Opět jsem trávil několik dní za volantem. Mám dojem, že nepatřím mezi řidiče, kteří si musí za každou cenu dokazovat, jací jsou chlapáci, a nejsem soutěživý typ. Nevlastním tudíž žádné auto ze ze stáje koncernu VW a mám dojem, že ani nikdy takové auto mít nebudu. Není to šálek mého čaje, jak se říká.

Již několikrát jsem psal, kterak jsem při svých pobytech v USA potkával na dálnicích policajty. Nestavěli nás a nekontrolovali lékárničky a žárovky. Prostě jen stáli u dálnice. Nejspíš měřili rychlost, ale jinak si nás nevšímali. Vědomí, že stojí u dálnice, stačilo, aby člověk dal nohu z plynu a nastavil si rychlost na 70 mil, nebo kolik je v daném státu povoleno. U nás policie vyfasuje super BMW, údajně jako psychologickou zbraň na magory, kteří jezdí nadzvukovou rychlostí. Když jsem v televizi viděl, jak se policajti s tímto super autem předvádějí, říkal jsem si, jak dlouho asi bude trvat, než to rozštípou. Dlouho to opravdu netrvalo a je jedno, že v tomto autě neměl Zemanův pochop co dělat. Podle tajností kolem tohoto případu mám za to, že ten kašpar to auto i řídil. Srdeční slabost policajt prodělal až poté, co mu došlo, jaký z toho bude malér. Jsem zvědav, jak dlouho bude trvat, než nagelovaný a vydekorovaný policejní ředitel prosadí koupi Lamborghini. Viděl jsem jedno policejní (Police Department Dubai) před hotelem d ́Angelo u Anděla. To by se pozabíjelo policejních šéfů!

Myslím si, že žádná taková super auta policajti nepotřebují. Kdyby jen projížděli po našich dálnicích se svými octaviemi, úplně by to stačilo. Jen idiot by jel jako cvok! A nemusely by to být super passaty, ale obyčejná octavia s policejním polepem. No jo, ale to by museli být na silnicích a ne v kancelářích. Pak je ale úplně jedno, jestli mají tajemná nadupaná civilní auta jako agent 007, nebo trabanta.

Když si policajti koupili vozy Mondeo Cosworth, nedokázali obhájit, proč jsou v kůži a v dřevě - v nejluxusnější výbavě. Tehdejší policejní šéf cosi blábolil, že s tímto silným motorem se dělají jen v této luxusní výbavě, a dělal tak z lidí blbce, protože doby, kdy si člověk musel koupit auto, které stálo na dvoře Mototechny, jsou dávno pryč a dnes vám auto postaví, jak si ho přejete.

Jel jsem domů po jedné z několika našich dálnic. Naše dálnice mají jednoho společného jmenovatele: všechny jsou rozkopané. Trochu mi uniká důvod zavedení dálničních známek, když se člověk plouhá po dálnici čtyřicítkou mezi mraky kamionů. Tentokrát musím říci, že se dokonce na dálnici do Hradce i pracovalo! Kde není zúžení, jedou dva kamiony vedle sebe, jeden osmdesát a druhý osmdesát pět a tak se předjíždějí deset kilometrů a dálnici zcela blokují .

Přátelé, řeknu vám, kdy mě na silnici může vzít čert: když předjíždím a předjížděný začne zrychlovat! To bych překous volant! Na normální silnici je to smrtelně nebezpečné, na dálnici je to blbé - a ukazuje to, že stříbrný koncernový zázrak řídí zakomplexovaný blb. Včera jsem předjížděl takového. Když jsem byl na jeho úrovni, začal zrychlovat. Proč, proboha? Abych nepřekážel, prošlápl jsem plyn, třistapadesát koní zařehtalo, já dokončil předjíždění a zařadil jsem se. V tu chvíli octavia, která předtím nejela ani 120, mě dojela, jela mi na kufru a svítila dálkovým světly. I zpomalil jsem, aby mě mohl „táta“ předjet s tím, že se chce vytáhnout před „mámou“ jaký je „Otík“ brus (Škoda Octavia Tdi s klimou). Zásadně nezávodím a s takovým křápem už ani náhodou. Když mě předjel, nasadil opět tempo 115 km/h. Třikrát jsem ho předjel s tím, že nevím, proč bych měl na volné dálnici jet 115 kilometrů za hodinu. Mám silné placaté auto, ale proč bych se měl vytahovat? Já vím, co to auto dovede, vyzkoušel jsem si to na jednom letišti a to mi stačí. Naštěstí před Prahou jsem jel jinam, takže jsem se ho zbavil.

Takový zakomplexovaný vůl na silnici je velice nebezpečný, stejně jako „vybrzďovači“. Ale takového člověka dopadnout a potrestat je těžké.

Abych si jen nestěžoval. Natáčeli jsme v letecké továrně TL Ultralight v Hradci Králové. Pan Tlustý staví skutečně nádherná letadla. A od nádherných letadel jsem jel domů a cestou jsem potkal po dlouhé době auto, které mě rozradostnilo. Auta už dnes nedělají designeři, ale počítače, a tak si jsou podobná, ba co dím, vypadají stejně a nemají duši. A u pumpy, kde jsem si byl koupit vodu, jsem potkal auto, které mne chytlo za srdce: Alfa Romeo 4C! Auto jako z jiného světa! Tak krásné auto se dnes už nevidí. Ferrari mi nic neříkají, ani současné Lamborghini, ale tato Alfa je sochařské dílo, které bych chtěl mít v obýváku!

Alfa Romeo 4C