28.3.2024 | Svátek má Soňa


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
S.T.K. 4.8.2009 22:35

Úsměv

Kolem šedesátého roku jsem chodíval nakupovat do "Slezských mlýnů" pečivo, nějaké zákusky a kakao nebo kafe na stojáka. Jednak jsem to měl po cestě do školy a pak i do práce, jednak tam byla tuze krásná prodavačka. Pihovatá zrzka, ve vlasech bílou čelenku.

Vlastně ani nevím, jestli byla doopravdy krásná, ještě jsem to tehdy neuměl tak nějak odborně posoudit. Ale od všech ostatních prodavaček ve všech ostatních obchodech se naprosto lišila. Ke každému loupáku nebo půlce chleba totiž přidala milý úsměv. Každému, i mi, klukovi. V té době něco tak nevídaného, že si na ni pamatuji dodnes. ;-)

mondeo 4.8.2009 21:24

lečo

Krásné vzpomínky na lečo po kterým jsem se mohl taky utlouct,dneska taky není špatný,ale už ho musím trochu doladit........

Eskymo za 0,50kč a Míša za 1,- taky neměly chybu a ta chuť.........dneska je to o ničem.

Díky p.Čech

seniorka 4.8.2009 18:34

Opět jste mě udělal radost

Vřelé díky pane Čechu.Také jsem při nákupu si nezapoměla vzít něco na zub,maminka se ři placení nestačila divit.Platila jednou týdně,chodili jsme na futro.

Redbiter 4.8.2009 16:54

Churchill

Pokud vim, tak Churchill pil brandy,a ne whisky !

Agent 4.8.2009 16:04

Lečo s moravskou klobásou...

konzervy a hlavně Lečo fasovali na dráze strojvedoucí blahé paměti. Lečo ale moc nechutnalo, a tak ho táta od jiných bral. Já zase bral víkendové služby dozorčího baterie, kdy se fasovala studená večeře - různé konzervy (paštiky, vepřové nebo hovězí) a protože chlapci byli za holkama nebo v hospodě, a tak v době večeře nevyfasovali a propadlo to státu, tedy mně. A já je vozil tátovi výměnou za leča. Bezva systém. Do leča stačilo jedno vejce a mňam! Bez chleba, brambor, nekazit si chuť.

Topýr 4.8.2009 16:29

Dozorčí baterie?

Jak dlouho jsem neslyšel a nečetl ta slova! Já taky rád sloužíval v neděli! Tedy přesněji od soboty večera do neděle večera. A taky u baterie. VÚ 5963 Lešany u Prahy, sedmý dělostřelecký oddíl!

kerob 4.8.2009 13:30

mlsoty

Jojo, suk (sojovy)si koupim kdyz si vzpomenu a chut v puse je stejna jako drive,nutno dat pozor,aby nebyl "jako kamen".Obcas se spletu a vezmu kokosovy, taky dobry, ale sojovy je to prave.U reznika kdyz sem sel s mamkou=se mu libila,mi vzdycky nas pan reznik jmenem Sedlak dal 10 cm konskeho toceneho salamu a rohlik za korunu!!!To byla pochoutka!A velky nakup a "karka", moje detstvi.Pane Cechu, bud zijeme vsichni Vas zivot, nebo Vy zijete nas zivot.Piste dal, mladneme!!!!!!!!!!

kik 4.8.2009 14:51

Re: mlsoty

Sojovy suk dodnes miluju. Nastesti nikdo nenasel zatim odvahu zmenit jeho recepturu na rozdil od jinych sladkosti.

Vzpominam si, ze jako dite jsme chodili v Rickach v Orl. horach do konzumu s bandaskou pro mliko. Vzdycky se cekalo tak 20 minut na mlikare, ktery je pak odmerkou naleval lidem primo z tech velkejch bandasek. A mama se zlobila, protoze jsme cestou zpatky vzdycky skoro pulku bandasky vypili.

kerob 4.8.2009 15:32

Re: mlsoty

Jojo, a kdyz mleko nebylo,nechala se bandaska v mlikarne a doslo se pro ni odpoledne,mlikarka je znala, nikdo nikdy nemel stejnou.To samy bylo s podmaslim, taky do konvicky,ta se nechala den predem (bylo v utery a ve ctvrtek) v mlikarne a druhej den se vyzvedla, nebot toho dodavali mene a byla jistota, ze bude uz nalito v bandasce.Taky jsme ho upijeli,ba i kousky masla na vrchu obcas byly, jojo, trhali k tomu teplej chleba a doma nas  pak hubovali....

magi 4.8.2009 13:18

barevní

hadi,vzpomínáte na ně? Citonový a jahodový. Moc nebyly dobrý.

