Jo, to jsou paradoxy! Díky spolupráci s Italy (Alitalia) a s Francouzi (AF) ani jeden z těchto národů nemusím. Když BA podepsala v Praze výpomoc Alitalii, netušil jsem, do čeho jdu. Jako mechanik tady byl mimo jiných i jistý Alfio. To byl neskutečný pitomec. Bez černých brýlí a gelu na vlasy nedal ani ránu. Neustále se se vším vytahoval.

Je fakt, že na začátku devadesátých let stále ještě v zásobování převládal socialistický řád. Začínaly mobilní telefony. On měl vždy ten nejlepší. Když jsem čekal v autě, až MD 80 Alitalie přiroluje na stojánku, Alfio si přisedl ke mně do auta se zapálenou cigaretou (!) a začal předvádět, co úžasného má. Jednou ukazoval Láďovi nový mobil. V tu dobu začínaly malé v-mobily. Neustále cvakal tlačítky, aby předvedl, co mobil všechno umí, až se mu podařilo přehodit text do arabštiny. „Kurva!“ To bylo jedno z mála českých slov. A pak ho chytla pravá italská fantas.

Láďa se na něj v klidu a pobaveně díval a čekal, kdy s novým úžasným mobilem praští o zem. I stalo se. Z mobilu vypadla baterka a simka, jinak se mu nic nestalo. Než po něm s cigaretou v puse (pod letadlem!) začal skákat, Láďa ho vzal, poskládal ho dohromady, udělal cvak, cvak a mobil byl zase v angličtině! To Alfia málem zabilo. Začal nadávat Láďovi, že je „kretino“, prokládal to kurvama a začal se uklidňovat. Když už byl klidný, tak se ho Láďa s úsměvem zeptal, jestli to tedy nemá hodit zpět do arabštiny. Alfio se mu začal strašně omlouvat, že to tak nemyslel. „Láďo a jak jsi u všech svatejch, přišel na to, jak to z té arabštiny dát zpět?“ „Tak to je to jediné, co nevím!“

Alfio a jeho kolega byli neskutečně, jak se říká česky, vyčůraní. Jak byla na letadle nějaká práce, tak přišli až k odletu, aby to podepsali, když bylo nedej bože dokonce něco, kde by se mohli umazat, tak zmizeli jak pára nad hrncem a museli je vyvolávat rozhlasem. Jednou jim tekla jedna brzda. Postup je takový, že se odpojí hydraulický okruh brzdy a hadice se zaslepí. Hnusná a špinavá práce. Samozřejmě lilo, takže navoněný Alfio popíjel na palubě kafíčko a já jsem sháněl záslepku na hadici a tiskl stránky z manuálu. Když jsem všechno udělal, šel jsem říct kapitánovi, že to je hotové, že mohou letět. Jaké bylo mé překvapení, když jsem našel letadlo prázdné, protože el capitano rozhodl, že by byli přes časovou normu a že let zruší a odjeli doPrahy do hotelu, Že by se někdo obtěžoval říct mi, že to mohu dodělat, až přestane pršet, to ani náhodou. Tak jsem si v prázdné kuchyňce natočil kafe a hřál jsem si o hrnek zmrzlé ruce. A takových zkušeností bylo víc. Když BA ukončila spolupráci s Alitalii, rozhodně jsme pro to neplakali.

Air France měla v Praze over night stop A 319. Požadovali po ČSA, aby na letadle přes noc udělali denní ošetření. Při školení na jejich postupy nám jeden jejich fešák vysvětloval, že po denním ošetření musí být všechny stránky technických, ale i kabinových závad řádně vyplněny. To nám bylo jasné, ale začal jsem listovat Cabin logem a viděl jsem, že se nikdo od AF neobtěžoval něco vyplňovat. I zeptal jsem toho namachrovaného pána, jak je to možné. Dostal jsem odpověď, která mě dostala do kolen: „To jsou Francouzi, těch se to netýká!“ Vyletěl jsem jak špunt ze šampaňského, jak je to možné, předpisy EASA platí přeci pro všechny země Evropského společenství. Snažil se to obrátit ve vtip, ale mně to připadalo jenom blbé.

Další věcí bylo, že ve smlouvě byla jako dorozumívací jazyk angličtina. Přiletěla mašina a kapitán na mě z vesela spustil francouzsky a podával mi techlog, kde závadu popsal francouzsky. Já jsem mu ho dal zpátky s tím, ať tu závadu popíše anglicky. „Honzo, já ti to přeložím, ukaž,“ řekl zástupce Air France. „To jsi sice hodný, ale já trvám na tom, že to chci v angličtině!“ „Ale znáš je, oni umí hovno!“ Nakonec se kapitán přestal usmívat, vzal si ode mne techlog, vztekle přeškrtal závadu a napsal anglicky „nil defect“ a letadlo bylo opravené! To se nám stalo několikrát. Dokonce jednou si jeden postavil hlavu, že to psát v angličtině nebude. Už měli cestující v letadle a my trvali na tom, aby to napsal anglicky. Chudák zástupce, ten si před nás skoro klekl¸ jenom aby nebylo zpoždění. Nakonec přijel šéf opraven a vysvětlil kapitánovi, že z právních důvodů to musí napsat anglicky. Pak ten idiot ustoupil.

Proč to všechno píšu? Protože pracuji ve Francii pro italskou firmu! Proto jsem to napsal! Jak říkám: to jsou paradoxy!