VZTAHY: Influencer z Barrandova

Článek o influencerech z 5. září (MÉDIA: Hanychová, Soukup a další „influenceři“ - Neviditelný pes (lidovky.cz) končí postesknutím nad „bezobsažnými pózami“, které tito často zaujímají, a konkrétně je na paškálu rozchod miliardáře Soukupa se známou modelkou. Kritika jejich vztahu ale není na místě a není přece pravda, že by ten vztah postrádal obsah. Ano, je tu problém, ale není v neautenticitě. Před rokem a půl, přibližně, se majitel televize Barrandov potkal před jejími vlastními kamerami s Agátou Hanychovou, a co se dělo si lze pravděpodobně přehrát. Pan Soukup se zamiloval před očima mnoha diváků, a ač má spočteno kolika, kalkul to nebyl. Soukup není Robert De Niro a nezahrál by to. Aspoň já zcela věřím, že Hanychové propadl. Co se dělo dál, nebylo, tvrdím, žádné divadélko pro zvýšení sledovanosti, ačkoli tu sledovanost jejich vztah zvedl. Například spolu vařili. Lidi se na to koukali, tedy někteří, a Soukup je natolik přímočarý, že říkal do kamery: „Mám radost, že o nás dvou píšou, to jsme si sledovanost zvedli.“ Nebo to říkal trochu jinými slovy. Jan Bartoň to myslel dobře, když napsal, že jsou nádherné a romantické vztahy podobných celebrit a speciálně „influencerů“ jen pózou bez lásky, ale nejde zdaleka o všechny případy. Autenticita existuje, „hraje“ a zrovna soužití Jaromíra Soukupa a paní Hanychové, během něhož povili i dítě, bylo ryze autentické. Představa, že by oba všechno sehráli a kupříkladu se dopředu domluvili, že je vše dočasné, je představa, která proletí mnohou chytrou hlavou, ale praxe bývá jiná. Něco se neplánovaně semele (zde ta jiskra), pak to probíhá a teprve po určitém čase aktéři začnou vztah (zde jde o vztah) racionalizovat. Vezmeme se! Nevezmeme se! Atp.

A teď ke skutečnému problému a chcete-li špatnosti. Proč se to všechno odehrálo veřejně? Bylo to skutečně nutné? Ale ano, tolik a tolik lidí to zajímá, takže influenceři z toho žijí, nebo do jisté míry. A nejen influenceři. Celý Barrandov. Tato stanice realizovala můj dětský sen, který jsem vždy měl pouze za sen. V sedmdesátých letech byla totiž normalizovaná obrazovka pravým opakem Soukupova vysílání. Jako kluk jsem si představoval, že bych měl jen a jen svou televizi, ve které bych hrál, sám sebe režíroval, hlásil počasí atd. Dokonce jsme si na to hráli s kamarádem. Po milionu let mi někdo povídá: „Ty ses nedíváš na Barramdov?“