Jarka 4.8.2009 10:57

Když jste vzpomínali na ty mlsoty,

tak musímm připomenout šumák v kostce. Bílá kostka byla kyselá a ta barevná, když se smíchala v puse s vodou, tak úžasně pěnila.

Enci 4.8.2009 11:25

Re: Když jste vzpomínali na ty mlsoty,

Ano, ano, moje milované Ti-Ky. Do krve rozežraný jazyk a soutěž o co největší pěnu u pusy..  A Energit neboli hroznový cukr v kostkách - kus za 20 haléřů!

Ach jo, kdeže je čas her a malin nezralých...

Na druhé straně: když jsem po letech uvděla mejdlíčko a s jásotem ho ochutnala, tak se mi z té štiplavosti málem udělalo špatně. Vzpomínky holt barví minulost na růžovo.

Jo, a Lečo s moravskou klobásou miluju dodnes. Vlastní výrobou nikdy nedocílíte tu krásně zaleželou chuť, kdy se do klobásy vstřebá aroma paprik, rajčat a cibule...  Strašně nezdravé, ale božské.

honzak 4.8.2009 11:53

Re: Když jste vzpomínali na ty mlsoty,

mám naprosto totožné vzpomínky z Vršovic. A stejnou zkušenost, když jsem asi před 10 lety koupil v hypersuper mejdlíčko. Málem jsem se poblil.

Leču s moravskou klobásou dobře konkuruje "Trenčanský párek s fazulou"!

Jojin 4.8.2009 13:54

Re: Když jste vzpomínali na ty mlsoty,

...a nebo ze Kbel. Tam byl krám v rohovém domě a pochopitelně se tam říkalo"Na rohu". Naproti bylo železářství. Mejdlíčka,šuměnky nebo Eskymo za padíka,ve voskovaném papírku zabalený hranolek zmrzliny v čokoládě bez klacku.

Jsem jen o pár let mladší ale tyto pochutiny se zapomenout nedají

děndě 4.8.2009 20:48

Re: Když jste vzpomínali na ty mlsoty,

s mejdlíčkem mám nemlich stejnou zkušenost, před lety mňamka  a před asi 10 lety hrůza.

hafusak2 4.8.2009 17:26

Re: Když jste vzpomínali na ty mlsoty,

Teda jestli si na něco ze svého dětství vzpomínám, tak to byly právě tyhle šumáky, sekaný turecký med, pendreky, mejdlíčka /ty mi nechutnaly/, ale hlavně to byly plastové citrónky s hustým extraktem /i když mám dojem,že umělým/ neuvěřitelné kyselosti. A také si vzpomínám, jak jsem s nebožkou babičkou jel na opočenskou porcinkuli, peněženku narvanou papírovými tří a pětikorunami /celkem cca 30-40,. Kčs/, dopřál jsem si všech těchto dobrot najednou, doplnil to cukrovou vatou a močenou okurkou. Autobus nám ujel, protože jsem stihl pozvracet celou zámeckou zahradu snad třikrát kolem dokola. Ale byl jsem šťastný!! Před vojnou jsem si rád kupoval konzery fazole v tomatě /tuším bulharské výroby/ za 4,- Kčs, šly jíst i studené  a kdyř se do ní nakrájel špekoun a ohřály se byly fajn. Když se přestaly vozit, nastoupily všeobecně zámé skleničky Trenčiansky párok s bielou fazuľou a Klobása s bielou fazuľou, obojí za 5,- Kčs V plechovkách sice stály o 30 hal. méně, ale do skleniček se potom zavářely kompoty. Díky za připomenutí mládí.

