J. Jurax 22.2.2018 23:20

No jo

nejlepší český předválečný tank ČKD TNHPS neboli LT-38 konstruoval bílý emigrant a bývalý carský a bělogvardějský důstojník ing. Alexej Michailovič Surin. Ten tank si ovšem dobyl renomé nejlepšího lehkého tanku své doby jako PzKpfw 38(t) s trámovými kříži na věžích.

Ing. Surin vydržel v konstrukci ČKD přes celou válku, po válce ho do sojuzu neodvlekli a po vítězství pracujícího lidu zaváděl u nás výrobu T-34.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 22.2.2018 20:37

Životní příběhy

Životní příběhy jsou zajímavé, pokud jsou psány poctivou rukou.

Doporučení: Přátelé začněte se sepisováním svých paměti už době, kdy si ještě něco pamatujete, tzn. včas.

Já jsem začal sepisovat své paměti hned poté, co jsem u svých bývalých kolegů (se kterými jsem se náhodně sešel u piva) zjistil silnou demagogii rozšířenou po jiném vítězném roce na území českém, tj. po roce 1989. Jsem rád, že jsem své staré dokumenty (z doby předlistopadové) tehdy nevyhodil. Mé současné paměti tak nybyly na přesvědčivosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Křepelka 22.2.2018 18:24

Šéfem Vašeho otce byl Ing. Karel Michalica

Vážený pane Karpenko,

při prvním objevení Vašeho jména jako autora se mi vybavilo jméno Ing. Nikolaje Karpenka, jehož několik odborných článků jsem tak okrouhle před 55 lety četl v časopise "Československé spoje" či i "Telekomunikace". Nepochyboval jsem od první chvíle s ohledem na zde v kraji nikoliv tuctové příjmení východoslovanského typu že se jedná s největší pravděpodobností o Vašeho otce. V tomto článku jste mi to plně potvrdil a to odkazem na jeho poslední zaměstnání v Technické ústředně spojů. A tímto je mi zcela jasné, že byl zaměstnán v Oborovém normalizačním středisku spojů, jehož šéfem byl můj vzácný strýc Ing. Karel Michalica (1912-1977), které později rozšířil na Rozvojové středisko spojů. A vše se muselo odehrát krátce poté, kdy i on sám absolvoval jako syn bývalého okresního hejtmana a vládního rady v.v. shodného jména neskutečné kotrmelce následkem třídních prověrek v roce 1958. Pokusím se s Vámi spojit prostřednictvím redakce NP.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Novák 22.2.2018 14:47

Po současném vítězství

máme těch "bílých kontra" v podobě tzv. spolupracovníků StB a ČSN v podobě závazných doporučení EU nejméně třetí mocninu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Vandas 22.2.2018 13:45

Je dnešní "občanská společnost" tou, kterou jsme..

.. měli na mysli, za Václava Havla? Pokud si vzpomínám dobře, tak představa široce rozvinuté "občanské společnosti" mi tehdy byla velmi přitažlivá. Dnes je tomu přesně naopak a já si kladu otázku, proč.

Zkusím porovnat o co šlo tehdy a o co jde dnes. Představa "občanské společnosti" po vyprahlé době nucených svazáckých a podobných aktivit spočívala v myšlence, že lidé se mohou sdružovat svobodně podle svých představ, podle svých zájmů, koníčků , potřeb, ale i politických otázek. Spolky hasičů, včelařů, zahrádkářů, ale i třeba odpůrců dálnic, kouření,či přestavby Národního divadla měly mít prostor, pro vyjadřování společného názoru i možnost jeho prosazování a to "bez zásahů státu" . A na tom se právě láme ta "občanskost" , není totiž možné být na státu nezávislým a zároveň být státem placeným ze státního rozpočtu, či prostřednictvím jiných mimorozpočtových státních organizací. To, co se dnes za "občanskou společnost" vydává, nemá s původní myšlenkou téměř nic společného. Je to jen ukradené jméno zneužívané levičáky. :-):-):-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 22.2.2018 12:50

VŠECHNO ZLÉ - PRO NĚCO DOBRÉ

Nedlouho po roce 1968 se přišel podívat do "svého" nejmenovaného bývalého podniku elektroinženýr, který byl po roce 1968 (a následujících pohovorech) "odejít". Čirou shodou okolností se v místnosti setkal s "kádrovákem", který měl lví podíl na jeho vyhazovu.

No a ten bývalý zaměstnanec opravdu upřímně (bez ironie!) děkoval kádrovákovi za to, že ho vyhodil. Řekl mu, že teď dělá jeřábníka na stavbě za cca dvojnásobnou mzdu, nežli měl v původním zaměstnání. Navíc - žádné starosti. Doma si pro své potěšení "bastlil" elektroteachnická udělátka a byl šťastný. I tak to občas chodilo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pesat 22.2.2018 10:00

jak nekdo napsal vcera

jak nekdo napsal vcera k claku stejneho autora, podekovani za hezke cteni bez politiky a immigrants, a ja jsem odpovedel, ze tak tomu u autora, soudruha Karpenka ,byvalo v minulosti vzdy a dnes uz je to spise vyjimka, protoze se z nej stal politruk a agitkar. Cest :-(

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Farda 22.2.2018 8:32

Pane Karpenko,

vy jste ještě mohli mluvit o štěstí, že Vašeho pana otce neodvlekla Směrš do Sojuzu, odkud, pokud by se vrátil, tak až po mnoha letech. Můj skvělý českokrumlovský přítel MUDr. Alexandr Jegorov - vděčně na něj

vzpomínám - mi kdysi vyprávěl podobnou rodinnou historii jako ta Vaše. Tuto dobu připomenul pan Bystrov iniciováním vzniku výboru "Oni byli první". Děkuji za připomínku časů, po kterých se dodnes mnoha komoušům a hlupákům stýská, a mějte se! http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/oni-byli-prvni-_-posledni-setkani-40707/ . http://www.radio.cz/cz/rubrika/historie/oni-byli-prvni-osudy-prvnich-obeti-komunismu-v-ceskoslovensku

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Kubín 22.2.2018 5:31

1968

Pane autore, my jsme to tak vesele neprožili, po 1968. Matka, velice vzdělaná žena, z postu ředitelky knihovny v okresním městě, kterou vybudovala a osoby odpovědné za knihovny v celém okrese do tmavé garáže v jakémsi dvoře - malovat puntíky a čárky na svíčky, s doživotním zákazem práce v kultuře, takže později dokonce ani vrátnou v muzeu nesměla dělat. Otec, taktéž velice vzdělaný člověk, z šéfa kultury na okrese jeřábníkem a později mazačem ve fabrice. Oba bez stopy slitování ze strany soudruhů, bez vyhlídky na zlepšení. Matka několikrát i úplně bez zaměstnání. Já jsem v 70's poznal, co je to mít hlad, protože jsme neměli na jídlo. A sestra i já zákaz střední školy, o VŠ nemluvě. Bez pomoci od kohokoliv, přes prosby nesčetnými dopisy, neb Schwarzenberg a další podporovali jenom pražskou disidentskou šlechtu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek