Ano, také jsem členem fašizující se pražské kavárny. Dlužno podotknout, že hrdým členem. Předem upozorňuji, že nejsem majitelem prezidentské zástavy a těším se, až na mě přijde řada, abych se aspoň na pár dní s touto putovní standartou potěšil. Škoda, že je tak velká, dal bych si ji na auto, až pojedu do kavárny.

Lituji hradního vysvětlovače Ovečkina, až bude přesvědčovat britskou královnu Alžbětu II., že přeci na Pražském hradě se nejlíp ví, že bitva o Británii skončila až po uzavření míru s Japonskem, a pilot Josef František, který dostal vyznamenání, padl až po válce. Řekl to hradní šašek, tak to musí být pravda. Jsem zvědavý, jestli fámulus a vysvětlovatel dřív najde hledaný Peroutkův výrok, nebo přesvědčí občany hrdého Albionu o tom, kdy vlastně skončila Bitva o Británii.

Také mne zaujalo vyznamenání Františka Ringo Čecha, jehož nejgeniálnějším a nejintelektuálnějším počinem bylo, že před jméno firmy DELL na počítači připsal písmena PR... Jaká povedená taškařice! Papoušek Kakadu by si zasloužil vyznamenání za hrdinství!

Seděli jsme v Kingmanu v Arizoně na pivě v místním minipivovaru a vzpomínali, kterak prezident, kterého nikdo do Ameriky nezval (ale my jsme jeho cestu zaplatili), slavil své narozeniny v ruské hospodě, protože v New Yorku žádná česká není, a kritizoval americké pivo, že je... nevalné chuti. Protože on rozumí úplně všemu, tak to musí být pravda! Pili jsme silné a dobré pivo a kamarád říkal: „Dobře mu tak, blbovi, Rusáci pijou chlebnyj kvas. To jsou znalci akorát nemrznoucí směsi, které říkají vodka!“

Pivo Samuel Adams z Bostonu sice nepatří mezi nejlevnější, ale mám dojem, že není nejhorší. A na nálepce je portrét Samuela Adamse s nápisem „Brewer- patriot“, čili pivovarník- vlastenec a to by už mohlo zavánět newyorskou kavárnou. Nebo Mississippi mud, čili Mississippské bahno, tmavé pivo v krásných lahvích. Jméno tohoto piva musí pocházet z Bohatýrské trilogie od Jaroslava Žáka. Tam dávali v putyce „jedno bahno jako rahno“! Ale to už je úplně fašisticko-kavárenské! To už je skoro lehce intelektuální hnus.

Oslava narozenin v ruské hospodě je podle mne čin vlastizrady. Kdyby byl v USA jako soukromá osoba a za své, ať se třeba staví na hlavu a virózu si může přivodit každý den, ale když je někde za peníze daňových poplatníků a snaží se někam vnutit jako představitel státu, měl by se podle toho chovat. Pane Ovečkine, představitel státu, váš nadřízený, si nemůže dělat, co chce!

Mám rád senátora Velebu. Za mého mládí bylo pět největších nepřátel našich zemědělců: jaro, léto, podzim, zima a imperialismus. Teď už jsou jen čtyři, imperialismus není více nepřítelem. A Veleba, když dělal šéfa zemědělcům, ať bylo jakékoliv počasí, vždy se slzou v oku žádal pro zemědělce dotace. A přes anální speleologii Zemana se dostal až do senátu. A uráží nás, poctivé kavárenské povaleče! Netuší, co je za naším povalováním hodin odříkání a poctivého tréninku. Zatímco vy jste se dral na politické výsluní, my na vás poctivě chlastali! Jako doklad mohu poslat účtenky z registračních pokladen, ostatně pan ministr přes státní kasu by měl mít přehled o mém pití... Napadla mě geniální myšlenka: propojit hospodské registrační pokladny s protialkoholní léčebnou v Bohnicích! Docent Nešpor by měl radost!

Z fašizující se pražské kavárny zdraví

Honza Čech

*********************************************

JAN ČECH - LETADLA, MŮJ OSUD 2
V nakladatelství Svět křídel vyšla knížka Letadla, můj osud 2.
Jde o druhý díl fotografií více i méně kuriózních letadel, která jsou dnes většinou už jen v muzeích, ale také těch nejnovějších, která vzlétla teprve nedávno, jako například Boeing 777, a často znamenala průlom v letecké dopravě. Kniha přináší nevšední pohledy leteckého technika, který „byl u toho“ a každé letadlo měl možnost podrobně poznat.
Grafické úpravy se ujal dr. Petr Dvořák, který zvolil zcela jinou, nápaditější úpravu, než jakou měl první díl. Svět letadel, mezi nimiž se autor pohybuje celý život, upoutá i toho, kdo se létání bojí.