28.9.2021 | Den české státnosti


Z TELEVIZNÍHO DIÁŘE: A co tu Radu ČT zrušit?

20.6.2020

Již jsem kdysi napsal, pro mne ideální televizní radní by hodně zhlíželi televizní program, analyzovali, hodnotili...; zhlíželi, analyzovali, hodnotili... a jednou ročně by z takových hodnocení Rada sama (!) zpracovala svůj hodnotící názor - Výroční zprávu - pro svého nadřízeného, tedy pro Volební výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (tak matoucně se ten zodpovědný výbor pro ČT opravdu jmenuje – člověk by čekal „výbor pro různé volby“, nikoliv pro ČT).

Též bych přivítal na webu Rady dvou-týdenní (Rada se schází přibližně čtrnáctidenně) postřehy k vysílání ČT každého radního, a tak bychom mohli sledovat jednak jejich nasazení, jejich názory, ale i velikost ducha, kterým každý hodnotí – co si každý radní myslí třeba o zpravodajství ČT, vysílání zábavných, dětských nebo uměleckých pořadů atp. A též třeba o programové duplicitě s komerčními televizemi – čili o pořadech pro koncesionáře zbytečných - např.:

ČT:
krimi – To je vražda, napsala; „doktorské“ – Doktor Martin; soutěže – Kde domov můj.

NOVA:
krimi – Mentalista; „doktorské“ – Dr. House; soutěže – Co na to Češi.

A o řadě dalších v ČT a komerčních televizích zbytečně duplikovaných pořadech o vaření, všelijaká Super..., talk show, řady detektivek atp.

Vlastně by radní předkládali veřejnosti něco, jako při každém zasedání podává na několika stránkách GŘ P. Dvořák (to na webu Rady je) – pochopitelně jeho hodnocení jím vedené ČT je pouze z hlediska jeho super-pozitivního pohledu a na jednání Rady nemá adekvátní vybalancování.

Místo toho Rada víceméně pouze zadává managementu ČT zpracování analýz tu zpravodajství, tu zábavných pořadů atp. Rada pak o tom pobeseduje a to je skoro vše. A z těchto analýz si nakonec management ČT sám a velmi profesionálně (pracuje na tom tým odborných zaměstnanců ČT) napíše hodnotící Výroční zprávu, o které pak Rada opět pobeseduje a předá Poslanecké sněmovně.

Když to v zájmu přehlednosti zjednoduším, tak vlastně Rada ČT je víceméně pouze takový „pošťák. A toto „pošťáctví“ stojí koncesionáře skoro 10 mil. ročně. To je za tuto cenu dost malý výkon.

Aby bylo rozuměno, Zákon o ČT samozřejmě stanoví, co vše má vlastně Rada ČT dělat. Ovšem ty úkoly v zákoně jsou tak široké a náročné, že by byly zvládnutelné leda pro Radu odborníků. Nebo alespoň Radu, kdy by se již při její nominaci k odbornosti potencionálních radních vůči těm náročným odborným úkolům přihlíželo. Prostě nominace by nesměla být tolik politická (byť dnes skrytě přes nominace organizacemi) a „jak se s politiky kdo zná“. Jak to tak je víceméně nyní.

Třeba podle Zákona o ČT k důležitým úkolům Rady patří kontrolovat finanční toky v ČT. Jenže z 15 členů v tomto směru jsou odborně erudovaní pouze zři – noví radní Ing. P. Kysilka a Ing. H. Lipovská a starý radní Ing. D. Váňa. A to je nyní situace zlatá. Není tomu tak dávno, kdy ekonomické stránky v ČT se v Radě nejvíce ujímal novinář L. Beniak – znovu již nezvolen (nejspíše pro oslabené politické kontakty). Pravda, Rada má k ekonomickým otázkám k ruce pětičlennou Dozorčí komisi (další náklady), která tu ekonomickou kontrolní práci udělá za Radu a ta opět vykoná pouze potřebného „pošťáka“.

A to jsem se dotkl pouze jedné odbornosti – ekonomické. Kolik dalších ještě je! A pochopitelně v Radě bez potřebného odborného zastoupení. Nebereme-li to ovšem tak, že takový radní přece rozumí všemu.

Z takových zkušeností tedy pochází ono mé přesvědčení, že laičtí radní mohou být užiteční leda jako inteligentní a snad i moudří zástupci televizního diváka s úkoly tomu adekvátními a pro ně zvládnutelnými. Ale opět je tu otázka – není to za těch skoro 10 mil. Kč ročně dost malý výkon?

Jen na okraj. Ve funkci (nikoliv významu) srovnatelná Rada televize veřejné služby – Public Broadcasting System (PBS) - v USA je nehonorovaná! Tou nesrovnatelností významu mám na mysli, že PBS tvoří a vysílá do sítě více jak 350 místních veřejnoprávních stanic, které pokrývají 94 % území USA a během roku je sleduje 80 % Američanů – tj. jakoby vysílání třeba pro celou Evropu. A Rada pro toto všechno pracuje zdarma. Takže se tam netlačí nikdo zištně, někdy aby se vůbec nějak slušně uživil, ale v takové Radě PBS zdarma zasedají jen znalé a zodpovědné osoby.

A ještě dále - PBS podle průzkumu je za posledních 16 let nejvěrohodnější národní institucí v Americe - lze srovnávat s ČT v ČR? A pracovat v PBS, třeba jako reportér, je vrcholem mediální kariéry. To u nás spíše pracovat v televizi komerční. Přestože reklama v PBS neexistuje, tak hrazena je převážně mecenáši – diváky nestojí nic. Nějaké politické vlivy jsou systémově nemožné.

A tak další otázka – co tu naši televizní Radu raději zrušit?

Takovou situaci si nyní představuji (vizualizuji) – zrušení nejen Rady ČT, ale pochopitelně i Rady Českého rozhlasu - a zjišťuji, že by se nejspíše vlastně nestalo vůbec nic. Nebo velmi málo a koncesionářům spíše k prospěchu než neprospěchu – už těch ušetřených asi 20 milionů.

Funkci obou dnešních rad by převzal k tomu nově ustavený parlamentní výbor – každý přece musí mít nadřízeného, a tak i ČT.

A Ministerstvo kultury, kam ČT „ministersky“ též spadá, se k tomu moc nehodí, hlavně proto, že by tam k tomu neohlídatelně vznikly dvě patra nových úředníků a hlavně by tam nešlo uplatnit ve výsledku politicky nejméně závislou paritu (viz dále). A na dosavadní Volební výbor Sněmovny Parlamentu ČR, kam obě média prozatím spadají, by toho asi přece jen bylo hodně – všelijaké volby a ještě média a vůbec jiné poslanecké i neposlanecké aktivity. Něco by ten nový výbor sice stál na příplatcích za práci poslanců v něm, ale snad zdaleka nikoliv tolik jako obě stávající rady nyní – tj. dohromady asi 20 mil. ročně. Tu ekonomickou stránku kontroly by převzal Nejvyšší kontrolní úřad a určitě i kompetentněji než stávající rady. A to ostatní by politici zvládli. Dokonce by do tohoto výboru byla tlačenice – televizi a rozhlasu přece rozumí každý. A vůbec je to příjemnější obcování než třeba ve „Výboru pro odpadky“.

Ale co by bylo nezbytné – stejné (tj. paritní) zastoupení všech parlamentních stran v tomto výboru. To by zamezilo politickému ovládnutí rozhlasu a televize veřejné služby. Paradoxně určitě by tak vznikl politicky méně závislý stav než v současném systému skrytém za instituce, které radní jen navrhují a pak se o dalších stranických hrátkách při volbě radních veřejnost nedozví již nic.

Každou parlamentní stranu by ve výboru zastupovali třeba dva poslanci, čili v současné době by výbor měl 18 členů. Samozřejmě, vládní strany by nyní byly nejspíše proti – chtěly by asi to lákavé ovládnutí. Ale každá moudrá vládní strana ví, že časem nebude vládní, nýbrž v opozici a při paritním zastoupení by se poměr sil neměnil. Leda když se parlamentní strana stane neparlamentní a naopak nový vliv by získaly dříve neparlamentní, ale po volbách parlamentní strany. Takže kdo by byl proti, byl by jasně nemoudře a krátkodobě uvažující pouze prizmatem „po našem krátkodobém rychlém zisku potopa“.

Propánakrále!
A co nezávislost ČT?
A co ohrožení svobody slova!?
Už vidím pod dotovanou režií „chvilkařů“ s utajeným donátorem plný Václavák a opoziční politiky (a možná i některé vládní) ve spacácích na Kavčích horách. A na tom Václaváku by se třeba i skandovalo: zrádce Vaněk (to jsem já – autor článku) fuj a do hnoje, zrádce Vaněk fuj a do hnoje! To proti skandování: Kalousek na Hrad, Kalousek na Hrad – ten je přece v současné Českou televizí velmi vytěžován, a tak i velmi prospěšný. Tak se nedávno totiž skandovalo při protestech, až to pana poslance údajně rozplakalo – ale to já i oceňuji, evidentně není bez citu.

Ale proč vlastně takové možné protesty?
Vždyť by se ani moc nic nezměnilo.
Rozhodně nikoliv politická závislost. Nebo nezávislost?
Zůstala by stejná jako nyní. Spíše ještě menší.
Vlastně by zůstalo skoro vše při starém.
Jen předražení „pošťáci“ by odpadli.

Nemyslím si, že navrhované je nejlepším řešením. Ale má úžasnou přednost před možnými i lepšími. Toto řešení by totiž mohlo být i politicky průchodné, protože takto by se věci sice posunuly k lepšímu, ale - a to je naprosto zásadní - aniž by si poslanci vypustili svůj „vlastní rybník“. A to je přednost dnes „nejpřednostnější“.

Autor je televizní režisér a kdysi i rozhlasový redaktor (tolik na vysvětlení „investigativcům“ z minula)








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.