri mnohanarodni monarchie: cisarstvi nemecke, cisarstvi rakousko-uherske a carstvi ruske. Hodnotit je mohou nejlepe Polaci protoze jejich zeme si jmenovane monarchie trikrat mezi sebe rozdelily. Maji tedy zkusenosti se vsemi a nejlepe hodnoti pomery v Halici, tedy v casti rakouske. nehure s npmi zachazeli jejich slovansti bratri rusti. Toz tak, rozhonuti zemskych snemu v Kromerizi v roku 1526 pro Habsburgy bylo rozhodnuti moudre.

J. Pokoutný 16.5.2022 8:12

R^