23.4.2024 | Svátek má Vojtěch


Z DRUHÉHO KOPCE: Klukovské vzpomínky 377

19.7.2016

Koukám z okna, jak leje. Vzpomněl jsem si na meteoroložku Honsovou, jak říkala někdy v květnu, že bude abnormálně horké a suché léto. Neříkám, že by byla zima, ale vedro vypadá jinak! A sucho také! Já tu dámu osobně neznám, ale jestli potřebuje opravdu přesnou předpověď, může mi zavolat, já půjdu bos na záchod a budou-li dlaždice v koupelně vlhke a stěny také, zaručeně bude lejt.

Moje maminka říkala, že když jdou mraky od Bílé hory, bude pršet, když od Prokopa (kostel sv. Prokopa na protějším kopci, nic z toho nebude - anebo obráceně, já už nevím a maminky se už nezeptám, v urnovém háji toho lidé moc nenamluví. Hádáme se Zuzanou a ségrou, jak to bylo, a většinou to skončí tak, že vše sbalíme a běžíme domů, protože ten, co to všechno řídí, není zvědavý na nějaké kecy - jestli od Prokopa nebo od Bílé hory (Zuzana si to pletla s Čečeličkou, ale to bývala hospoda desáté cenové skupiny na Plzeňské a odtamtud určitě neprší). Za komunistů jsme říkali, že ani pršet neumí. Jo, noví páni, těm to jde! Ti umí pršet, až se metro v Praze provalí (tedy až poté, co primátor Igorek Němců prohlásí, že to je jediný bezpečný prostředek v Praze).

Jedno se musí paní Honsové nechat: o sněhu nemluvila a také v rámci oteplování nesněží. Ale já mám lyže raději připravené, protože štěstí přeje připraveným. Soused Jarda Vlček má také připravenou kánoi, kdyby voda stoupla až k nám pod Strahov. Doufám, že tam má nouzovou zásobu potravin a vody, člověk nikdy neví!

Když jsem ve středu hlídal Amálku, celý den lilo. Musel jsem na poštu, a tak jsem Amálku vyzbrojil lamači deště (pláštěnka a holínky). Protože je Amálka slečna, tak se dožadovala ještě deštníku. Zatímco jsem si vyřizoval na poště potřebné, Amálka šmejdila po úřadě. Paní pošťačka, které bylo přes padesát, řekla: „Holčičko, když si ten deštníček složíš, bude se ti tady líp chodit!“ Amálka složila deštníček a poděkovala: „Děkuji vám, paní!“ Pošťačka vykulila oči a řekla paní, která šla za mnou: „Slyšela jste to? To musí být slušná rodina!“ Odcházeli jsme z pošty a já jsem se dmul pýchou, i když na Amálčině výchově nemám žádnou zásluhu. Když jsme přišli domů, musel jsem na záchod. Když jsem přišel do dětského pokoje, Amálka si hrála s Duplem. Má několik sad této geniální stavebnice, mimo jiné i statek se stájí. Koukám, že na komínu stáje je ovečka. Povídám: „Amálko, co dělá ta ovečka na tom komínu?“ Odpověď mne šokovala: „Ta ovečka se z toho počasí už dočista zbláznila!“ Amálce je tři a půl...

Když došlo na podzim k masakru v Paříži, všichni se drželi za ruce a blbové, kteří nám vládnou, naprosto nesmyslně tvrdili, že se musí zvýšit kontrola prodeje zbraní. Nejsem vyznavačem střeleckého sportu, osobně bych si zbraň nikdy nepořídil. Nikdy bych na nikoho nevystřelil, jednak se zbraní bojím a potom to prostě neumím. Určitě bych se zařadil do dlouhého řetězu lidí, kteří se zranili či zabili při neopatrném čistění zbraně. Když mě v Denveru nutil velitel místní policie, abych si na jejich střelnici vystřelil z nějaké zbraně, dlouho jsem odolával. Byl byl neodbytný a zatvrzelý, tak jsem mu řekl, že bych si chtěl vystřelit z té brokovnice, kterou mají v detektivkách jejich policajti. Podal mi ji a než mi stačil nasadit sluchátka, viděl jsem zelenou, tak jsem vystřelil. Z terče zbyl jen rámeček a já hodinu neslyšel! Tím skončily mé střelecké pokusy. Vlastně ještě jednou jsem střílel a to bylo z nějaké pistole, která měla příjmení Magnum. Měl jsem v té době sluchátka na uších a vystřelil jsem a to vám byla taková prda, že už nemusím znovu pokoušet střeleckého boha.

Tak mudrcové z Bruselu volají po větší kontrole zbraní, abychom se my, bílí křesťané dodržující zákony, neměli čím bránit. Teď mě obviní sluníčkáři z islamofobie, ale ti opálení šmejdi si zbraně vždycky dokážou obstarat. Ale my neřešíme bezpečnost v Evropě a jak zastavit příval nezvaných hostů, my řešíme sekačky na trávu, žárovky a zahnutost okurek. To jsou důležité priority!

Další snědý bratr zmasakroval v Nice náklaďákem 85 lidí. Žádný policajt ho nezastavil, přestože je ve Francii nejvyšší stav pohotovosti! Podle stejné logiky by teď měla Evropská unie zakázat prodej náklaďáků! Jen proboha nekamenujte ty policisty, kteří klidně pustili bez jakékoliv kontroly náklaďák do uzavřené zóny. Když jsem viděl neuvěřitelně rozstřílené sklo u spolujezdce a téměř neporušené sklo u řidiče, říkal jsem si, že u těchto „kropičů“ bych mohl také klidně sloužit...

A tak se mějte hezky, sežeňte si katalyzátor na sekačku, pěstujte rovné okurky a nehněvejte lidi jiného vyznání!