Z DRUHÉHO KOPCE: Klukovské vzpomínky 490

Konečně začal ten správný podzim. Je vlhko, celý den je šero. To je správné počasí na to sednout si do ušáku a číst si. K tomu si udělat čaj, nebo si dát sklenici vína. Hrabat listí na zahradě nejde, je to vlhké a lepí se to. Mohu jít na procházku, ale kam? Jeep bar má zavřeno a jít bez cíle nemá cenu.

Přemýšlím, že jsem v návalu lékařských rozborů a lží premiéra o zdravotním stavu jeho dětí dlouho neslyšel nic o medvědovi na Vsetínsku. Předpokládal jsem, že nakonec jako majstrštyk zakousne Čunka. Ale on ne! Prostě si řekl, že už s Moravákama není žádná sranda, a odebral se do svého pelechu a šel si lehnout. Nebo také dost možná se napil někde jejich kyselin, které říkají jen tak z legrace víno, udělalo se mu šoufl a raději odešel spát na Slovensko a o bodrých Moravanech už neuslyšíme. Mohl si s sebou vzít i dalšího slovenského emigranta, abychom o něm a jeho dětech už nikdy, nikdy neslyšeli.

Zapálení zelení žvanili o tom, jak je medvěd v našich lesích důležitý, Čunek ho chtěl zastřelit a farmáři byli naštvaní, že musí jehněčí prodat pod cenou. To jsou ale věci! Miluji jehněčí, kdybych věděl, kam pro něj zajet, jel bych. Samozřejmě bych zamlčel, že mívám vlka, to by mě na Moravu nepustili, ještě vlk, to by tak scházelo!

Dovolil bych si prozradit tajemství, které jsem střežil jako oko v hlavě a kdo to bude šířit dál, bude neprodleně zastřelen! Medvěda jsme si půjčili od pana Berouska, abychom se pomstili Moravákům za ty patoky, kterým říkají víno. A také za bludy, které šíří století o své hrdinnosti na Bílé hoře, o posledním Moravanovi. Dovolil bych si ještě poznamenat, že kdyby poblíž míst, kde se medvěd vyskytoval, opřeli o strom nastartovanou motorku, viděli by věci nevídané. Na YouTube je tentýž medvěd natočen z auta, jak na Moravu jede a když vidí, že ho natáčejí, udělá ještě na kameramana fakáče. Rozhodně by to bylo smysluplnější než nějaká klec se zapáchajícím masem. Pan Berousek, na rozdíl od všech těch vědců, ví kudy na věc!

Když tzv. odborníci plácali v našich televizích o zvycích medvědů ve volné přírodě, nikoho nenapadlo pozvat ke kameře odborníka na všechno, našeho prezidenta. Ten by napřed poslal redaktory do pr-píp-le, ale potom potěšen, že je na něco tázán a není to Babiš, tak by se jistě s erudicí sobě vlastní, rozhovořil. Začalo by to jako obvykle touto větou „Jak byste měl, pane redaktore, vědět…“ a následovalo by odborné plácání doplněné několika citáty z Mauglího a z medvídka Pú.

A tak prosím naše média: Vraťte nám našeho chlupáče! Ale asi budeme muset počkat do jara, přírodě se nedá poroučet.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx