Úterý 5. listopadu 2024, svátek má Miriam
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Z DRUHÉHO KOPCE: Klukovské vzpomínky 123

diskuse (5)
Přečetl jsem si v časopise Instinkt článek „Koupíme si vaše domy a uvaříme vám bořšč“ o Rusech, respektive občanech bývalého Sovětského svazu žijících u nás. Redaktorka navštívila několik Rusů v Praze, Teplicích a v Plzni. Všichni se snažili vyvrátit stereotyp, který se o nich u nás traduje. A já mám spíš dojem, že ho jen potvrdili.

Fascinovala mě dvacetiletá Ludmila, která, příslušně vydizajnovaná, zabírá celou dvoustranu. Tvrdí, že se české ženy neumí malovat ani oblékat. My Češi nejsme k ženám galantní, kdyby v Rusku dal manžel manželce k dvacetiletému výročí myčku, tak že by s ním vyběhla. „K takovému výročí musí žena dostat kožich!“ Ale sama dodala, že si z ní v Praze, když oblékla kožich dělali lidé legraci, takže si ho bere jenom do Karlových Varů, tam zapadne. Ta dáma byla z Kavkazu, tam jsem nikdy nebyl a doufám, že ani nikdy nebudu. Ale byl jsem jinde v Sovětském svazu a mám dojem, že to je asi úplně jiná země, než ve které žila Ludmila. Viděl jsem, jak se „galantně“ rvou chlapi do veřejné dopravy a klidně z přeplněného autobusu vyhodí matku i s dětmi. Když ženská žije dvacet s jedním chlapem, tak je ráda, že když je opilý (což je každý pátek po výplatě), tak že ji nezmydlí a nevyhodí z domova i s dětmi, když si tam přitáhne nějakou štětku. Tak jsem to viděl v Moskvě. Myčku a snad dokonce kožich, to snad viděla v nějakém americkém filmu. No, je to mladá kočička, takže si určitě nějakého sponzora najde…

Že se naše holky neumí oblékat a líčit? Mohu vám po létech zkušeností klidně sdělit, že když jdu k letadlu a nevím, odkud přiletělo, a začnou z něj vystupovat holky zmalované jak neštěstí, paťchající na jehlách a oblečené jak prostitutky, na 99% je to letadlo z Ruska. Ani nemusí promluvit!

Kamarádka dělá na jedné klinice plastické chirurgie vrchní sestru a jednou mi vyprávěla, jak tam k nim chodí Rusové a nechávají přešívat své partnerky. Zavelí (galantně): „Svléknout!“ a žena se svlékne a stojí jako beran na porážce. Partner s doktorem kolem ní chodí a on poroučí jak v hospodě: „Prsa alespoň o tři velikosti větší, tady ten pas probrat, s tím ksichtem také něco udělejte!“ a doktor kolem chodí jako pingl, když přijímá objednávku, a vše si zapisuje. „Šéfe a kolik za to budete chtít?“ Doktor vyřkne závratnou sumu, Rus nehne brvou a souhlasí. Ta, které se to týká, ani nemukne. Asi to tak v té zemi plné galantních mužů chodí. Prostě, jak řekla ta krasavice, u nich se muži umí k ženám chovat. Zatímco galantní muž kouří machorku a klábosí, sedřená ženská nosí necky s asfaltem. Možná, že sní o tom, jak by bylo fajn mít místo vaťáku ten kožich, jenomže ona se jenom snaží uživit své děti, které jí ten galantní chlap udělal a zmizel bůhví kam. Asi je to jiné Rusko, jak já říkám. A kde ta děvenka vyrůstala? Nebo její rodiče? Ve všesvazovém paneláku? Sakra, jak si vůbec může dovolit kritizovat naši zemi? A když je to tady tak hrozné, proč se nevrátí do země zářných zítřků?

Rusové žijí v naší zemi odděleně a ani se nesnaží asimilovat do většinové společnosti. Tak žijí i v New Yorku (Connie Island) a jinde v USA. V článku si stěžují, že naše společnost o ně nestojí, že si z nich dělá legraci. Na jednu stranu se nemohou divit, když jejich představa o módě je diametrálně jiná od našich představ, viz vymustrovaná děvenka v titulku článku.

Když jsem bydlel ve Vršovicích v našem bývalém bytě, v přízemí bydleli jeden čas Rusové. Byli to výtvarníci. Jejich obrazy se poněkud vymykaly našemu vkusu, kdo nevěří, ať se jde podívat na Havelský trh. Ale byli fajn a rád jsem několikrát přijal pozvání na skleničku. Před Prahou pobývali nějaký čas v New Yorku, a tak jsme jako dorozumívací jazyk zvolili angličtinu, neb ruštinou, i když jsem se jí učil mnoho let, nevládnu. A tak člověk nemůže soudit podle mladé krasavice.