„Ne. Proč?“

„On si, člověče, ten Soukup zvládne odvyprávět a odehrát většinu pořadů sám.“

„Vážně? To musím vidět.“

Tak jsem to uviděl. Nejprve mě Soukup úplně dostal. Držel mně docela dlouho. Musel jsem uznat, že se nešetří. To, co dělal, bylo nepochybně vyčerpávající, na čemž nemění nic, že ho to bavilo a zřejmě nabíjelo. Docela dlouho jsem z toho byl v šoku. V podstatě dělal to, co my jako děti dělali za imitací obrazovky. Hrál všechny role. Odvyprávěl cokoli. Tak třeba já jsem fanoušek Jiřího Schelingera a taky naň došlo. Majitel Barrandova dovyprávěl jeho život a někde si to můžete najít. Popravdě jsem byl zklamán. Tento život znám do detailů a uvědomil jsem si, nakolik proteklo řečiště výmluvnosti po povrchu. Je to tak i u ostatních objektů povídálkova zájmu? Vytušil jsem, že ano. Ale nic proti tomu. Třeba o Carusovi tolik nevím a plno informací ze Soukupova výtahu pro mě bude nových. Navíc si zval hosty (často vtipného Františka Čecha) a dal jim slovo (mj. skladateli Zmožkovi); já jeho vysílání jednoduše nedokážu zatratit. Na Soukupovy monology nelze zapomenout a to, že občas sklouzl do plkání a žvanění, jaké bylo rovno řeči v nějakém lokále, už holt je riziko povolání. Rozhodně jste měli pocit, že si svobodně říká vlastní názory, a vždycky byl nějaký i mimo trend obecného mínění. No, ale málokdy. Podle mého názoru je pan Soukup populista až za hrob, ať už si pod těžko definovatelným slovem populista představujeme cokoli. Jsem názoru, že si nikdy nenaběhl, a vždy instinktivně věděl, co bude chtít většina slyšet. Taky v tom je Barrandov autentický, protože není důvod hovořit v čase minulém a show must go on. Nějaké dluhy tam prý jsou, ale těžko uvěřím, že je Soukup nezvládne a svou stanici zruší či někomu přenechá. Tak jako zvládne další vývoj vztahu s onou modelkou. A ppravdě, kdyby se dali znovu dohromady, zase tak bych se tomu nedivil. „Ale to už by bylo vážně divadélko, ne?“ slyším. A proč? Neděje se to samé v životě mnoha, mnoha lidí? Rozejdou se, zase je něco dá dohromady atd. Jenom jeden je rozdíl. Nejsou vidět. Soukup a Hanychová vidět jsou, ale proč by neměli být autentičtí? Nejsou o nic méně autentičtí než váš soused, který zmlátil manželku. Jenže soused „holt nejni“ influencer. Zatímco influencer je vidět. Nějak se mu to podařilo a nejčastěji díky internetu a televizi. Ale představa, že influenceři podávají jakési herecké výkony a jsou proto falešní, je mylná. Svět je divadlo a v tom smyslu paní Hanychová hraje, ale hraje sebe, asi jako já hraji sebe, akorát že nejsem při vaření tak úděsně sprostý. Ona ano. Je to póza? Já tomu příliš nevěřím. Prostě ráda mluví od srdce a ani panu Soukupovi to nevadí. Nebo nevadilo. Ti dva měli, pěkně prosím, rok a půl krásný a jistě i romantický vztah. Já si dokonce myslím, že jí ten vztah dost ženských závidí. Někteří chlapi si budou samozřejmě vždycky myslet, že si šéf Barrandova jen potřeboval dokázat mužnost a že ji hlavně chtěl prezentovat všem na očích. Ale tak to není. To nebylo v zárodku jejich „spolčení“. Soukup není Al Pacino, jak už jsem řekl, ani De Niro, takže by své zamilování se zahrát neuměl. Ne. Viděli jsme dvě hrdličky a všechno se to stalo a ještě se budou dít věci. Ale je otázka, proč to někoho zajímá. Už budu končit. Představte si, že by pan Soukup napsal osmdesát knih a čtyři televizní seriály. Nebo si představte, že by vyprojektoval nové úpravy Hradu. Že je architekt. A tohle by tedy dokázal a nyní bychom sledovali, jak se rok a půl vyvíjí jeho vztah s modelkou. Takže by to sledování bylo v takové bohulibé konstelaci smysluplnější? Odpověď zní, že nebylo. A navíc, pan Soukup není ani architekt, ani nový Jaroslav Dietl. Dokonce není ani „jenom“ spisovatel. Ale ano, dokázal toho hodně, je i právník a realizoval sen každého dítete, a totiž televizi (takřka) jedné tváře, co zvládá vše. Je to jistě obdivuhodné a nikdy mu nedojdou fanoušci úplně. Ale stejně doporučuji Barrandov vypnout. Je to drzé doporučení a sám se jím taky řídit nebudu, ale pořád musím myslet na to, že lidi žijí miliony zajímavějších vztahů, byť často i hrůznějších, a ty vztahy jsou autentické či ještě autentičtější, ale my se koukáme pouze na několik těch taky autentických, ale televizních. Ehm, asi to ta musí být. Hm, a jistě. Měli bychom si ty dva vzít za vzor. Skoro určitě teď svůj krach přece vyřeší ukázkově. Hm, a zda to jejich řešení budeme moct aplikovat na vlastní trable?

Na to už odpověď nenajdu. Samozřejmě, že ne, ale… Co když se najde aspoň jedna výjimka?

Deset zajímavých momentů z televizního života Jaromíra Soukupa: