Vzpomínáte si které auto bylo vyhlášené jak „Car of the year“ v roce 2000? Že ne? To je fakt divné. Odebírám časopis Automobil, nyní Automobil Revue přibližně od roku 1965. I v dobách bolševika to byl časopis vysoké kvality, který se ani moc nezabýval Velkou říjnovou revolucí, ale období „zostřeného přátelství“ obcházeli tím, že popisovali techniku sovětských automobilů, bez přídavků nejlepší a první. Prostě například rozebrali automobil GAZ 21 Volga po technické stránce, nebo nějaký ruský náklaďák a bylo vystaráno a oslavné úvodníky stejně nikdo nečetl.

V šedesátých létech jsem netušil, že se jednou šéfredaktorem tohoto časopisu stane můj spolužák Tomáš Hyan. Je to erudovaný a velice pracovitý novinář a ještě má dar pera, takže se jeho články dobře čtou.Když se Tomáš stal předsedou jury „Car of the year“, začali jsme se hádat o významu této soutěže. Chápu, že je fajn, když se novináři „od fochu“ sejdou v Norsku a tam testují auta, která se dostala do finále soutěže. Jakékoliv setkání s lidmi stejné, tak říkajíc, krevní skupiny je úžasné a je-li to ještě za účelem vybrat podle nejlepšího vědomí a svědomí to nejlepší auto, které v průběhu roku přišlo na trh, na základě osobních postřehů a krátké zkušenosti s tímto vozem, to všechno by se mi také líbilo. Ale má erudice ohledně aut ani náhodou nedosahuje k Tomášovi, nebo k současnému šéfredaktorovi Jirkovi Duchoňovi.

Není mi dost jasné, podle čeho se auta na titul „Car of the year“ vybírají. Je to dost nesourodá směsice automobilů a v technických popisech nevyhrává ten, kdo postaví auto s motorem, který vydrží víc než sto tisíc kilometrů, ale ten, kdo postaví důmyslnější a komplikovanější dotykový displej, který zabírá třetinu palubní desky. Nechápu, proč policajti honí řidiče, když telefonují, ale nikomu nevadí, když se nevěnují řízení, nýbrž displeji! Jaký je v tom rozdíl? Jeremy Clarkson, ikona motoristické žurnalistiky, se několikrát rozčiloval, proč sakra, když chci, abych měl v autě teplo, musím půl hodiny ťukat do displeje. Pamatujete, jak se u embéčka posunulo „kvachtlo“ na teplo a bylo vystaráno? U mé Volhy jsem to měl stejně: zima - páčka vlevo, teplo - páčka vpravo. K čemu potřebuji digitální nastavení teploty?

Nesmím za jízdy telefonovat, ale koukat se na filmy na displeji mohu. Není to na hlavu? Nesmím mít malou navigaci na palubní desce, ale půlmetrovou obrazovku s navigací i s reklamami mít mohu. Tomu fakt nerozumím.

Nikoho dnes nezajímá, že je naprostá blbost, aby velký a těžký Ford Mondeo poháněl piditříválec přeplňovaný sto padesáti turby, které vyženou výkon motoru až na 92 kW. Kolik asi ten motor vydrží? Stejnou pitomost udělal i BMW. Ale má to malou spotřebu… Bohužel jsem se nikde nedočetl, že je to totální hovadina.

Dobře „Car of the year“ je víceméně srovnávacím testem několika aut. Kolik Aut roku zapadlo, aniž by po nich někdo štěkl? NSU RO 80, velká limuzína s Wankelovým motorem, nebo Chevrolet Bolt. Projel jsem Ameriku křížem krážem, ale toto auto jsem tam nikde neviděl! K srovnávacím testům: táta odebíral Auto Moto und Sport, německý magazín. A tam byly často srovnávací testy aut. Zajímavé bylo, že zásadně vyhrávala německá auta. U nás srovnávají auta jen v Autosalonu na Primě.

Opel Mokka

Toyota C-HR

Proč se nevyhlašuje souěž o největší omyl mezi auty, nebo o nejošklivější auto? To by byl nářez! Domníval jsem se dlouho, že nejošklivější auto na našich silnicích je Opel Mokka. Ale onehdá jsem jel za autem Toyota C-HR. Něco tak hnusného se na silnici hned tak nevidí! Designér si vzal list papíru, zmuchlal ho, přidělal na to čtyři kola a tento „krasavec“ byl na světě. Takový krám musí být černou můrou každého klempíře. Nebo Nissan Juke, to je také děs běs.

Nissan Cube

Toyota Scion xB RS

V Americe jsem viděl hrůzu jménem Pontiac Aztek. Ten byl zařazen mezi šest nejošklivějších aut světa. CBS News tuto soutěž vyhlašuje. Firma Pontiac ale již neexistuje a je to škoda, mám od ní tři krásná stará auta, ale Aztec museli dělat po nějakém hodně těžkém mejdanu. Další úžasná auta, kdy si designéři vzali krabici od bot a ní dali kola a do ní motor se jmenují Nissan Cube a Toyota Scion xB RS. Tito krasavci se u nás zaplať pánbůh, neprodávají. Aby člověka bolely oči stačí ta Toyota C-HR. To jsou auta, která bych nechtěl ani zadarmo!

Pontiac Aztek

Nissan Juke

To jsem napsal všem, kteří mají dojem, že jsem vysazený na koncernové zázraky. Musím kajícně přiznat, že proti posledně jmenovaným to jsou designerské perly!

*****************************

Letadla, můj osud 3
Třetí díl knihy fotografií dopravních letadel, které za 48 let působení na letištích udělal Jan Čech, letecký mechanik. Kniha obsahuje nejen černobílé fotografie, ale i krátké příběhy, které s daným typem autor zažil. Vydal Svět křídel.