Milan 4.8.2009 10:27

Pěkné

Někdy si přečtu autorovo vzpomínání. Vždy je to laskavé čtení. ;-)

Tino 4.8.2009 10:24

O čem to je nejen v Angli

Jak to chodí v Anglii vím jen z doslechu, ale jak je to ve Švýcarsku jsem měl to štěstí poznat na vlastní kůži. Je to tam podobné s těmi malými obchůdky a sámoškami. Krom hyper super marketů tam úspěšně žijí i drobní obchodníci a světe div se spoluobčané k nim chodí pravidelně nakupovat, takže nehynou na úbytě.

Čím to je jsem se dozvěděl od sestry, která tam před lety emigrovala. Daně se totiž platí obci v které občan žije a i daně firem procházejí přes kasu obce. Značná část daní obyvatel zůstává obci, která si sama rozhoduje o využití peněz pro blaho svých obyvatel. A tak podnikatel s firmou v obci je velmi ceněný pro svůj přínos ostatním spoluobčanům. Závist sice může poněkud zavazet v mezilidských vztazích i tak, ale vítězí nakonec stejně prospěšnost existence firmy v obci.

Známé heslo - "Podporuj svého šerifa" je známé nejen v USA, ale i v Západní Evropě. A Švýcaři se jím řídí do důsledků. Podporují své malé obchodníky v obci, pekaře, cukráře, řemeslníky všeho druhu, ale i malé banky v obcích. V cizích než obecních obchodech a službách nakupují Švýcaři spíš výjimečně, protože to cítí jako vyhazování svých peněz. Platí u nich také, že - "dobrý sedlák jde sr/át na své pole". Prostě co je v obci, toho si cení především a do toho vloží své peníze, ikdyž jinde může být levněji. Ale tak krátkozrací Švýcaři nejsou a s penězi to skutečně umí.

A to je vlastně odpověď na otázku, proč to není u nás stejné a proč cizí nadnárodní korporace válcují naše malé i větší podnikatele a řemeslníky. Jednoduše proto, že odvádíme daně státu a ne do obce. Na vrcholu státu pak rozhodují šibalové o tom, jak přerozdělit naše poctivě vydřené peníze!

honzak 4.8.2009 10:44

Re: O čem to je nejen v Angli

dovolím si utlumit vaše nadšení pro výběr daní přes obec. To by museli obecní funkcionáři být slušní lidé. Což v Česku vesměs nejsou (čest výjimkám)...

Jinak chválu na Švýcarsko sdílím, je tam krásně a příjemně. A že aquapark v Davosu stojí míň než stejné zařízení v Berouně je jen taková třešnička na dortu!

Jojin 4.8.2009 13:58

Re: O čem to je nejen v Angli

Jak je vidět tak princip že stát je vlastně"servisní organizací"občana který si ten servis platí funguje. Funguje všude...jen v ČR nefunguje. Asi proto že je u nás tento systém obráceně,tedy obráceně co se týká onoho servisu...platit budete!!!

Redbiter 4.8.2009 16:58

Re: O čem to je nejen v Angli

Ja beru Wal-mart kdykoliv.

fanfan la tulip 4.8.2009 9:53

Dobrý den, pane autore,

vaše pojmenování okolních krámků podle provozovatelů je zajímavé.

Pokud snad něco nebylo v konzumu U Pernikářky (zde se shodujeme) k dostání, vyrazili jsme  buď  „Pod Lipka“ anebo  „Na Buďánka“  anebo „Ke Zvonu“  anebo „K Andělu“ – ale to už muselo být opravdu neběžné zboží. Od Anděla byla třeba šatní skříň, můj tatínek ji přivezl tramvají (devítkou)  ve vlečňáku na plošině. Průvodčí mu ji na Klamovce pomohl vyložit a pak jsme ji vezli na kočárku až domů. Koupit maso nebo kalhoty, na to stačilo jít ke „Zvonu“ anebo „Na Plzeňskou“. Ostatně i  první  samoobsluha byla U Zvonu a je tam pořád. Tam jsme chodili rádi, byla to zajímavost vybírat přímo z regálů.

Ta drahá je pořád drahá v „Pivovarských“ domech na Kavalírce.

A Pernikářka?

Nějaký čas se o udržení konzumu pokoušel syn bývalých správců dětského hřiště Okrouhlík. Moc to nešlo, prý lidi nechodili, ani pivo mu prý nechtěli zavážet. Co je na tom pravdy nevím. Dnes je z toho krámu byt připojený k tomu vedlejšímu zprava. Dům samotný patřil vždycky Lidovému bytovému družstvu.

figura 4.8.2009 9:28

Skvělé...

Díky pane Čechu. Jsem o půl generace mladší, ale pamatuji to také

MLOK 4.8.2009 8:29

OBCHOD ZBOŽÍM KOLONIÁLNÍM

Dám k lepšímu historku z let 1946 - 1949, popisující jednání prodavače profesionála.

        Dcery mi nechtěly věřit (měly své zkušenosti s věčně nas*anými socialistickými prodavačkami), když jsem jim líčil následující zážitek ze svého ranného dětství.

       Od matky jsem dostal 2 litrové lahve a peníze s tím, že do jedné mám koupit ocet (nalévaný) a do druhé malinový sirup (taktéž nalévaný). Prodaveč - pan Požárský (dodnes si jeho jmého i po více než 60ti letech pamatuji) - si lahve vzal a s "okamžik prosím" zmizel v útrobách krámku. Za okamžik se objevil a podával mi lahve plné požadovaných tekutin. Kouknul jsem na láhve a řekl: "Jé, já jsem to chtěl obráceně! Ocet to TÉHLE lahve a ŠŤÁVU do téhle!" PAN PRODAVAČ!!! nehnul brvou a jenom řekl: "Hned to napravíme mladý muži!" Opět se zanořil do útrob obchodu a za okamžik mi podal S ÚSMĚVEM! láhve s vyměněným obsahem.

        DODNES NA TOHOTO NAPROSTÉHO PROFESIONÁLA S ÚCTOU VZPOMÍNÁM! a zároveň si představuji reakci prodavačky v pozdějším "socialistickém" obchodě.

        P.S. - Jakkoli to zní téměř pohádkově, toto se mi opravdu stalo.

Jojin 4.8.2009 14:05

Re: OBCHOD ZBOŽÍM KOLONIÁLNÍM

Jsou i vyjímky. Byl jsem svědkem a účastníkem nákupu bot. Kupovala si je maminka mé ženy,tehdy devadesátitříletá paní. Mladík asi dvacetiletý se jí asi půl hodiny intenzivně věnoval bez sebemenšího náznaku nějaké nevole. Pochopitelně si odnesla jeden pár ale k odzkoušení jí snesla asi šes nebo sedm párů aby si mohla vybrat a odzkoušet.

Sám jsem si tam pak s jeho radou a asistencí koupil trekingové boty...

Tento zázrak jsem zažil v prodejně obuvi na náměstí v Příboře.

Ludva 4.8.2009 8:25

Jo a tzv. "kočičí mýdlo"

dal se koupit obdélníček za JEDEN HALÍŘ. Celá tabulka za deset haléřů. Ale lezlo to do zubů.

Haui1 4.8.2009 9:20

Re: Jo a tzv. "kočičí mýdlo"

A bylo to hnusné. Dodnes nechápu, co nás nutilo si ho kupovat a "mlsat". Nedávno jsem na ně natrefil, tak jsem si ho koupil jednu tabulku, ale nedojedl. Holt, už mi není deset :-(;-)

Jirka 4.8.2009 9:46

Re: Jo a tzv. "kočičí mýdlo"

jó, mydélko ještě pamatuju. To mi nejelo, ale had za korunu, to jó:-D

MLOK 4.8.2009 10:15

Re: Jo a tzv. "kočičí mýdlo"

A co takhle le-le-le-lékořicové pendreky? Taky takový dobrý "hnus", který nám chutnal:-). Zamačkávám slzu nostalgie za prchlým mládím;-(.

Jojin 4.8.2009 14:06

Re: Jo a tzv. "kočičí mýdlo"

...náhodou pendrek je dobrej...ale ty si nějakej divnej...  ;-D