16.4.2024 | Svátek má Irena


Diskuse k článku

VZPOMÍNKA: Vsetin, 5. května 1945

Slzy na tváří mého tatínka se přičinily o to, že jedno jaro bude v mé paměti uchováno navždycky. Nikdy předtím jsem neviděl tatínka plakat. Tehdy tekly slzy také po tvářich maminky, to mi však jako malému klukovi nebylo až tak moc divné. Ale aby brečel táta?

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
O. Seliger 4.5.2021 12:21

Díky za vzpomínku na silné momenty té doby, jež jsou však generačně i jako poučení nepřenosné. Po zkušenostech se spojenci před druhou světovou bylo ČSR přiděleno k jiným spojencům a dopad byl stejný. Pět armád se postaralo. Komanšské plyšové předání moci Václavovi Havlovi a spol bez zadlužení státu tedy občanstva, dávalo naději a zvonění klíčů potvrzovalo, že po vzoru ostatních menších nepotřebují našinci spojenců. Že si dokáží poradit. Třeba jako ve Švajcu a tak se budem mít...A budou referenda... Jenže pak se vyvolení té občanské svobody a slibů jaksi zalekli, co kdyby potíže a defenestrace, tak raděj spojence i s armádou. A v EU, tam sou pro kecaly platy! To u nás nevykecáte. Jenže když do NATO, tak platilo, že musíte mít bezkonfliktní vztahy se sousedy. A pak nastal ten dlouholetý mazec s amy šašky z vršku, co mají zažitý, když padaj preference, tak zahraniční ničemové a do nich rakety. A k tomu napomáhá debilizace pomocí medimasáže. Viz dnes na Prima Zoom o velkých lžích Clintona. A předcházel mu výborný film Vrtěti psem, kde ocáskem jsou míněna média a psem veřejnost. Kdysi výzkum v US zda bombardovat Rusa to jednoznačně potvrdil.

J. Nevrkla 4.5.2021 8:34

Já jsem snad poprvé viděl svého otce brečet v srpnu 68, když jsme svobodu ztráceli. Svoboda je hodně důležitá. Teď jsme jenom smutní, ztrácíme ji pomalu.

V. Povolný 4.5.2021 13:46

Souhlas, pane Nevrklo. Když k nám někdo vtrhne s tanky, tak je po svobodě hned a to si každý všimne. Ale když se svoboda postupně okrajuje, tak to lidem tak nepřijde. Jenže roli hraje ještě dost dalších věcí. Tak především být svobodný znamená, že si můžu dětal co chci. Tedy v rámci daných zákonů a pravidel. Ale také nést za to plnou odpovědnost. Na tohle už málokdo slyší. K odpovědnosti se nehlásí ani volení politici. Pro spoustu lidí je mnohem přijatelnější, když odpovědnost nese někdo jiný. Je lepší být za blba, než mít odpovědnost. A nejtristnější je, že tato potřeba je u spousty lidí silnější, než touha po svobodě. No a pak existuje skupina magorů, kteří pokládají postupné okrajování svobody za prospěšné a žádoucí. Co máš co být svobodný, občane, když stát a EU se o tebe postará! Tak neopruzuj a hoď nám to u voleb!

J. Babička 4.5.2021 7:59

K tomu osvobození

https://cnn.iprima.cz/pet-pribehu-sexualniho-nasili-rudoarmejcu-z-kvetna-1945-aneb-prehlizena-historie-3169

J. Hrdlička 4.5.2021 10:50

Jistě, v žádné jiné armádě se žádní marodéři a násilníci nikdy nevyskytovali.

O. Istvanfy 4.5.2021 13:23

Predtým sa to tutlalo, dnes sa to nafukuje. Tí vojaci ale dosť riskovali, pretože v červenej armáde za znásilnenie bola guľka.

H. Rybnická 4.5.2021 14:37

....možná teoreticky ano ..........

O. Istvanfy 4.5.2021 17:24

Škoda reči.

J. Jurax 4.5.2021 18:15

Ne teoreticky.

Děda mi v roce cca 1970 - to už jsem byl na VŠ; byla to doba po internacionální pomocí, snad proto na to přišla řeč - vyprávěl, že v jeho vsi zastřelili v květnu 45 vojáčka. Byla prý tancovačka, slavil se konec války, vojáčci se taky přiožrali, děvčata byla na dědině pěkná a dlouho netancovala (nesmělo se pořádat taneční zábavy), a jeden to nějak nezvládl.

Komandir nechal nastoupit jednotku, znásilněná dívčina ukázala, který to byl, komandir si nechal chvilku na rozmyšlenou - prý asi hodinku, během níž prý šel za vojáčka orodovat pan farář se starostou - a pak nechal odvést vojáčka ke zdi a bum. Veřejně, před celou dědinou. A lidem prý bylo vojáčka líto. Ta dívčina se prý pak musela z dědiny odstěhovat.

