19.3.2024 | Svátek má Josef


Z TELEVIZNÍHO DIÁŘE: K čemu Rada ČT?

4.6.2020

Pro jistotu předznamenávám, že jsem přesvědčen o smyslu televize veřejné služby. Ale též o tom, že současný stav ČT má v tomto směru tolik rezerv, až právě toto, nikoliv různé jiné zneužívané hrátky, ohrožuje její samotnou existenci!

Tak máme odvoleno šest nových radních. Nechci se dnes věnovat tomu, co to ihned vyvolalo, jak prý je ohrožena svoboda nevím čeho. Úsměvné jsou též „obavy“, že prý končí politická nezávislost jak rady, tak i ČT atp. – jako by ty minulé rady byly nezávislé! Snad ta zcela první v začátku 90. let - zasedal v ní třeba astronom Jiří Grygar. Ta byla totiž čestná - nehonorovaná, a tak s malým zájmem různých neúspěšných politiků, politických „odloženin“ a jejich spřátelených nominantů. Přímo do oči bijící je největší současný bijec za „nezávislou“ současnou ČT přímo ze samotné Rady ČT – radní Šarapatka, který snad do Rady byl zvolen přímo Duchem svatým!

A nedávné žalování do Bruselu může vyvolat pouze výsměch žalujícímu politikovi (snad).

Ale k věci. K čemu ta rada vlastně je?

Jsem přesvědčen, že má být především inteligentním a moudrým zástupcem televizního diváka! A aby to mělo smysl, tak spíše kritickým než chválícím, natož pochlebujícím! Ony totiž náklady na tu radu, které jsou hrazeny z koncesionářských poplatků /radní jsou paradoxně vlastně zaměstnanci ČT), se blíží asi k 10 milionům Kč ročně, za což by šlo vyrobit i dost nových televizních pořadů. Tak ať je poměr cena/výkon efektivní. A efektivita má jistě větší šanci při dobré kritice než při dobrém pochlebování.

Kritický inteligentní zástupce televizního diváka je totiž velmi potřebný! Třeba i ve specifikaci úkolů televize veřejné služby, což mimochodem pokládám za jeden z hlavních, ne-li vůbec hlavní úkol rady – jednoduše řečeno, co má ČT vlastně vysílat (méně srozumitelně – co to je vlastně televizní veřejná služba). Bývalý televizní radní V. Venclík, naštěstí znovu již nezvolený, v nedávném rozhovoru tvrdil, že tento z nejzávažnějších úkolů rady by přenechal referendu občanů - nevím, jak si představoval položení té otázky (otázek) referenda občanům. Ale takto bychom jistě obsahově skončili jen u další komerční televize na trhu a o tom by jistě ČT být neměla!

Navíc při vší úctě k radním – televizně odborně jde převážně o amatéry. V lepším případě ale inteligentní, což splňují snad všichni, osobně neznám žádného, ale snad to tak je. Tak by v radě měli plnit užitečnou funkci pro ně splnitelnou. A být inteligentním zástupcem televizního diváka by zvládnout i mohli. Posoudit televizní ekonomiku jen zcela výjimečně, byť nyní snad je větší šance i v tomto směru.

Čili radní mých snů je především pilný inteligentní televizní divák, který viděné analyzuje z úhlů svých životních zkušeností (ideálně i moudrých) – variabilita těch zkušeností je velmi vítaná, protože takový je i televizní divák. A to, co se radnímu nezdá, si nechává managementem ČT vysvětlit (především přímo generálním ředitelem – radní má tu možnost). Své postřehy radní na radě konzultují, intenzivně se angažují v analýzách a zaujímají závěry. Zkrátka radní mých snů šlape managementu ČT na paty, aby program ČT, jeho smysl i ekonomičnost byl stále lepší a lepší!

Ale co se za mnoho let existence rady nestalo. Ona vlastně vytvořila obranný val managementu ČT proti televiznímu divákovi – pochopitelně především tomu kritickému. Vlastně výrazně přestala plnit svoji funkci!

A proč se tak stalo?

Vidím dvě hlavní příčiny:

a/ Být radním je vlastně snový džob – většinou vedlejšák. Mít skoro 40 tisíc měsíčně za dvě odpolední poklábosení měsíčně (i s erárním pohoštěním) – kdo to má? Takže pochopitelně prvořadá snaha radního je si takový vedlejšák co nejdéle udržet a ideálně být vždy i znovu zvolen (i zde by bylo dobré mít mandát pouze jednorázový – už kvůli té variabilitě, kterou jsem zmínil). A tak není žádná vůle být vůči kontrolovanému objektu – ČT - kritický. Kritika by totiž mohla vyvolávat změny vedoucí v krajním případě až k odvolání GŘ nebo rady. A tak ne kritičnost, ale naopak klídek - zdání, jak vše ideálně klape, to je ta správná cesta k dlouhému setrvání v radě.

Uvidíme, jak se v tomto směru ukážou noví radní – zda setrvají u své kritičnosti, kterou prokazovali před zvolením.

b/ Být fundovaně kritický je ovšem pracné. Zvláště pro televizní neprofesionály, což radní, jak jsem již poznamenal, převážně jsou, ale též jsem již poznamenal, jsou-li inteligentní, vůbec to nemusí být ke škodě. A tak místo aby radní ČT sledovali a podávali vlastní hodnocení, definovali problémy a žádali jejich řešení, tak v lepším a méně častém případě tuto svou činnost zadávají externistům (další náklady a často ve spřátelených vazbách) a v horším případě přímo managementu ČT. Takže pak je zcela běžný paradox, že hodnocený - ČT - se hodnotí sám a to pochopitelně mediálně velmi zkušeně. Televizně nezkušený radní se v takové „profesionální“ práci utápí, rád se pak chytá každého záchranného stébélka a se vším převážně souhlasí, a tak nelze v zápisech rady nějakou kritiku téměř dohledat – vše je prostě báječné.

Kéž by se tento dosavadní pohodový přístup rady v obměněné sestavě změnil ve prospěch těch, které mají radní zastupovat. A to jistě nikoliv management ČT, ale televizního diváka, který si je za to i platí. To by pak byla ta nejlepší cesta k smyslu a nezávislosti ČT.

televizní režisér – mnohaletý spolupracovník ČT