V práci máme několik Rusů. Jsou různých kvalit. Jeden z nich se opravdu „povedl“. Vždy, když došlo k provozní špičce, zmizel. Když se potom objevil a nepříčetný parťák se ho ptal, kde byl, klidně odpověděl: „Ja ješče nězapálil!“ To znamenalo, že tu hodinu a půl, co jsme se viděli i zezadu, tak kdesi v klidu kouřil! Teď dělám s jeho pravým opakem. Olegovi je teprve něco málo přes dvacet, je ohromě šikovný a vstřícný. Je s ním radost pracovat. Někdy si vedle něj připadám jako totálně levý. Jediné, v čem si nerozumíme, je řeč o politice. Jenom jeho přirozený respekt k mému věku mu nedovolí poslat mě do temných míst. Ale díky jeho věku se to dá pochopit. Kde to nechápu, to je u starších Rusů. Proč, proboha, nemůžou pochopit náš nepříliš vřelý vztah k nim? My jsme u nich svou armádu neměli. Vždyť se jejich vojáci tady chovali jak na dobytém území, přestože tvrdili, že nás přišli ochránit. Lidé mé generace si k nim už těžko budou hledat cestu.

Proč by mě měli vadit Ukrajinci, kteří se snaží tvrdou prací u nás uživit rodinu doma? V práci máme ukrajinské uklízečky. Jenom ta první nestála za nic, ta vypadala, že si odskočila ze šantánu trochu si povytírat, ale ty další uklízejí dobře. Ta současná si u nás vždy poslechne M.A.S.H. a pak natáhne kšiltovku a utíká uklízet jinam. Je sympatická a velmi dobře pracuje, co bych mohl proti takové mít? Naopak mě štvou čeští „otrokáři“, kteří s nimi zacházejí jako z dobytkem. Že si nevyskočí na nějaké jejich mafiánské bossy! Po devadesátém roce na nás také v Německu koukali skrz prsty, když třeba lékaři přijali místo uklízečky, protože za to měli dvakrát tolik, co u nás za kvalifikovanou práci doktora. To je smutný fakt.

Jakási Ruska Jekatěrina prohlásila, že jsou Češi emocionálně uzavření, že Rus se nebojí naštvat a říct nahlas, co se mu nelíbí. Sakra, kde byli tito Rusové celých padesát let, co drželi hubu a báli se, aby neskončili v lepším případě na Sibiři? Ta paní to má trochu popletené. Když jsme si dovolili vyskakovat v roce šedesát osm, vtrhli sem ti odvážní Rusové s tanky, stříleli jak smyslů zbavení a patrně do toho otevřeně a nebojácně řvali, co se jim nelíbí. Každý, kdo si pamatuje tento vpád loupeživých hord, si Rusy musel nadosmrti zamilovat!

**********************************************************
Pozvánka na
TRADIČNÍ VÁNOČNÍ SETKÁNÍ S JANEM ČECHEM
,
autorem úspěšných knížek Droga zvaná letadla, Nazdar orlové a Vzpomínky z druhého kopce.
Předvánoční rozjímání o letadlech, autech, ale hlavně o životě.
Kdy a kde?
Ve středu 15. prosince 2010 od 18 hodin v hotelu Ostrůvek, Praha 4, Na Ostrůvku 2
Všechny knihy autora budou na místě k dostání za přátelskou cenu.
Mediální partneři: Neviditelný pes, Radio Beat a Planes.cz
**************

Aston Ondřej Neff
5. 11. 2024

Třeba se jednou bude psát o veverce Buráčkovi, že rozhodla volby 2024, jisté to není.

Tomáš Prouza
5. 11. 2024

Ani jeden z kandidátů na prezidenta Spojených států nezmiňuje Evropu jako prioritu zahraniční...

Ivo Fencl
5. 11. 2024

Byl to Alfred Hitchcock, kdo nejvýrazněji proslavil postřeh, že tlustí takřka vždycky bývají...

Vratislav Hlubuček
5. 11. 2024

Dnes by řadě afrických zemí bylo lépe, kdyby zůstaly koloniemi.

přečetl Panikář
5. 11. 2024

Demokraté ve špatný čas a špatným způsobem vybrali špatnou kandidátku.

Aston Ondřej Neff
2. 11. 2024

Vláda Petra Fialy pracuje na sebezničení s pozoruhodným úsilím.

Aston Ondřej Neff
4. 11. 2024

Nevěřte blábolům, že by soukromníci zachovali aktuální rozsah poskytovaný ČT a ČRo.

Aston Ondřej Neff
5. 11. 2024

Třeba se jednou bude psát o veverce Buráčkovi, že rozhodla volby 2024, jisté to není.

Marian Kechlibar
4. 11. 2024

Základním problémem merkelovské éry byla líbivá politika ve stylu „uspávače hadů“.

Benjamin Kuras
2. 11. 2024

Nejnovějším takovým přírůstkem fackování občana je dopravní podnik města Prahy.

kop Josef Kopecký
5. 11. 2024

Veřejnoprávní média mají přinášet ověřené informace, ne tlačit svoji pravdu, argumentují iniciátoři...

stk Stanislav Kamenský
5. 11. 2024

Policejní vyjednavač a zásahová jednotka museli v pondělí odpoledne vyjet do Hranic na Přerovsku,...

Jana Machalická
5. 11. 2024

Osobnosti z našich dějin jsou už dávno hozeny v plen literátům, dramatikům a scenáristům, kteří si...

ČTK, fdv František Dvořák
5. 11. 2024

Ostravská společnost VelorXtrike se chystá uvést na evropský trh elektrickou dodávku VXT 902. Vůz...

ČTK
5. 11. 2024

Vrazi ugandského běžce Benjamina Kiplagata půjdou na 35 let do vězení. Rozhodl o tom soud v keňské...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz