Létám po celém světě a prolézám muzea automobilová, letecká nebo s lokomotivami. Protože tyto věci miluji. Například jsem strávil jeden den v Bangkoku, abych našel technické muzeum, bohužel neúspěšně. Houby mi byl platný popis cesty v thajštině. Taxikář neuměl číst a policajti se nejvíc zajímali o návod k výměně hasičáku v pylonu motoru CFM 56, protože popis cesty jsem si vytiskl v práci na použitých papírech s manuálem na tuto výměnu. Takže jsem Jesada technik museum u Bangkoku neviděl.

Ale netřeba létat tak daleko, aby člověk viděl něco zajímavého. V červnu jsem dostal pozvánku na otevření muzea amerických aut v Nové Bystřici. Protože my důchodci máme málo času, dostal jsem se tam až tuto sobotu. Muzeum je v prostorách bývalé továrny na deky Karma. Pamatuji si, že má někdejší žena koupila příšernou deku s hlavou tygra, kterou Honza miloval. Byl tehdy ještě malý kluk, budiž mu odpuštěno. Továrna zkrachovala a objekt pustnul. Nyní je vše opraveno a muzeum je nádherné. Myslím, že se dá srovnat s takovými muzei, jakými jsou Automobil Drive Museum v Los Angeles nebo Haynes International Car Museum v Anglii. Co se týká počtu exponátů samozřejmě nikoliv. Ale interiér muzea je úžasný. Nejsou tady pouze americká auta, je tady Rolls Royce, Škoda Octavia (1961), Velorex, Škoda 130 RS.

Staré škodovky si svým vzhledem s amerikami ze šedesátých a sedmdesátých let vůbec nezadaly. A v muzeu mají smysl pro humor. Nebo kontrapunkt. Octavia stojí vedle Rolls Royce, Moskvič 402 stojí mezi Alfou Romeo Spider a Mustangem 1968. Okruhové „Erko“ nezapadne vedle Porsche.

Ve sbírce ja také Trabant. Je dobře, že tam tato auta jsou, přestože s amerikami nemají nic společného. Ale dnešní mladí mají možnost vidět, co jezdilo po našich silnicích v době vlády jedné strany. Tím myslím auta ze zemí RVHP. Pro mladé: Rada vzájemné hospodářské pomoci - organizace, která řídila (Rusové řídili), co se kde bude vyrábět. Západní auta měli jen padouši v detektivkách Jiřího Sequence. Teď mne napadlo, že v Kobře 11 mají padouši vždy ameriky, podle toho pozná padoucha i otroubený Jiříček...

Nádherný je exponát „nálezového stavu“ auta. Vrak stojí ve „stodole“, je v něm seno a dokonce do něj slepice zanášejí vejce! Pohybuji se ve světu amerik dlouho, vlastně od devadesátých let, a tak si dovolím říct, že mám tuto oblast zmapovanou. Sehnat v dobrém stavu auto z let padesátých až sedmdesátých je pouze záležitostí peněz. Auto v dobrém stavu je kolem půl miliónu. Ale tady jsou dvě haly aut z let dvacátých a třicátých! Kde je sehnali, ví Bůh! I když je u těchto aut rodokmen, je to neuvěřitelné. Jsem v USA poměrně často, ale kromě muzeí a jedné prodejny v Kingmanu jsem na takové auto na prodej nenarazil. Ti lidé mají neuvěřitelné štěstí a my s nimi!

Znám spoustu bohatých pitomců, kteří se předhánějí ve stavbě ohromných kravin, kterým říkají vily, nebo si kupují nemovitosti v Dubaji, aby byli in. Ale když někdo dává jmění do krásných starých aut, aby potěšil sebe a potažmo i druhé, tam jsou peníze v dobrých rukách a já přeji muzeu v Nové Bystřici hodně úspěšných lovů na exponáty abychom se krom nádherné přírody v České Kanadě mohli pokochat i nádhernými auty!