Jak jsem koupil, tak prodávám. Dědy se už nezeptám.

D. Rajninec 7.5.2021 7:59

Ale iba vtedy , keď soldat uchmatol bárišňu pred nosom oficiera , alebo komisára!

Každý má nejaké spomienky , môj dedo , každé spomienky začínal vždy rovnako .

Ja som ich vítal presne do vtedy , kým mi prvý soldat nepovedal - Job tvoju mať , davaj časy , chozjaj ! A dedové hodinky si pripol na ruku k 5. iným čo mal na ruke! Kto nezažil , neuverí. A to dedo neskôr bol komunista a dokonca ako bolo v 1948 zvykom aj ĽM .

Ale možno to bolo preto , že západné Slovensko oslobodzoval Ukrajinský front maršála Riodona Malinvského , kde bol každý 2. trestanec , alebo čerkez .

R. Toman 4.5.2021 19:23

V Německu vyšla kniha, která dokumentuje znásilňování německých žen americkými vojáky. Kniha uvádí údaj cca 200 tis. případů. Název knihy a autorku si nepamatuji, ale jistě by to šlo dohledat.

D. Rajninec 7.5.2021 8:02

Keď to bolo až 200000 , tak potom soldati ČR vyhrali na body . Oni stihli znásilniť 1 milion nemeckých hitlerových štetiek . Po rusoch zostalo 200000 rusko-nemeckých miešancov!

V. Kosiner 4.5.2021 13:46

Víš co Babičko? Jdi do prde..!

H. Rybnická 4.5.2021 15:13

Pane Kosinere Váš příspěvek je příkladem neobyčejně vzdělaného člověka vybraných mravů. Zajisté také víte,proč naši sovjetští vojenští přátelé znásilnovali ve velké míře staré babičky? Je to dost jednoduché. Znásilnování bylo na pochodu oněch rudých přátel na denním pořádku, kdekoli se vyskytla možnost. A protože se tím z Východu šířily mimo svobody a blahobytu také pohlavní nemoci, přátelé brzy přišli na to, že stará paní je poměrně bezpečná, kdežto mladé ženy již mohly být nakaženy.

V. Kosiner 4.5.2021 15:17

Tak to jsem opravdu nečekal, že u tak hezké vzpomínky na osvobození Československa, použijete tak hnusné a hloupé argumenty!

H. Rybnická 4.5.2021 16:06

Pod příspěvkem 7.59 najdete odkaz na seriozní zpravodajství

V. Kosiner 4.5.2021 17:07

A co to má společného se vzpomínkou pana Petra Motyky?

H. Rybnická 4.5.2021 17:59

Pane Kosinre, každý vzpomíná - na stejné období - jinak, to za prvé. Za druhé věta kterou jste poslal spoludiskutující do háje je to nejprimitivnější v celé souvislosti takových nebo jiných vzpomínek a vůbec v diskuzích..

V. Kosiner 4.5.2021 18:09

Jestli považujete za vzpomínání vložení odkazu na článek na Primě, tak to tedy je mi vás opravdu líto. A jestli pak víte z kterého filmu jsou slova, která, mírně upravená, jsem použil jako reakci na ten hloupý odkaz?

H. Rybnická 4.5.2021 18:47

Jasně. Zpochybňovat lze všechno co se mi nehodí do krámu. Jenže chování vojínů Rudé Armády jsou fakta, dnes - i když ještě zdaleka ne řádně - zdokumentovaná. Ostatně i literaturou. Líto by Vám mělo být spíše těch žen. V ulici ve které žili mí rodiče, byla znásilněna stará paní, ostatně Češka, Jednalo se o poklidnou čtvrť rodinných domkú, paní kolem poledne něco dělala na zahrádce.

V. Němec 4.5.2021 6:15

Doteď jsem si myslel, že Káju Maříka od Marie Černé nikdo nepřekoná.

I. Hendrych 4.5.2021 2:00

Ta stráň za vašim domem byla Žamboška ?

igorh68@seznam.cz

P. Motyka 4.5.2021 2:49

Ano! Pan architect Hendrych s rodinou se divali na stejnou scenu! Muj o rok starsi pritel, Lada, si to musi pamatovat tez! Mozna i Eva, ale ona byla tehdy prcek.

M. Těhanová 4.5.2021 7:48

Vždycky se moc těším na příspěvky Petra Motyky, kterého si i přes víc než půlstoletí z dětství pamatuju. Akorát, že já jsem z protějšího kopce, z Hrbové. Tímto vás oba zdravím.

I. Hendrych 5.5.2021 0:15

Budu oba zmíněné důchodce pozdravovat 