Nedávno jsme byli na návštěvě u Petra a Jany. Protože tam bylo víc lidí, měli roztažený kuchyňský stůl, aby se tam všichni vešli. A na stole byl rudý ubrus. "Prosím, věnujte pozornost tomuto ubrusu! To není ubrus, ale relikvie!" "Neříkej, že to je rudý prápor, není tady našitý vercajk." "Ano, je to rudý prapor. Dělali u nás v práci ve skladu pořádek a tam pod vrstvou krámů našli toto a kamarádka mně ten poklad dala, abych ušila Honzovi a Petrovi trenky, ale oni by mě nejspíš zabilin a tak jsem usoudila, že to budu používat jako ubrus. Je to celkem kvalitní plátno. Nevím, k čemu byl určen, když tam není srp a kladivo, ale nejspíš to měla být výzdoba nějakého rudého koutku, jak tomu komouši říkali. Je tam i zakončení aby se to dalo navléct na žerď, podívejte se, tam na tom konci!" "Hele a tady v tom je nějaký lístek, počkej já ho vyndám!"

Tak se dostal po létech na světlo světa lístek natištěný na cyklostylu. V době počítačových tiskáren dávno zapomenutý způsob tisku. Na lístku je: VÝSTAVNICTVÍ n.p. Praha, Nadřízený orgán MK ČSSR. Druh zboží: prapor rudý, množství 1 kus. Velikost 300x150 cm. Jakostní třída:1. MC: 96,- Kčs.

Panečku, to je poklad! Pokusil jsem se ten lístek naskenovat, ale i původní tisk je velmi nekvalitní, tak jsem to raději přepsal. MC je pro ty šťastné mladé "maloobchodní cena", čili cena, za kterou to mohl normální smrtelník koupit. 96 korun byla docela pálka. Jako letecký mechanik jsem tehdy (sedmdesátá léta) bral kolem 1800,- Kčs. Benzín stál 2,- Kčs. VC byla velkoobchodní cena, za kterou to kupovali obchodníci od výrobce. Rozdíl byl rabat. A ceny byly všude stejné. Bylo jedno, v jakém obchodě jste prapor rudý koupili, všude stál 96 korun.

Při uklízení skladů se nacházejí neuvěřitelné věci. Ke svým padesátým sedmým narozeninám jsem od kamarádky, ředitelky devítiletky, dostal zelenou kartičku na které byl následující text: OBVODNÍ NÁRODNÍ VÝBOR V PRAZE 5: Vážená občanko- vážený občane! Zveme Vás na přednášku "SOCIALISTICKÉ REVOLUČNÍ VYMOŽENOSTI SOUČASNÉ EPOCHY". Na konci je varování: Vaše účast je žádoucí a vyplývá z Ústavy ČSSR a zákona č.73 z roku 1973 Sb. To je síla, co? Dnes se tomu jenom chcechtáme, ale když vidím mladé komunisty, jak horují pro socialismus, omlátil bych jim takové cedule o hubu, aby věděli, za co, kreténi, bojují, a poslal bych je na vyléčení do Severní Koreje.

Na debilní hesla si ta doba potrpěla. Na domě v Dejvicích v době Závodu míru se objevil transparent: "Rozvezte mír do celého světa!" Na Tatrovce na Smíchově u Anděla, tam kde dnes stojí super-hyper, jsem vyfotil v chuchvalcích kouře z fabriky "Duben - měsíc hygieny a bezpečnosti práce". Skvělé, že?

Máte dojem, že patent na hovadnosti měl minulý režim? Chyba lávky! Nový managoři dokáží vymýšlet také neuvěřitelná hesla. Neuvěřitelnou invenci měli manažeři ČSA. Zřídili si na to i oddělení. Tam idioti, absolventi MBA, vymýšleli takové kraviny (motivační hesla) jako: "Pojďte s námi šlapat do pedálů!" nebo "Pomozte nám roztočit motory!" Tato hesla měla motivovat zaměstnance. Místo toho si z toho dělali zaměstnanci bohapustou srandu, když viděli, jak jdou aerolinie pod "skvělým vedením" do kopru (kromě několika análních speleologů). Ing. Lašák MBA a jeho tým měli neuvěřitelnou invenci. Zaměstnance ČSA obšťastňovali různými letáčky, polepovali podnik nesmyslnými hesly jako "Máme správné řízení! Snížili jsme počet manažerů o 47 %!" (ve skutečnosti manažeři přibývali jako houby po dešti). "Jedeme nahoru! Předpokládaný zisk pro rok 2007 je 100 mil. Kč!" (opak byl skutečností, bohužel). "Dokážeme jít po svých! Výkonost se zvedla!" Ovšem největším hitem je heslo: "Odrazili jsme se k lepším výkonům a vypadáme lépe a je o nás zájem." To je ovšem bomba. Jen marně přemýšlím, proč aerolinie dopadly tak, jak dopadly, když to ti managoři tak dobře vedli! Vždy, když mám dojem, že jsem hlupákem, že nic nedokážu vymyslet, přečtu si hesla Ing. Lašáka MBA a jeho týmu, která jsem si schoval, a jsem šťastný, že na tom může být někdo ještě hůř a neví o tom a, co je horší, ještě je na to hrdý!

Smutné je, že moderní managoři si nevzali z komunistů ponaučení a vymýšlejí podobné hovadiny a je jedno, jestli jsou to sliby, že závěry sjezdu splníme anebo že se stoupáme výš a je to na nás vidět…